Článek
/Od zvláštního zpravodaje v Kansasu/
Na první pohled jakoby do davu věřících ani nepatřil. Ve vytahaném červeném tričku a pomačkaných kalhotách stojí úplně vzadu v chrámové lodi, obklopen svými dětmi.
Lars Grattens jich má sedm. Do kostela v městečku St. Marys, usazeném hluboko v zemědělské části severovýchodního Kansasu, dnes vzal jen pětici z nich. Po celou dobu bohoslužby v tomto mohutném katolickém kostele jsou velmi tiché a disciplinované, stejně jako další velmi malé děti, které jejich rodiče vzali s sebou.
V kostele se tísní dobrých 500 lidí, všechny ženy mají přes hlavu přehozené „mantillas“ (krajkové závoje) jako výraz pobožné úcty a skromnosti v „přítomnosti boha“.
Tohle je Kněžské bratrstvo svatého Pia X., církev odtržená od Vatikánu. Její členové chodí na bohoslužby, jež se řídí pravidly z doby před druhým vatikánským koncilem z roku 1965, který liturgie liberalizoval.
Tato církev ale chtěla nadále provádět liturgie v latině, bez jakékoliv asistence žen. Kněz je navíc po celou dobu bohoslužby k věřícím obrácen zády s očima upřenýma na kříž a Ježíše Krista.
Jméno této církve se vztahuje k papeži Piovi X. Ten stál v čele katolické církve mezi lety 1903 a 1914 a byl považován za přísného konzervativce, který odmítal modernizaci a stavěl se proti veškerým progresivním tendencím.
Lars takový kostel nikdy před svým příjezdem do St. Marys ani nenavštívil. S jeho vírou, jak říká, to bylo kolísavé. Pochází z rurální Minnesoty, kde žil na samotě, bez ženy, s mizerným výdělkem jako traktorista, bez větší perspektivy.
Jednoho dne před třinácti lety mu ale ze St. Marys zavolal známý. „Kámošovi se stýskalo po minnesotském přízvuku a chtěl, abych ho navštívil,“ vypráví po mši Lars.
Někteří věřící část bohoslužby klečí na podlaze kostela.
Učinil tak a už zůstal. Promluvil si s ním totiž jeden z vysoce postavených členů z církve a vyzval ho, aby se k nim přidal. Mohl by zde rozjet i svůj byznys, mít svůj dům, najít si ženu a samozřejmě být součástí komunity, lákal ho.
„A podívej se na mě. Na hlavní ulici mám svojí tiskárnu, založil jsem si početnou rodinu a nakonec jsem našel i víru,“ říká Lars hřmotným hlasem.
Politický domov
Našel i „politickou příslušnost“. Většina lidí kolem podporuje Donalda Trumpa. Vidí v něm totiž obránce jejich hodnot a především víry.
„Není to tak, že je pro nás Ježíšem Kristem, i když i tací se najdou. Mnozí vám tady řeknou, že má Trump spoustu charakterových nedostatků, byl k nám ale poslán z boží prozřetelnosti,“ rozpovídá se Lars a vzápětí se k Trumpovi tak trochu připodobní.
„Já jsem také před příjezdem do St. Marys nevedl úplně ten nejctnostnější život,“ poznamená.
Jak ale později během naší konverzace vyjde najevo, v odlehlých krajích Minnesoty, zvlášť v období krušných zim, kterými je tento stát u hranic s Kanadou proslulý, se cítil osamělý a izolovaný.
Billboardy s náboženskou tématikou jsou k vidění po celém Kansasu.
Při pohledu na svá léta v Minnesotě - mimochodem jedná se o stát, který od roku 1976 pravidelně volí demokratické prezidentské kandidáty - Lars přiznává, že se prakticky nezajímal o politiku. I tento jeho přístup změnili lidé z církve v St. Marys. Stal se tak rovněž členem politického hnutí Donalda Trumpa MAGA.
„Trump rozehrál velkou, smělou hru,“ říká Lars, aby ale vzápětí prezidenta začal mírně kritizovat. Podobně jako mnozí další lidé nejen v tomto městě nesnáší válku v Íránu, která zdražila pohonné hmoty, potraviny a základní zboží.
