Článek
Ministerstvo spravedlnosti neustoupilo po připomínkovém řízení od návrhu, jenž má omezit pravomoci odvolacích soudů. Novela trestního řádu, kterou v pondělí projedná vláda, s tímto krokem i nadále počítá. Obsahuje i další kritizovaná ustanovení - možnost zveřejnění státní příslušnosti v trestním řízení nebo výslovnou povinnost státních zástupců nezatajovat u soudu důkazy svědčící ve prospěch obviněných. Ministerstvo v předkládací zprávě uvedlo, že připomínky Nejvyššího soudu, Nejvyššího státního zastupitelství i České advokátní komory z velké části zohlednilo.
Odvolací soudy mají přijít o možnost nakazovat nižším soudům, co zjišťovat, z čeho vycházet a jak hodnotit důkazy. „Rozhodne-li odvolací soud, že se věc vrací soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí poté, co napadený rozsudek zrušil, nemůže jej zavázat k tomu, jak má v novém rozhodnutí hodnotit důkazy a jaká má učinit skutková zjištění, ani k tomu, aby vycházel ze skutkových závěrů učiněných odvolacím soudem na podkladě jím provedeného dokazování,“ píše se v návrhu.
Podle ministerstva iniciovali tuto změnu advokáti. Někteří kritici ji nicméně spojují s dotační kauzou Čapího hnízda, v níž čelí obžalobě premiér Andrej Babiš (ANO). Pražský městský soud ho totiž dvakrát osvobodil, odvolací soud ale tyto verdikty zrušil a zavázal prvostupňový soud, aby Babiše i spoluobžalovanou europoslankyni Janu Nagyovou (ANO) uznal vinnými. Nagyová už je nyní pravomocně odsouzená, Babišovo stíhání je přerušené kvůli poslanecké imunitě. Babiš postup vrchního soudu opakovaně kritizoval.
V předkládací zprávě k návrhu ministerstvo změnu v odvolacím trestním řízení nezmiňuje. Obecně uvádí, že cílem novely je přispět k naplnění programového prohlášení vlády, v němž se vláda zavázala zmodernizovat trestní řízení.
„Návrh zákona v tomto směru obsahuje změny vedoucí k zefektivnění trestního řízení, které přizpůsobují stávající právní úpravu technologickému pokroku. Dále reaguje na nejnovější soudní judikaturu a řeší některé aplikační problémy vyskytující se v praxi,“ napsalo.
V důvodové zprávě už se ministerstvo tématu odvolání věnuje šířeji, přičemž připouští, že navržené řešení může přispět k takzvanému soudnímu ping-pongu, tedy situaci, kdy si nalézací a odvolací soud kauzu opakovaně vrací. Novela zároveň zpřísňuje podmínky, za kterých může odvolací soud odebrat kauzu původnímu soudci a přidělit ji jinému. Ministerstvo k tomu poznamenalo, že počty případů, kdy k soudnímu ping-pongu dochází, jsou nízké.
Mezi další změny v návrhu patří to, že policisté budou moci zveřejnit státní příslušnost lidí, proti nimž vedou trestní řízení. Po kritice ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů ministerstvo doplnilo důvody zveřejnění - jestliže to bude nezbytné „k předcházení trestné činnosti nebo předcházení ohrožení veřejného pořádku nebo vnitřní bezpečnosti anebo k vyvrácení nepravdivých informací způsobilých takové ohrožení vyvolat“. Se záměrem nesouhlasí experti na předsudečné násilí.
Návrh dále výslovně stanoví, že pokud státní zástupce zjistí v řízení před soudem existenci dříve neznámého důkazu, který by mohl svědčit ve prospěch obviněného, musí o něm informovat soud. Předseda senátu pak s důkazem seznámí ostatní strany řízení.
Novela rovněž rozšiřuje ochranu důvěrnosti komunikace podezřelého s jeho advokátem. Odebírá z pravomocí Vojenské policie vyšetřování některých hospodářských trestných činů včetně přijímání úplatků, podplácení nebo zjednání výhody při zadání veřejné zakázky. Dává policii možnost předvést nekontaktního člověka i kvůli doručení trestní písemnosti a zjednodušuje výslech přes videokonferenci. Do trestního řádu také nově doplňuje výklad pojmu svěřenský fond, a to tak, že je to „svěřenský fond podle občanského zákoníku a jemu strukturou nebo funkcemi podobné zařízení řídící se právem jiného státu.“
