Článek
Do boje o radnice a obecní úřady se v nedávných komunálních volbách pustilo 173 tisíc kandidátů, z nichž 34 procent tvořily ženy. Po volbách se ale poměr změnil – muži obsadili 70 procent křesel a ženy 30 procent. Rozdíl v přeměně kandidatury na mandáty je mezi ženami a muži značný dlouhodobě. Například v roce 1994 kandidovalo 22 procent žen, zastupitelek bylo pouhých 18 procent.
Platí pravidlo, že čím menší zastupitelstvo, tím je pro ženy jednodušší získat mandát. Nůžky se s velikostí obce rozevírají. Letos se ve městech, kde žije alespoň 20 tisíc obyvatel, hlásilo do voleb 35 procent žen, dostalo se o devět procentních bodů méně. Naopak v nejmenších obcích byl rozdíl pouze lehce přes jeden procentní bod.
Samozřejmě se to ale v různých městech liší. Například v Pardubicích je rozdíl mezi kandidujícím (33 procent) a zvoleným podílem žen (15 procent) vysoký. Obrácený fenomén nastal v Hradci Králové, Českých Budějovicích či Karlových Varech, kde větší podíl žen proměnil kandidaturu ve zvolení.
První zastupitelka
„Bude jich v každém zastupitelstvu několik, neb byly loyálně kandidovány všemi stranami,“ psal Kamil Harmach v červnu 1919 v deníku České slovo po prvních obecních volbách v Československu. Hlasovalo se pouze v českých zemích a ženy mohly poprvé všeobecně volit.
Stále ale v Česku existují obce, kde ženy v zastupitelstvu nejsou a nebyly. Tedy alespoň podle dohledatelných dat od roku 1994. Za 32 let se v 19 obcích nezvolila žádná zastupitelka. Není to ale tím, že by žádné nekandidovaly: To platí o osmi obcích, ve zbylých 11 se nikdy ženám nepodařilo dostat do zastupitelstva.
Rovněž 11 obcí letos slaví první zvolenou zastupitelku za posledních 32 let – jednou z nich jsou Předenice u Plzně, kde žena kandidovala poprvé v roce 2010, ale až letos se podařilo kandidaturu proměnit jedné z pěti kandidátek.
Naopak v šesti obcích budou zasedat na obecním úřadě pouze ženy – například v obci Místo u Chomutova. Mužských zastupitelstev je šedesátkrát více, téměř 360. Největší je v Dobrušce, městě v podhůří Orlických hor.
A jak jsou na tom krajská města? Ve 13 z nich včetně Prahy kandidovalo letos 35 procent žen, do zastupitelstev se jich ale dostalo jen 28 procent. Rozdíl sedmi procentních bodů je téměř dvojnásobný oproti celostátnímu průměru.
Za čtvrtstoletí se ovšem zastoupení žen na radnicích velkých měst proměnilo. V roce 2002 tvořily ženy v pražském, brněnském nebo královéhradeckém zastupitelstvu jen kolem 11 procent. Letos je to v Praze 31 procent, v Brně 33 procent a v Hradci Králové 38 procent. Hradec se tak z chvostu dostal na první místo. Počet zastupitelek se tam oproti minulým volbám zdvojnásobil ze sedmi na 14.
Opačným příkladem jsou Pardubice. Kandidovala tam třetina žen, zvoleno jich bylo jen 15 procent, tedy šest ze 39 zastupitelů. To je nejméně ze všech krajských měst.
Ženy chybí už na kandidátkách
Ženy se oproti mužům méně dostávají na kandidátky. Z letošních dat vyplývá, že je tvoří ze 66 procent muži. Největší podíl kandidátek je ve městech s pěti až 20 tisíci obyvateli. Největší podíl zastupitelek je pak ve vesnicích, kde žije do 500 obyvatel.
Důvodem je mimo jiné i to, na jakých místech volebních lístků se ženy umístí. Před čtvrtstoletím pouze 17 procent kandidátek vedly ženy. V letošních volbách to už bylo o desetinu více. Nejvíce žen ale najdeme na nižších místech – od pátého místa dál. Ve větších městech jsou ve spodní pětině.
