Volyň zažehla emoce. Polsko se teď hádá, kdo poslal Ukrajině méně zbraní

V davu několika set lidí vlály polské vlajky či transparenty s nápisy „Pamatujeme Volyň“ a z reproduktorů zněly vlastenecké písně.

Pozornost rovněž poutal muž, který měl na bílé košili na zádech připevněnou maketu sekery potřísněné umělou krví.

Měla připomínat brutalitu vražd desítek tisíc polských civilistů, které během druhé světové války páchaly oddíly Ukrajinské povstalecké armády (UPA).

Právě jejich obětem byl věnován sobotní Pochod paměti, který prošel centrem Varšavy několik dní před polským Dnem památky obětí volyňského masakru.

Letos navíc ve chvíli, kdy polsko-ukrajinské vztahy procházejí nejhlubší krizí od února 2022. Vše odstartovalo rozhodnutí prezidenta Volodymyra Zelenského pojmenovat jednu z jednotek ukrajinských speciálních sil po „Hrdinech UPA“.

Když dav procházel Marszałkowskou ulicí, zastavil se pohled části účastníků na dveřích designového obchodu a komunitního prostoru Les rukou. Ve vchodu stála jedna z pracovnic a mlčky ukazovala oba palce dolů.

Na videu, které se rozšířilo po polských sociálních sítích, je slyšet, jak z davu na její adresu letí vulgární nadávky. Organizátorka akce Katarzyna Sokołowska z protiukrajinsky vystupující nadace Wołyń Pamiętamy následně gesto označila za „provokaci“.

„Na Pochodu paměti bylo možné potkat lidi, kterým se nelíbí pravda o ukrajinské genocidě na polském národě,“ napsala na síti X. Podle ní šlo o pokus zpochybnit připomínku obětí Volyně.

Majitelka obchodu a dílny Zofia Borucińska naopak tvrdí, že gesto nebylo namířeno proti připomínání obětí Volyně. „Na Volyň nezapomínáme ani my. Jedné z nás tam UPA zavraždila strýce,“ napsala.

Dodala zároveň, že odmítá spojovat památku zavražděných s nenávistí vůči dnešním Ukrajincům, kteří do Polska uprchli před válkou.

Tím ale příběh neskončil. Měla následovat vlna výhrůžek, stovky nenávistných komentářů na internetu a o den později také útok na samotný obchod. Žena popsala, že dovnitř vtrhl „neznámý muž v teplákové soupravě“ a část galerie zdemoloval.

Na záběrech jsou patrné rozházené a rozbité předměty. Varšavská policie po útočníkovi pátrá, kvůli online výhrůžkám provozovatelce galerie mezitím zadržela jiného muže, kterému hrozí obvinění z vyhrožování.

Další podobný pochod, tentokrát organizovaný krajní pravicí, projde Varšavou v neděli.

Epizoda z centra polské metropole ilustruje, jak se v zemi mění atmosféra kolem Ukrajiny.

Spory o historickou paměť už nezůstávají jen na sociálních sítích nebo v ulicích. Začínají určovat i debatu o tom, jak daleko má Polsko zajít v podpoře Ruskem napadené Ukrajiny.

Tentokrát se nehádá jen vláda s opozicí. Do sporu vstoupili prezident Karol Nawrocki, vládní koalice Donalda Tuska, opoziční PiS i krajně pravicová Konfederace. Téma Volyně se stalo součástí domácího politického boje.

Logika sporu je ale jiná, než by se v Polsku – zemi tradičně ostražité vůči Rusku – dalo očekávat. Na první pohled jde o spor o zbraně, ve skutečnosti ale vyrůstá z několikatýdenního konfliktu s Kyjevem o výklad let 1943 a 1944.

Debata zašla tak daleko, že se politici od víkendu přou o to, která vláda poslala Ukrajině méně zbraní. To, co ještě před dvěma lety bylo v polské politice důvodem k hrdosti, se dnes v části politického spektra stává argumentem, proč se chlubit zdrženlivostí.

Ale popořadě.