„Zničit Írán do posledního kola“
„Trump by to tam měl vybombardovat do posledního kola, nebo odtamtud odejít. Tohle jeho věčné lavírování nikam nevede,“ uleví si Lars.
Kněžské bratrstvo svatého Pia X. z města St. Marys má v okolí, především u liberálně laděných lidí, pověst sekty, která se v posledních letech navíc pravicově politizovala.
„Vycházejí z toho, že chtějí – doslova – znovu učinit Ameriku velkou (Make America Great Again), a proto budují městečko a kostel jako z padesátých let,“ říká Matthew Schmidt, rodák z Kansasu, který už léta přednáší na Univerzitě New Haven v Connecticutu.
Kostel Kněžského bratrstva svatého Pia X. v St. Marys.
Jeho matka kdysi učila na škole ve vedlejším městečku a už tehdy se o St. Marys, kde začalo zapouštět kořeny Kněžské bratrstvo, mluvilo jako o „divném, nábožensky radikálním“ místě.
Starší generace katolických Američanů popisují své dětství jako svět striktních mravů a jasně vymezené společenské hierarchie, kde dominantní roli zastávali muži. V St. Marys se ale nejedná o žádnou vzdálenou minulost, nýbrž o současnost.
„Vládnou tam jen muži. Od žen se očekává, že budou mužům podřízené, budou domácí hospodyně a rodit spoustu dětí, což se také děje, protože v tomto městě se nesmí používat antikoncepce. Všechno se zde točí kolem kostela,“ popisuje Matthew Schmidt.
Upozorňuje na fakt, že představitelé kostela koupili zdejší starou univerzitu s pozemky a rovněž celou řadu obchodů na hlavní silnici, kde má svůj byznys i Lars Grattens.
Ten v jednom okamžiku se směsicí pýchy a pobavení řekne: „Příznivci prezidenta mluví o tom, že by se chtěli vrátit do časů, kdy USA vládly světu a prosperovaly, no a my tady už vlastně v takovém světě žijeme. MAGA už tady existuje.“
Oživlé město
Zřejmě je na tom mnoho pravdy, usuzuje Matthew Schmidt, který mě městečkem jednoho nedělního dne doprovází.
„Zprovoznili tu vysokou školu a získali oprávnění k udělování akademických titulů. Koupili spoustu budov ve městě a oživili ho. Je to místo, kde by normálně mělo ubývat obyvatel, kde by měla upadat ekonomika, ale Kněžské bratrstvo si zde v podstatě vytvořilo svůj vlastní malý svět,“ říká profesor Schmidt.
Další reportáž z Kansasu:
Projížďka městečkem, které má všehovšudy jen nějakých tři tisíce obyvatel, dokazuje, že se tady byznysu daří. Dokonce je tu restaurace suši. Na hlavní silnici lze také najít knihkupectví (s náboženskou literaturou), kavárnu, firmu pro mediální konzultaci či mexickou restauraci.
„Je to tu velmi pokojné. A je fakt, že lidé tu jsou velmi pobožní. I oni ale mají rádi mexické jídlo. Nedělají nám problémy,“ říká mi provozovatel restaurace, který se představuje jako Cézar.
Je nedělní brzké odpoledne a většina jeho zákazníků přišla právě z bohoslužby. Musel pro ně vyhradit ty největší stoly, protože přišly početné rodiny.
Lars Grattens odjel na oběd domů, jídlo mu připravila - tak jako každý den - jeho žena.
Midterms 2026
Volby do Kongresu USA (midterms) se konají v úterý 3. listopadu 2026. Volí se v nich všech 435 členů Sněmovny reprezentantů a 35 ze 100 senátorů. Mírnými favority v boji o Sněmovnu jsou demokraté. Rostou i jejich šance v Senátu, kde potřebují republikánům vzít „jen“ čtyři křesla. Výsledek může ovlivnit sílu mandátu prezidenta Donalda Trumpa a mohl by mu hrozit i impeachment.
