Článek
Česko má do roku 2029 vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyplývá to z dokumentu ministerstva obrany, který mají poslanci k dispozici v systému elektronické knihovny legislativního procesu (eKLEP). Na dotaz ČTK to potvrdil poslanec a člen sněmovního výboru pro obranu Matěj Hlavatý (STAN).
Plánované výdaje resortu na následující roky obsahuje také střednědobý výhled státního rozpočtu na roky 2028 a 2029. Ministerstvo obrany ČTK sdělilo, že předpokládá znatelný růst obranných výdajů od roku 2030.
Členské státy Severoatlantické aliance (NATO) se dlouhodobě zavazovaly vydávat na obranu nejméně dvě procenta HDP. Na loňském summitu v Haagu se však spojenci dohodli na postupném zvyšování výdajů na obranu a související účely na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP mají tvořit čisté obranné výdaje a dalších 1,5 procenta výdaje související s obranou a bezpečností, například na infrastrukturu.
Opoziční poslanci plán kritizují, podle nich vláda odkládá navyšování obranných výdajů na své nástupce. „Přijde mi to dost pokrytecké, že odsouvají to, k čemu jsme se přihlásili v Haagu,“ řekl ČTK Hlavatý. Upozornil, že dokument počítá s výraznějším navyšováním výdajů až po roce 2029. Vláda tak podle něj přenáší odpovědnost za plnění aliančních závazků na další kabinet.
Ministerstvo obrany na dotaz ČTK uvedlo, že tempo dalšího růstu obranných výdajů bude záviset na ekonomickém vývoji a dalších faktorech. „Česká republika je dlouhodobě v NATO zodpovědným a důvěryhodným spojencem. Pokud bude schválen rozpočet na příští rok ve stávající podobě, tak poprvé splní závazek výdajů na prokazatelně obranné účely ve výši dvou procent HDP,“ sdělil mluvčí ministerstva Petr Pešek.
Ministerstvo podle něj nadále počítá s tím, že Česko do roku 2035 dosáhne výdajů na samotnou obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta HDP na výdaje související s obranou státu. „Předpokladem je znatelný růst obranných výdajů od roku 2030, až dojde ke konsolidaci veřejných financí, do té doby budou přinejmenším plněny stávající závazky v rámci NATO,“ uvedl Pešek.
Podle střednědobého výhledu státního rozpočtu mají výdaje ministerstva obrany v roce 2027 činit přibližně 190,9 miliardy korun, v roce 2028 vzrůst na 211 miliard korun a v roce 2029 na 221,8 miliardy korun.
Plán vlády kritizoval na síti X také pirátský poslanec a člen výboru Ivan Bartoš. Kabinet podle něj ustupuje od plánu předchozí vlády postupně navyšovat obranné výdaje na tři procenta HDP v roce 2030. Této úrovně by podle Bartoše mělo Česko nově dosáhnout až v roce 2033. Jen v letech 2027 a 2028 by podle jeho propočtů měla armáda dostat zhruba o 60 miliard korun méně oproti původnímu plánu, do roku 2030 by rozdíl činil přibližně čtvrt bilionu korun.