Celou debatu o víkendu odstartoval místopředseda sněmovny Krzysztof Bosak z krajně pravicové Konfederace. Na síti X napsal, že vláda letos v březnu „bez informování parlamentu“ předala Ukrajině drahé střely PAC-3 MSE pro americký systém protivzdušné obrany Patriot.

Jde o nejmodernější střely, které Polsko používá k obraně proti balistickým raketám, například ruským Iskanderům. Bosak tvrdil, že byly pořízeny na obranu Polska a jejich předání Ukrajině by mělo podléhat souhlasu parlamentu.

Do kritiky se okamžitě přidali další představitelé pravice.

Šéf prezidentské kanceláře pro zahraniční politiku Marcin Przydacz prohlásil, že je „velmi pravděpodobné“, že Polsko rakety skutečně předalo, a dodal, že podle jeho informací dokonce přenechalo Ukrajině své místo ve výrobní frontě amerických továren. Po střelách je přitom kvůli dopadům americko-izraelské války proti Íránu velká poptávka.

Polské ministerstvo obrany tuto část Przydaczova tvrzení popřelo.

Exministr obrany Mariusz Błaszczak z PiS označil případné předání za „skandální rozhodnutí“. „Předávání výzbroje tak zásadního významu pro bezpečnost Polska v situaci rostoucí hrozby ze strany Ruska by bylo skandální,“ napsal.

Vláda odpověděla nečekaně razantně. Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz oznámil, že nechá odtajnit seznam veškeré vojenské pomoci Ukrajině od roku 2022.

„Proces darování vojenské techniky zahájila vláda PiS s ministrem Mariuszem Błaszczakem. O každé donaci byl informován prezident, nejprve Andrzej Duda a nyní Karol Nawrocki,“ uvedl ministr s odkazem na vládu PiS v letech 2015 až 2023.

Zároveň pověřil vojenskou kontrarozvědku, aby prověřila, kdo podle něj účelově vynesl neveřejné informace.

Premiér Donald Tusk následně své politické soupeře obvinil, že „si hrají s ohněm“, když zpochybňují vojenskou pomoc zemi, která se brání ruské invazi.

Jarní poskytnutí střel do systému Patriot nicméně Tusk potvrdil. Jedním dechem odmítl, že by šlo o nezodpovědný krok, protože pomoc Ukrajině se koordinuje v rámci NATO.

Současně zaútočil na opozici. „Jestli se Kaczyński, Mentzen, Bosak nebo Braun chtějí předhánět v protiukrajinských náladách, my se té soutěže účastnit nebudeme,“ prohlásil.

Vláda podle něj bude dál podporovat Ukrajinu tam, kde je to podle ní v bezpečnostním zájmu Polska, a nenechá se ovlivnit „politickou šaškárnou“ opozice.

Připomeňme, že Ukrajina v posledních dnech čelila mohutným ruským vzdušným úderům na Kyjev. Při náletech stovek dronů a desítek raket, včetně balistických, zemřely v ukrajinském hlavním městě desítky lidí. Rusové zasáhli mnoho obytných budov.

Prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně upozornil, že Ukrajina má nedostatek střel do systému Patriot, a znovu apeloval na spojence, aby zajistili jejich včasné dodávky.

V Polsku se mezitím spor o rakety do systému Patriot přelil do hádky o celkovou pomoc Ukrajině.

Vládní koalice začala připomínat rozsáhlé dodávky zbraní, které Ukrajině poskytovala předchozí vláda PiS. Opozice naopak tvrdí, že současný kabinet oslabuje obranu Polska.

Výsledkem je paradox, který by ještě před dvěma lety působil v Polsku nepředstavitelně.

Zatímco po začátku ruské invaze se politici předháněli v tom, kdo Ukrajině pomohl víc, dnes, rok a čtvrt před parlamentními volbami, se snaží přesvědčit voliče o pravém opaku.

Z vojenské pomoci, která bývala symbolem polské solidarity s napadenou zemí, se stalo téma domácí politické přestřelky.