Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Kansasu/
Darcy Snyderová má nový zvyk. Každou neděli stojí na jedné křižovatce ve městě Topeka ve státě Kansas s protitrumpovským transparentem.
„Nadcházející neděle bude mojí pětaosmdesátou v řadě, kdy tam stojím a ukazuju transparent řidičům. Mnozí troubí, jiní mě urážejí, další mě ignorují. Je mi to jedno, protože tenhle prezident je fakt k***t,“ říká tato živelně působící žena.
Dnes má na sobě i „rebelské“ tričko s nápisem: „Na cestě stát se radikální levicovou špínou.“ Je to další ironická narážka na Donalda Trumpa, který demokraty opakovaně označuje za „extrémní hnusáky a šmejdy“.
Darcy se považuje za nezávislou, letos ale podpoří demokraty a k tomu navíc pomáhá s mobilizací voličů. Chodí od domu k domu, klepe na dveře a snaží se obyvatele města rekrutovat do řad demokratů, pokud tedy narazí na republikány.
Roznáší také cedule, plakáty a transparenty s hesly demokratických kandidátů a jejich jmény.
Cítí, že alespoň toto město bude demokraty volit, a to včetně celé řady republikánů. Jedním z nich je i její manžel Rex. Tento celoživotní republikán podle svých slov se zděšením sleduje, jak Donald Trump ničí jeho stranu i celé USA.
Když se jeho žena dostane do ráže a vyjmenovává všechny Trumpovy „špinavosti“, stojí tiše opodál a mírně se usmívá. K takovému rozpoložení ho přivádí „jiskrná zemitost“ jeho ženy.

Darcy Snyderová ukazuje na mobilním telefonu svůj transparent namířený proti Donaldu Trumpovi.
Topeka se v posledních volebních cyklech přikláněla většinou k demokratům, čím dál ale člověk jede na západ Kansasu, tím víc se noří do silně konzervativních okresů.
Sebevědomí demokratů na východě se tak od středu na západ státu pomalu mění v jiné představy, které by se daly popsat od „dobrý pocit“ přes „uvidíme“ až po „přání otcem myšlenky“.
Přesto i tam demokraté pronikají s vidinou, že letos by se Kansas mohl politicky překlopit na jejich stranu.
Město kraslic
Do na první pohled opuštěného městečka Wilson, jemuž dominuje nefunkční „výtahová“ sýpka na pšenici, klasický vizuální obrázek zdejší zemědělské krajiny, jedno odpoledne přijíždí demokratická kandidátka do Sněmovny reprezentantů Lauren Reinholdová. Zavítá sem, i když se v jedné staré stodole setká jen s hrstkou voličů. Počítá se každý hlas.
Připravené pohoštění zahrnuje i české koláče. Není divu, když Wilson nese oficiální označení „české hlavní město Kansasu“. Na několika místech tu jsou k vidění malovaná vejce odkazující na české Velikonoce. Například v parčíku kousek od operního sálu, který ale před časem vyhořel a zbyly z něj jen holé zdi, stojí přes šest metrů vysoká kraslice. Má být tou největší na světě, pyšní se místní.
Reinholdová vstoupí do stodoly v doprovodu tajného agenta. Ten má pod sakem ukrytou pistoli, v uchu odposlouchávací zařízení a na očích černé brýle.
Později mi řekne, že „kongresmanku“ musí hlídat především v západním Kansasu, kde žijí příznivci Trumpova hnutí MAGA. „Mohli by ji napadnout a ublížit jí,“ vysvětluje muž, který se představí jako Matt Rott.

