Článek
V Praze poprchává, Staroměstské náměstí se přesto rychle plní. Lidé přicházejí s transparenty, vlajkami a mnozí také s večerníčkovskými čepicemi.
„Není špatného počasí, jenom špatně připraveného člověka,“ komentuje to studentka Barbora z Ústí nad Labem.
A vzápětí vysvětluje, proč na protest vyrazila: „Přijde mi důležité tady být a bojovat za média. Protože je to jedna ze svobod a je to jedna z demokratických hodnot, které Česká republika má. A přijde mi důležité, abychom o to nepřišli,“ shrnuje.
Spolek Milion chvilek pro demokracii na čtvrtou odpoledne svolal demonstraci na podporu veřejnoprávních médií. Kritizují záměr na změny v jejich financování i způsobu, jímž vládní poslanci návrh v sobotu ve 4:36 poslali do druhého čtení.
Čáry, které se nepřekračují
Radana Parmová na náměstí dorazila jako jedna z prvních. Pochází z Ostravy, vyrazila ale z Otrokovic. S úsměvem říká, že na několikahodinovou cestu se vydala po desáté ráno. Jedním dechem ale dodává, že to nebylo tak zlé.
„Můj otec pamatoval únor 1948 a říkal, že tehdy byli všichni zalezlí v teple, protože bylo odporné počasí. A do ulic šli jenom komunisti a ti, kteří je podporovali. A vždycky říkal, že jsou momenty, kdy člověk musí jako jedinec všeho nechat a jet,“ vysvětluje, proč odjela od rodiny a zamířila do Prahy.
Dodává, že podobné akce podle ní mají obrovský smysl. Rázně odmítá, že by byla z aktuální situace unavená. „Jsou čáry, přes které to už občanská společnost nemůže pustit,“ dodává.
Radana Parmová.
S asi hodinovým předstihem na náměstí dorazila i dvojice studentek z Břeclavska. Na batohy si uvazují žluté pásky s heslem dnešní protestní akce: „Ruce pryč od médií.“ Také ony kvůli demonstraci vyrazily brzo ráno – cesta jim zabrala zhruba čtyři hodiny.
„Přijely jsme sem, protože je to velmi nutné. Situace je vážná a vůbec se mi to nelíbí. Přijde mi to hrozně nefér, i takové dětinské,“ říká Jana Kovaříková. „Jak se říká, v jednotě je síla. Proto je podle mě důležité se sejít i takto ve větším množství. Aby bylo pořádně vidět, že nám jako veřejnosti není jedno, co se děje,“ dodává.
Její kamarádka Tereza Bílková přikyvuje. „Na komunálních volbách bylo vidět, že podpora koaličních stran upadá. Ale ony na to reagují tak, že si řekly, že to budou dělat ještě hůř. A proto si myslím, že bych tady prostě měla být,“ doplňuje.
Jana Kovaříková a Tereza Bílková.
Předseda spolku Mikuláš Minář vyzval v úvodu shromáždění premiéra Andreje Babiše (ANO) a další politiky vládní koalice, aby návrh zákona stáhli a přestali demontovat demokratické pilíře společnosti. Vyzval ho také k veřejné diskuzi.
„Ve 4:36 bez náležité diskuze se opravdu neschvalují zásadní zákony… Ve 4:36 dělají rozhodnutí mafiánské klany či sovětské politbyro,“ prohlásil Minář v narážce na časnou ranní dobu schválení novely v prvním čtení. Zároveň oznámil další shromáždění na 15. listopadu na Letenské pláni. V závěru se pak k požadavku na stažení zákona ještě jednou vrátil. „Zrušte ten Klempířův paskvil,“ vyzval Minář Andreje Babiše, Petra Macinku a Tomia Okamuru jako lídry vládních stran.
Nad hlavami demonstrujících jsou vlajky a transparenty zejména s nápisy „Média nedáme“, „Ruce pryč od médií“ nebo požadující odstoupení Babiše. Protestující opakovaně skandovali „Máme toho dost“, „Demisi“ nebo „Média nedáme!“.
„Psali jsme si s Andrejem Babišem“
Další skupina studentů začíná rozhovor tím, že si v sobotu kvůli koncesionářským poplatkům psali právě s premiérem Babišem. Lidé si totiž mezi sebou přeposílali jeho číslo, aby mu mohli napsat, že s převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet nesouhlasí. A premiér některým z nich volal zpět.
„Jeho odpovědi byly neslušné a strohé. A jeho gramatiku by překonal i žák třetí třídy základní školy,“ říká Filip, který se ke stejnému kroku také odhodlal.
