Článek
Šimotová zemřela v roce 2014. V Pražákově paláci si teď její práce mohou lidé prohlédnout do 28. února 2027.
Výstava pojmenovaná Brno ’86 připomíná významný mezník v životě a tvorbě Šimotové. Po letech, kdy se doma nemohla prezentovat, jí kurátor Jiří Valoch v roce 1986 připravil výstavu v Domě pánů z Kunštátu. Byla to událost s obecnějším dosahem, říká jeden z kurátorů aktuální přehlídky Pavel Brunclík.
„Na výstavu přišlo celé umělecké Brno, dorazily dva speciální autobusy návštěvníků z Prahy i početná delegace z Olomouce a Bratislavy. Nádvoří před galerií zaplnili přátelé Adrieny Šimotové a téměř kompletní tehdy ‚zakázaná‘ umělecká scéna,“ tvrdí pořadatelé, podle nichž byl ve vzduchu cítit nenápadný počátek společenského uvolnění spojeného s takzvanou perestrojkou. Jednalo se o první prezentaci Šimotové v oficiální instituci po roce 1968.
Autorka přitom v 80. letech opouštěla malířství. Po opakovaných letních pobytech v bývalém františkánském klášteře v Hostinném v Podkrkonoší se věnovala osobité práci s papírem a na papíře.
„Efemérní techniky jí umožnily zobrazovat tělesnost méně pateticky. Její zkoumání těla směřuje od osobního k obecnějšímu. A její osobitý styl ji činí nezaměnitelnou,“ doplňuje kurátor Ondřej Chrobák. Perforováním, řezáním, mačkáním či otisky výtvarnice zaznamenávala stopy po pomíjivé existenci člověka.
Aktuální přehlídka se pokouší rekonstruovat prezentaci z roku 1986, podle organizátorů tak svým pojetím zapadá do čím dál populárnějšího žánru „výstavy o výstavě“.
Lidé uvidí velkoformátová díla a trojrozměrné papírové objekty, stejně jako fotografie z tehdejší vernisáže od Hany Hamplové a Bohdana Holomíčka. Vše doplňuje soubor bibliofilií s ilustracemi Šimotové, převážně z 90. let minulého století.
Návštěvníci Pražákova paláce si nově mohou prohlédnout také další dvě nové výstavy. Ta první představuje výběr ze sbírky mikulovského výtvarného sympozia Dílna. Koná se od roku 1994. Díla, která tam pozvaní umělci vytvoří, zůstávají součástí kolekce.
V první vlně, která potrvá také do 27. února 2027, teď Moravská galerie vystavuje tvorbu z první dekády Dílny, například práce Stanislava Diviše, Petra Nikla či Jaroslava Róny. Další dvě vlny budou následovat.
Stálou expozici Art is Here v Pražákově paláci od podzimu dočasně obohatily práce Radka Kratiny, Dalibora Chatrného a Ladislava Nováka. Samostatné výstavní intervence se dočkal grafik Jiří Havlíček.
Na fotografii z výstavy Dílna Mikulov 1/3 jsou vzadu vlevo Fialové krajiny od Otty Plachta, v popředí bezejmenná socha od Jiřího Sobotky a vpravo Dáma pod závojem od Petra Nikla.
Natrvalo pak do Pražákova paláce přibyl čtyři a půl metru vysoký objekt z betonu, knih a kovové konstrukce od Krištofa Kintery nazvaný Konec slov III. Tvoří jej knihy zalité v betonu.
Poslední podzimní novinkou je výběr z fotografického díla brněnského autora Miroslava Myšky. Jednu část tvoří portréty, například členů takzvané brněnské bohémy z 60. let. Tu druhou Myška označuje jako fraktály. „Jde o zachycení předmětů a vzorů nalezených v civilizaci. Často je principem pozůstatek slov či opakující se tvar. Jde o různá zábradlí, ‚vlny oceánu‘ v dlažbě, oprýskané zdi, kousky plakátovacích ploch,“ popisuje osmdesátiletý Myška.