Lauren Reinholdová a Matt Rott, který plní roli osobní ochranky.
Lidé ve Wilsonu jsou přátelskou skupinou voličů, netají se ale svými velkými emocemi. „Jsme tady běsní, měla byste to vědět,“ rozhorlí se jeden z přítomných starců.
Vyjmenuje celou řadu problémů, za které je podle něj zodpovědný Donald Trump. Je to zde mezi demokraty opakovaná litanie, doprovázená výbuchy hněvu či cynickým rozhořčením.
Jmenují válku v Íránu a cla, která podle nich neúnosně zdražila pohonné hmoty, potraviny, hnojiva. Mezitím agenti ICE „loví“ ve zdejších malých komunitách imigranty a zatýkají je. Mizí také provinční nemocnice, i proto se někteří ze starousedlíků z městeček, jakým je Wilson, stěhují do větších měst, aby byli blízko adekvátní zdravotní péči. Odsud je to k nejbližší nemocnici dobrých 30 kilometrů.
Češi ve Wilsonu
Wilson je oficiálně považován za hlavní město České republiky v Kansasu. Tohoto statusu dosáhlo v roce 1967, kdy ho za „českou metropoli“ státu jmenovali místní zákonodárci.
Dnes tu žije zhruba tisíc lidí. Nikdo z nich nemluví česky, tradice se tu ale drží. V létě tu místní například pořádají folklorní slavnosti, pečou tu koláče, vaří guláš s knedlíky. Všude po městě lze vidět makety velikonočních vajíček, včetně obří kraslice u příjezdové cesty.
Dodnes tu stojí obchod, který prodává muzejní i moderní exponáty spojené s českou kulturou.
První Češi se zde začali usazovat v roce 1874, kdy do Wilsonu přijeli, aby tu stavěli železnici. Ta je pro zdejší kraj dodnes klíčová. Z „výtahových“ sýpek se totiž obilí nakládá rovnou na přistavené vlakové vagóny. Později se k těmto dělníkům přidali i farmáři, kteří začali obdělávat zdejší rozlehlá pole.
Za jednu z největších osobností tehdejší české diaspory je zde označován Francis J. Swehla, který práci na železnici a na polích začal propagovat v americko-českých novinách, vycházejících například v Chicagu.
Zdroj: Archiv města Wilson
„Jsou dny, kdy mám pocit, že ve volbách dojde na modrou vlnu (demokratický triumf),“ říká mi v rozhovoru Lauren Reinholdová.
Přizná ale, že v jejím vlastním klání o poslanecké křeslo čelí hned dvěma velkým překážkám. „Vždy v davu lidí vyhlížím skeptické republikány. Jsou tam, budou mě ale nakonec volit?“ ptá se, aby následně překvapivě zmínila i levicově laděné voliče.
„Kansas je zvláštní místo, na jedné straně přísně konzervativní, na druhé liberální. Já se považuji za umírněnou demokratku. Nesdílím názory našeho socialistického křídla. Tak se v Kansasu ani nemůžu profilovat, protože bych na svou stranu nezískala umírněné republikány, o které se hlavně hraje. Moje postoje ale některé liberály štvou,“ vysvětluje.

Na oknech místního historického hotelu jsou napsána česká přísloví, byť občas s gramatickou hrubkou.
Demokraté jen stěží potlačují svá velká očekávání. S nadějí vzhlížejí především k senátnímu klání mezi republikánem Rogerem Marshallem a demokratem Adamem Hamiltonem. Normálně by měl rozdíl mezi nimi činit 20 a více procentních bodů, průzkumy nicméně naznačují takzvaný dead heat, neboli remízu. A podle některých sondáží je dokonce ve vedení demokrat Hamilton.
Své nadšení tak nedokáže skrýt například pastorka luteránského kostela Christine Wagnerová, která se svým mužem žije na venkovské samotě v okrese Ellis u městečka Hays. „Ano!“ vykřikne, když zmíním vyrovnaný senátní boj, a svou emoci doprovodí gestem zaťatých pěstí.
„Musíme Trumpa oslabit. Je v něm temná síla. Vždy, když někoho poníží nebo urazí, otřesu se a útěchu nacházím ve studiu Písma,“ prohlásí na zápraží svého domu.

