Rhea Holding chystá jatka za 2,5 miliardy. Bude konkurovat Agrofertu

Zemědělská skupina podnikatele Josefa Koláře Rhea Holding pokročila v přípravě výstavby jatek a zpracovatelského závodu drůbeže v Jindřichově Hradci.

Oproti původním předpokladům, které počítaly s částkou 1,6 miliardy korun, nově výstavba závodu na brownfieldu vyjde přibližně na 2,5 miliardy. Kolář to prozradil v rozhovoru pro Seznam Zprávy Byznys. Důvodem navýšení je zpřesnění původních odhadů a započítání inflace. Projekt připravuje přibližně pět let.

Po dokončení se má závod stát kapacitně jedním z největších v Česku. Posudek o dopadech na životní prostředí zmiňuje linku na zpracování deseti tisíc kusů drůbeže za hodinu a až 70 tisíc tun výrobků za rok. Závod zaměstná 150 lidí. Kolář mluví o spuštění výroby nejdříve v roce 2029.

Projekt je podle něj v závěrečné fázi přípravy a čeká na vydání stavebního povolení. Počítá s výstavbou zázemí pro administrativu, výrobu, logistiku a porážku kuřat, jejich porcování, balení až po kompletní expedici chlazených a mražených výrobků.

Kapacitně se nová jatka přiblíží největšímu tuzemskému zpracovateli, závodům Vodňanské drůbeže z holdingu Agrofert, které zvládnou zpracovat až 90 tisíc tun drůbeže ročně. Na silně koncentrovaném trhu s drůbežím masem tak vzniká nový konkurent skupiny Agrofert, který premiér Andrej Babiš vložil do svěřenského fondu.

Dalšími velkými zpracovateli drůbežího masa jsou například Drůbežářský závod Klatovy a Rabbit Trhový Štěpánov.

V souvislosti s novým závodem plánuje Rhea Holding rozšířit vlastní chovy kuřat a posílit tím vertikální integraci, tedy ekonomicky smysluplnější dodávky zvířat z farem ve skupině k vlastnímu zpracování. Dnes svou produkci živých kuřat dodává právě do závodů společnosti Vodňanská drůbež.

Nová jatka jsou zároveň jedním z důvodů, proč se samostatné farmy a další společnosti včetně stavební firmy v průběhu roku 2025 sloučily do holdingové struktury. Investice se bude zčásti financovat za pomoci bankovních úvěrů, přičemž úvěrování konsolidovaných celků je jednodušší. Současně skupina při vzniku holdingu navýšila jeho základní kapitál na 3,5 miliardy korun, což je pro podniky podobné velikosti nezvykle vysoká suma.

Dalším důvodem právní změny je budoucí řešení nástupnictví. Holding dnes podle Koláře z 90 procent vlastní on a z deseti procent jeho manželka Lenka. Do dozorčí rady už vstoupily dvě ze tří dětí, což má být součást postupné přípravy na generační předání skupiny.

Rhea holding obhospodařuje přes 22 tisíc hektarů zemědělské půdy, má rozsáhlou živočišnou výrobu s jednou z největších produkcí prasat v zemi a podle spravované rozlohy patří mezi pět největších podniků v Česku.

„Potravinářství je pro nás stabilní obor. Zároveň je pro naši skupinu, která stojí na rodinných základech, dobré posouvat se blíž k zákazníkovi. Proto chceme mít také vlastní značku masa,“ uvedl Kolář.

Je jasné, že při tak velkých objemech plánované výroby se závod nevyhne dodávkám do obchodních řetězců, které však zároveň v posledních letech výrazně posilují své privátní značky.

Rhea vsadila na drůbež kvůli dlouhodobě rostoucí spotřebě tohoto masa a poptávce po nových zpracovatelských kapacitách na českém trhu. Drůbežáři mají politickou podporu. Ministr zemědělství Martin Šebestyán tvrdí, že chce více podpořit domácí chovy i zpracování drůbeže, aby zvrátil trend klesající soběstačnosti. Ta se od roku 2021 u drůbežího masa snížila na 62,5 procenta.

Dotace do drůbeže jdou například přes program Podpora zpracování produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu s ročním rozpočtem 100 až 120 milionů korun. Dotace jsou jen jedním z nástrojů, jak chce stát drůbež podpořit. Zmiňuje také marketingovou podporu značek kvality Klasa a Regionální potravina nebo revizi zákona o významné tržní síle, která by více chránila zpracovatele před prodejem pod nákupními cenami.

Kolář však tvrdí, že plánovaná jatka za 2,5 miliardy korun vzniknou prakticky bez dotační podpory a skupina je připravuje jako standardní komerční investici. „Myslím si, že to bude naprosto zanedbatelná část. Spíš skoro žádná,“ uvedl k předpokládanému podílu dotací.

Podnikatel odmítl dřívější pochybnosti o možném střetu zájmů kvůli jeho vazbám na ministra zemědělství Martina Šebestyána. Reportéři České televize upozorňovali na jejich společné působení v Iniciativě zemědělských a potravinářských podniků a souvislosti s debatou o státní podpoře drůbežářských investic. Kolář ale jakékoli zvýhodnění popřel. „Čestně jako Pepa Kolář říkám, že to vůbec není žádná pravda,“ uvedl. Zdůraznil, že sám začínal jako malý farmář na 13 hektarech po svém otci.

V roce 2025 skupina hospodařila s tržbami v přibližné výši 2,5 miliardy korun a hrubým provozním ziskem EBITDA na úrovni 600 milionů korun. Čísla jsou předběžná.