Článek
Levicová strana Die Linke, která zvítězila v zářijových zemských volbách v Berlíně, zahájila koaliční jednání se sociálními demokraty a Zelenými. Předmětem rozhovorů je mimo jiné plán na převod velkých bytových portfolií do veřejného vlastnictví, jehož cílem je snížit nájemné v německé metropoli.
Největší evropský pronajímatel obytných nemovitostí, společnost Vonovia, by kvůli plánům na znárodňování v Berlíně mohl přijít o více než osm miliard eur. Informoval o tom list Financial Times.
Návrh totiž počítá s odškodněním za znárodněné byty hluboko pod tržní hodnotou dotčených bytů. Podle výpočtů deníku Financial Times by tak čtyřem velkým realitním společnostem způsobil účetní ztrátu přesahující 11 miliard eur v porovnání s hodnotou, v níž mají nemovitosti vedeny ve svých knihách.
Berlín dlouhodobě bojuje s chronickým nedostatkem bydlení. V této čtyřmilionové metropoli chybí podle údajů Berlínského senátu přibližně 100 000 bytů a téma se stává politickou záležitostí.
Plány opírající se o dosud neaplikovaný článek německé ústavy počítají s tím, že realitní společnosti vlastnící v Berlíně více než 10 000 bytů budou muset všechna obydlí nad tímto limitem povinně převést do veřejného vlastnictví. Podle údajů zveřejněných dotčenými firmami by se toto opatření dotklo více než 144 000 bytů.
Politické strany předpokládají, že na kompenzacích vyplatí maximálně 16 miliard eur, což odpovídá průměrnému odškodnému jen o málo vyššímu než 100 000 eur za byt. Příslušná legislativa by měla být předložena do roku 2028.
Výpočty FT založené na výkazech čtyř společností, jichž by se opatření dotklo nejvíce, tedy Vonovia, Heimstaden, Adler a Covivio, ukazují, že by tato částka byla o více než 40 procent nižší než průměrná účetní hodnota jejich nemovitostí.
Akcie společnosti Vonovia, která je s portfoliem přibližně 130 000 bytů největším pronajímatelem v německém hlavním městě, se minulý týden propadly na nejnižší úroveň od roku 2023. Podle výkazů firmy má jeden její byt průměrnou tržní hodnotu 170 000 eur, což znamená, že 120 000 bytů ohrožených znárodněním představuje celkovou hodnotu 20,4 miliardy eur.
Firma by však na odškodném získala pouhých 12 miliard eur, čímž by utrpěla ztrátu 8,4 miliardy eur – tedy přibližně 60 procent své současné tržní kapitalizace.
Generální ředitel společnosti Vonovia Luka Mucic označil tyto plány za „protiústavní“ s tím, že by u soudu neobstály.
Německo podle něj potřebuje „spolehlivost, právní jistotu a stabilní investiční prostředí“, aby dokázalo vyřešit celostátní nedostatek 1,4 milionu bytů. Navzdory současné nejistotě Vonovia uvedla, že letos plánuje investovat 539 milionů eur do svého stávajícího berlínského portfolia a v současnosti staví 1 000 nových bytů.
Podle některých ekonomů by se ale krokem vlastně problém nevyřešil. Bytů by nepřibylo, jen by změnily majitele a za peníze investované do výkupu by se daly postavit opravdu nové byty.
Soukromá společnost Heimstaden by podle výpočtů FT zase mohla čelit ztrátě 1,5 miliardy eur u 10 000 bytů v hodnotě 2,5 miliardy eur.
Spolugenerální ředitel společnosti Heimstaden Christian Fladeland vyjádřil pochybnosti o tom, že by se tyto plány kdy staly realitou, varoval však, že navrhované odškodné tvrdě zasáhne budoucí investice.
„Pokud se to naplní, Německo je (pro mezinárodní investory, pozn. red.) očividně neinvestovatelné,“ řekl. Pokud jde o vlastní plány společnosti, dodal: „Pokud přicházíte o tak obrovskou hodnotu, na takovém trhu rozhodně nebudete upřednostňovat nové investice.“
