Článek
Malý odznak s podobiznou Panny Marie Čenstochovské nosí Lech Wałęsa na klopě už od srpna 1980. Tehdy vedl stávku v gdaňských loděnicích, ze které vzešlo odborové hnutí Solidarita. Odznak mu připnula jedna z žen, které přišly stávkující dělníky podpořit.
Z náboženského symbolu se postupně stala jedna z poznávacích značek někdejšího vůdce polského protikomunistického odporu a pozdějšího prezidenta.
Wałęsa ale používá také politické symboly. V roce 2018 začal nosit tričko s nápisem „Konstytucja“ (Ústava), kterým protestoval proti zásahům tehdejší vlády konzervativní strany Právo a spravedlnost (PiS) do justice. Vzal si ho i na pohřeb bývalého amerického prezidenta George Bushe staršího.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 přibyla k jeho veřejné prezentaci také ukrajinská vlajka.
Tu ale letos odložil. Jak ve středu v Praze řekl skupině českých novinářů, důvodem bylo jeho zklamání z ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Rozhovor SZ s polským exprezidentem Aleksanderem Kwaśniewským:
„Kvůli němu jsem ten odznak sundal. Nosil jsem ho pořád. Ukrajinu jsem maximálně podporoval, navzdory výhradám a historickým křivdám,“ řekl Wałęsa, který přijel do Prahy na konferenci Forum 2000 a převzít Výroční cenu Liberálního institutu.
Polský nositel Nobelovy ceny za mír Zelenskému vyčetl, že podle něj zbytečně otevřel historické spory mezi oběma zeměmi. Na mysli měl spor o výklad historie Volyně, který zasáhl polsko-ukrajinské vztahy letos v létě.
„Několik věcí udělal špatně. Otevřel historické záležitosti, dostal nás do situace, kdy jsme nemohli reagovat jinak. Proto jsem odznak sundal,“ vysvětloval na dotaz Českého rozhlasu. Nyní ale Wałęsa uvažuje, že ukrajinskou vlaječku znovu připne. A důvodem je paradoxně americký prezident Donald Trump.
„Dnes přemýšlím, jestli bych se přece jen neměl vrátit k větší podpoře ukrajinského prezidenta. Nelíbí se mi totiž Trumpovo chování vůči Ukrajině,“ řekl.
Trump jako génius, nebo poskok Moskvy
Někdejší polský prezident a nositel Nobelovy ceny za mír už letos v únoru představil dvě možné interpretace Trumpovy politiky vůči Rusku. Americký prezident podle něj buď rozehrává mimořádně promyšlenou strategickou hru, nebo slouží zájmům Moskvy.
Na otázku Seznam Zpráv, zda se po dalších měsících Trumpova prezidentství přiklání spíše k první, nebo druhé možnosti, Wałęsa reagoval nejprve žertem. Naznačil, že si musí dávat pozor na slova, aby ho při nadcházející cestě do Spojených států vůbec pustili přes hranice.
„V pondělí odjíždím do Spojených států, takže nemůžu mluvit příliš ostře. Ale už bych měl začít, protože se mi jeho politika líbí čím dál méně,“ řekl.
Wałęsa připustil, že Trump může pouze předstírat vstřícnost vůči Vladimiru Putinovi. Podle jeho teorie se tím snaží zabránit situaci, kdy by ruský prezident, zahnaný do kouta, sáhl k jaderným zbraním.
„Pokud by se Trump přidal k Putinovým protivníkům, Putin by neměl na výběr a musel by použít atomové zbraně,“ tvrdí Wałęsa. Americký prezident podle této úvahy může předstírat přátelství s Moskvou, zatímco ve skutečnosti počítá s tím, že Putin nakonec prohraje.
„Pokud je to tak, je to velmi mazaná hra. Velmi chytrá,“ poznamenal. Jenže Wałęsa teď stále více pochybuje, že tomu tak skutečně je.
„Pokud to tak není, je to zrádce, poskok Moskvy. Jsou jen dvě možnosti. A já se zatím stále více přikláním k tomu, že je zrádce,“ prohlásil na dotaz Seznam Zpráv.
Vzápětí se vrátil ke své plánované cestě do Spojených států, kde chce podle svých slov strávit více než měsíc. „Musím si dávat pozor, aby mě tam pustili,“ poznamenal s nadsázkou, že by ho tam také mohli zavřít. „Americké věznice nejsou dobré, jak jsem slyšel,“ zavtipkoval.