Pastorka Christine Wagnerová pevně věří ve vítězství demokratického kandidáta do Senátu. Donalda Trumpa podle svých slov nemůže pro jeho „hulvátství“ vystát. Na snímku se svým psem Sofií.
Za svůj sedmdesátiletý život nepoznala v Kansasu demokratického senátora. „Naposledy to bylo v dobách, kdy tady většina lidí neměla elektřinu, přístup k tekoucí vodě. V dobách, kdy lidé pole orali s koňskými pluhy,“ řekne s nadsázkou, aby ilustrovala, jak dlouho Kansas do Washingtonu neposlal demokratického senátora. V roce 1932 ale skutečně drtivá většina lidí na kansaském venkově elektřinu doma neměla.
Předá mi volební odznaky se jménem Hamilton. Mám je prý rozdat lidem v polích a ve městech, ona sama to ve svém kostele udělat nemůže, protože kdyby začala být politická, vláda by jí odebrala status instituce požívající daňových úlev.
Rivalita univerzit
Jiní demokraté nabádají k mírnění velkých nadějí. Upozorňují, že Kansas je z podstaty stále spíše republikánský stát, kde jsou linie jasně dané. Jak už bylo řečeno, část východních území je liberální, střed a západ konzervativní.
Mezi oběma tábory navíc panuje nesmiřitelnost, což se projevuje například v americkém fotbale, kde jsou za největší rivalitu považovány zápasy týmů Jayhawks (University of Kansas) a Wildcats (Kansas State University).
Na tu první chodí lidé, kteří touží po „městské“ kariéře lékařů, právníků či učitelů, na tu druhou obyvatelé zemědělských oblastí, aby se naučili farmaření, stali se z nich inženýři nebo vojenští důstojníci.

Na nedávný volební mítink demokrata Adama Hamiltona ve městě Topeka přišla i volička oblečená do bundy s logem Jayhawks. Tento tým amerického fotbalu reprezentuje „elitní“ vysokou školu University of Kansas.
Toto geografické a nakonec i kulturní a třídní rozdělení započalo v 19. století, když se USA rozšiřovaly na západ.
Kongres tehdy přijal normu zvanou Zákon o usedlostech (Homestead Act), který mimo jiné určoval, kdy se dané území stalo státem. Zákon rovněž poskytoval bezplatné pozemky, kde noví přistěhovalci založili dva výše uvedené typy univerzit.
Reportáž z Kansasu:
„První škola se vyvinula a byla často vnímána jako taková snobská pro intelektuální elity. Ta druhá byla spíš taková dělnická, zaměřená na praktickou práci. Zabývala se prací na poli, zemědělstvím a inženýrstvím, stavbou železnic a podobnými věcmi,“ vysvětluje mi politolog Matthew Schmidt, který přednáší na Univerzitě v New Haven v Connecticutu.
Rozpovídá se o tom, že sportovní rivalita se přenáší i do ulic, do společnosti. Lidé symboly týmů například nosí na tričkách nebo je umisťují na poznávací značky svých automobilů či trucků a jeden na druhého troubí. A pokud se například stane, že jsou určití novomanželé každý z opačné univerzity a fandí tak opačnému fotbalovému týmu, vtipkuje se zde, že takto „rozdělený dům padne“.

Profesor politologie Matthew Schmidt ve městě Ellis, jen pár mil od jeho rodného Hays.
„Moje teorie je taková, že to je jen poloviční vtip. Toto soupeření v americkém vysokoškolském sportu pomáhá udržet USA pohromadě, protože bojujeme na sportovním hřišti, a ne na skutečném bojišti,“ poznamená profesor, který vyrůstal ve městě Hays, než utekl za prací a životním stylem na východní pobřeží do liberálního státu, jakým je už dlouhé dekády Connecticut.
Cestou do Hays, kam míříme za bratrem Nathanem a jeho rodinou, míjíme billboard, na němž je napsáno: „To my jsme ti praví Kansasané.“ Jako by potvrzoval profesorova slova o zdejší polarizaci.
„To vyvěsili lidé, kteří mě osobně nepovažují za Kansasana, protože jsem se vydal na profesorskou dráhu, a podle nich tak nemám to pravé, poctivé zaměstnání. Tedy práci na poli a víru v boha,“ líčí Matthew.
I proto podle něj bude pro demokraty těžké alespoň část těchto lidí dostat na svou stranu. Přesto on a jeho zdejší demokraticky laděná rodina věří, že se stane zázrak a Kansas od příštího roku bude v Senátu reprezentovat demokrat.
Midterms 2026
Volby do Kongresu USA (midterms) se konají v úterý 3. listopadu 2026. Volí se v nich všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Mírnými favority v boji o Sněmovnu jsou demokraté. Rostou i jejich šance v Senátu, kde potřebují republikánům vzít „jen“ 4 křesla. Výsledek může ovlivnit sílu mandátu prezidenta Donalda Trumpa a mohl by mu hrozit i impeachment.













