Článek
„Zahraniční klienti dříve nedůvěřovali čínské kvalitě, ale když je maso o tisíc dolarů na tunu levnější než brazilské a thajské, musí nakupovat z Číny, nebo prodělají,“ popsal v reportáži agentury Reuters Dang Yangyang, ředitel továrny na zpracování drůbeže v čínském městě Tengzhou.
Kliku u dveří v tomto závodu si podávají klienti z Ghany, Íránu, Jordánska, Ruska nebo Senegalu, protože je zaujalo levné, přebytkové maso. Příběh však ilustruje širší obrázek toho, jaká je nyní situace v čínském drůbežářském sektoru, kde v poslední době velmi rychle rostou zpracovatelské závody, které navyšují své výrobní kapacity a také export. V popsaném případu tvoří už polovinu produkce.
Čína, která už je největším světovým exportérem mořských plodů, se v roce 2025 stala čistým exportérem kuřecího masa. Zatímco dříve potřebovala větší množství kuřecího dovézt než exportovat, loni se karta otočila.
Celkem vyvezla kuřecí výrobky za 2,6 miliardy dolarů (více než 56 miliard korun), což je dvojnásobný nárůst oproti roku 2020.
Svůj podíl na trhu s drůbežím masem v Evropské unii Čína od roku 2022 zdvojnásobila na 10 procent, v Británii dokonce ztrojnásobila na 14 procent, uvádí Gira, poradenská společnost působící v potravinářství.
Tento obrat z dovozu k exportnímu boomu drůbežího masa přiživuje tlak Pekingu na zajištění potravinové soběstačnosti země, ale také poměrně rychlá změna ve stravovacích zvyklostech čínských obyvatel. Číňané omezují spotřebu vepřového masa a tento sektor, který byl rovněž v minulosti čínskou vládou velmi podporován, je teď v problémech.
Zpracovatelské kapacity drůbeže v Číně rostou rychleji než reálná spotřeba tamních konzumentů a vzniklé přebytky se levně exportují do řady zemí světa. S tím rostou rizika pro místní producenty.
Ezequiel Pires, předseda lisabonské mezinárodní společnosti Branexx, která obchoduje s masem, agentuře Reuters popsal, že jeho společnost začala nakupovat čínskou drůbež v březnu poté, co afričtí zákazníci hledali levnější alternativy k brazilskému dovozu. Kuřecí prsní a stehenní maso podle něj stojí o 10 až 20 procent méně než konkurenční produkty z Brazílie.
Z toho nevyplývá, že by cílem čínských exportů byl přímo evropský spotřebitel, ale vyloučeno to není.
Ředitel Drůbežářského závodu Klatovy David Bednář zatím čínskou konkurenci na českém trhu nezaznamenal. Případné dodávky však podle něj mohou do Evropy mířit v mraženém stavu, jako prsní řízky nebo polotovary určené především pro gastronomii.
„Mražené nás neohrozí“
„Myslím, že konkurenceschopnost v rámci Evropy to úplně neohrozí, protože mražené maso se v supermarketech prodává strašně málo,“ uvedl. Společnost Vodňanská drůbež z holdingu Agrofert připustila rostoucí vliv Číny v potravinářství a vliv na světové ceny, nicméně čínské nebo brazilské drůbeží jako přímou konkurenci nepovažuje. „Naše produkty vnímáme ve vyšším segmentu,“ uvedl mluvčí Pavel Heřmanský.
Šéf DZ Klatovy za problém považuje hlavně levnou konkurenci z Polska a Rumunska. „Dnes kuře v Polsku stojí 33 korun za kilogram, prsní řízek 73 korun, to je především hrozba,“ dodal. Za hlavní problém označil nerovnoměrné dotace napříč zeměmi EU.
Riziko spojené s Čínou však spatřuje v její rostoucí soběstačnosti především u vepřového masa. Evropští producenti tím přicházejí o odbytiště a hledají zákazníky v EU, což tlačí ceny dolů.
Reuters na příbězích farmářů z Číny popisuje, do jakých problémů se dostal tamní sektor s chovem prasat. „Chovám prasata už přes dvě dekády, ale nikdy to nebylo tak obtížné jako v posledních dvou letech. Ceny jsou strašně nízké. Lidé ve městech přestali jíst vepřové,“ vylíčila farmářka Huang Weiying z čínské provincie Che-pej.
Čínští chovatelé prasat uzavírají nebo zmenšují své chovy, protože spotřeba vepřového masa na osobu podle oficiálních čínských statistik od roku 2023 klesla o 13 procent. Zato konzumace kuřecího masa se za deset let do roku 2024 zvýšila o více než 50 procent.
Čínská vláda začala po roce 2018, kdy africký mor zdecimoval tamní chovy prasat, masivně dotovat zpracovatelský průmysl, včetně výroby masa a mléčných výrobků. Dotace zemědělcům v letech 2022 až 2024 podle OECD tvořily přibližně 13 procent hrubých příjmů čínských zemědělců, téměř trojnásobek oproti začátku 21. století. A dnes dotované farmy přispívají k nadměrné výrobní kapacitě.
Podobná situace jako s drůbežím masem je v mlékárenském průmyslu. Export mléčných výrobků z Číny by mohl letos přesáhnout 600 milionů dolarů (13 miliard korun) a tím by dosáhl dvojnásobku hodnoty exportu před třemi lety.
Růst čínského potravinářského vývozu podle Reuters připomíná vývoj v ocelářství, solárních panelech či elektromobilech, kde velké výrobní kapacity umožnily čínským firmám nabízet v zahraničí nižší ceny než konkurence.
Čínskou rostoucí konkurenci v potravinářství neponechala bez povšimnutí ani Evropská komise. Už v červenci zahájila antidumpingové vyšetřování dovozu čínského kachního masa a v září uvalila cla na hrachové bílkoviny z Číny. Kuřecí maso zatím clům tohoto typu nepodléhá, podle Reuters ale Komise situaci sleduje.