Trump musí prohrát
Wałęsa se kriticky vyjádřil také k širšímu směřování americké politiky.
Spojené státy podle něj po skončení studené války promarnily příležitost podpořit vznik nového světového uspořádání založeného na spolupráci států a mezinárodních organizací.
Zatímco Evropa se po pádu železné opony postupně integrovala a překonávala někdejší rozdělení, Washington podle něj podobné procesy nedokázal podpořit v dalších částech světa. „Spojené státy ztratily nárok na morální a politické vůdcovství světa,“ prohlásil.
Wałęsa je přesvědčený, že současné globální problémy už jednotlivé státy nedokážou řešit samostatně. Budoucnost proto vidí v širší mezinárodní spolupráci a přesunu některých pravomocí na nadnárodní úroveň.
Trumpova politika, která zdůrazňuje především americké národní zájmy, podle něj míří opačným směrem. „Trump musí prohrát. Nemá žádnou šanci, protože postupuje v rozporu s vývojem světa,“ uvedl bývalý polský prezident.
Evropa by podle něj měla přemýšlet především o tom, jak omezit škody, které může americká politika způsobit. „Měli bychom se zamyslet nad tím, jak minimalizovat ztráty, které utrpíme kvůli špatné politice Spojených států,“ řekl.
Rusko se nezastaví, varuje
Přes své výhrady vůči Zelenskému Wałęsa zdůrazňuje, že podpora Ukrajiny je také v zájmu Polska, Česka a dalších evropských zemí. „Pokud Ukrajině nepomůžeme, Rusko zvítězí a bude ohrožovat i nás. Rusko se přece nezastaví,“ varoval.
Problém podle něj nespočívá pouze v osobě Vladimira Putina, ale především v samotném fungování ruského politického systému. Ten podle Wałęsy dlouhodobě vytváří obraz vnějšího nepřítele, aby si vládnoucí elity udržely moc.
Na dotaz Českého rozhlasu, proč někteří čeští politici pomoc Ukrajině kritizují, odpověděl, že jejich postoje nechápe. „Myslel jsem, že všichni víme, že největší hrozbou je Rusko a měli bychom udělat všechno pro to, aby nezvítězilo. Ukrajina skutečně krvácí, umírá tam spousta lidí a potřebuje pomoc,“ řekl. „Proto vyzývám k pomoci. Je to i v našem zájmu,“ dodal.
Jak Poláci vnímají Lecha Wałęsu
Ve světě zůstává symbolem pádu komunismu, doma ale Lech Wałęsa vyvolává podstatně rozporuplnější reakce. Dál objíždí mezinárodní konference a přednášky, jeho svérázná veřejná vystoupení a příspěvky na sociálních sítích se však v Polsku opakovaně stávají terčem kritiky i posměchu.
V letošním průzkumu agentury United Surveys ho za nejlepšího polského prezidenta po roce 1989 označilo pouhých 0,3 procenta dotázaných. Jeho někdejšího soupeře Aleksandera Kwaśniewského vybralo 44,7 procenta.
Historik a Wałęsův životopisec Krzysztof Brożek ale upozorňuje, že se z někdejšího vůdce Solidarity stal snadný terč kritiky, přestože jde o osobnost se složitým životopisem a mimořádným historickým významem.
Wałęsův obraz zatěžují také spory o údajnou spolupráci s komunistickou tajnou policií SB. Bývalý prezident odmítá, že by byl jejím informátorem s krycím jménem „Bolek“, a tvrdí, že dokumenty jsou podvržené. Letos v září prokuratura zastavila jeho stíhání kvůli podezření z křivé výpovědi a zpochybnila dřívější znalecký posudek.
Pozornost vyvolalo zejména vysvětlení, že Wałęsa v 70. letech prakticky nepsal a měl potíže se čtením. Tato okolnost podle prokuratury zpochybňuje možnost, že by vlastní rukou sepisoval dokumenty připisované tajnému spolupracovníkovi „Bolkovi“.
Sám Wałęsa tvrdí, že jako dělník dlouhá léta téměř nedržel v ruce propisku. Komunistická bezpečnost ho podle jeho slov podceňovala, což mu nakonec pomohlo režim přelstít.