A ukazuje SMS zprávy, které skutečně přišly z čísla patřícího premiérovi. „Prosím, přestaňte útočit na média. Nechceme konec poplatků a tím pádem i zestátnění. Chceme demokratická, svobodná média. Prosím, popřemýšlejte o vašich činech,“ psal v jedné ze zpráv.
Odpověď Andreje Babiše je o poznání stručnější – radí mu, aby on přemýšlel nad tím, co píše za nesmysly. Po dalších dvou zprávách přestal odpovídat.
Studenti, kteří si psali s premiérem Babišem.
V zástupu protestujících postává i seniorka Marie, která v ruce svírá hned dva transparenty. Jejich vyznění je ale kritické vůči minulé vládě a prezidentu Pavlovi.
„Já jsem tady, abych vyjádřila svůj názor. Ne všichni souhlasí s tím, co nám tady chtějí předvádět. Nemám potřebu platit televizi ani rádio,“ říká.
„Provokuje!“ přeruší ji procházející muž.
Seniorku to však nevyvádí z míry. „Ano, to víte, že provokuji. Proto jsem tady,“ zdůrazňuje.
Dodává, že samotné poplatky pro ni nejsou nijak výrazná částka. Důchod má prý slušný. „Když to ale nemusím platit, tak to platit nebudu,“ opakuje.
Marie vyrazila na Staroměstské náměstí z Plzeňska. Přijela ale vyjádřit nesouhlas s konáním protestní akce.
Na pódium postupně přichází asi 40 osobností, které se postavily za dnešní demonstraci. Vedle sebe tak stojí Aňa Geislerová, Tomáš Šebek, Aleš Cibulka, Marta Jandová, Vladimír Polívka nebo třeba Berenika Kohoutová.
„Až si budu jednou klást otázku, Aňo, kde jsi v tom roce 2026 byla, když se zestátňovala média, tak já budu vědět, že jsme udělali něco pořádného. Díky, že nenecháme, aby se dějiny děly bez nás,“ pronáší k demonstrujícím Aňa Geislerová.
Když vláda oznámila přednostní projednávání návrhu zákona o veřejnoprávních médiích, Petr Blažka vyrazil na Malostranské náměstí. „Pak jsem si dělal transparent, protože jsem myslel, že ho použiji ještě v sobotu ráno. Ale oni už to schválili. Byla to lumpárna,“ popisuje.
Na jeho transparentu je slovenský premiér Robert Fico, ruský prezident Vladimir Putin a bývalý předseda vlády v Maďarsku Viktor Orbán. „To jsou velcí učitelé naší vlády. Jdou v jejich stopách. To jsou tři, kteří mají – nebo v případě Orbána měli – média pod palcem, a tam se vysílalo to, co by se vysílalo u nás, kdyby se Český rozhlas a Česká televize zestátnily,“ vysvětluje volbu těchto postav.
A dodává, že má obavy z toho, že Česko dopadne podobně jako jmenované země: „Na Slovensku, které je nám hodně blízké a podobné, to tak dopadlo. A u nás to jde docela rychle, takže samozřejmě ta obava je, myslím, plně namístě. Nezakecávají se, valí to buldozerem, přehlasovávají veta prezidenta, Senátu a dělají si, co chtějí.“
Porušení zavedených zvyklostí
Podpořit veřejnoprávní média dorazili lidé už v sobotu do centra Brna. Přišly jich zhruba čtyři tisíce. Menší demonstrace byly i v Liberci a v Českých Budějovicích.
Debatu o reformě financování ČT a ČRo otevřeli vládní poslanci na plénu Sněmovny v pátek, kdy na základě návrhu místopředsedy SPD Radima Fialy na svůj program přednostně zařadila právě zrušení koncesionářských poplatků. Spolu s tím koalice prosadila pevný čas hlasování o zákoně v prvním čtení na sobotních 4:36 ráno.
Tímto postupem předem omezila možnost opozičních poslanců se k zákonu vyjádřit. Mimo to předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) nechal hlasovat o pauzách, o které požádali opoziční politici. Tímto postupem porušil dosud zavedené zvyklosti, které si dolní komora po více než 30 let své existence udržuje.
Předseda Tomio Okamura v neděli v debatě na CNN Prima News zmínil, že neoznámený způsob projednání zákona společně schválili přední představitelé vlády a on sám se na něj připravoval tři dny. Řadoví poslanci vládních stran o projednání zákona předem nevěděli. Se svým postupem při vedení schůze je Okamura spokojen, vše podle něj proběhlo v souladu s jednacím řádem Poslanecké sněmovny.
Zákon, který počítá se snížením příjmů obou veřejnoprávních médií a zároveň jejich převedením pod státní rozpočet, čeká ještě dlouhá cesta legislativním procesem. Okamura vyčíslil, že zákon by mohl být projednaný za zhruba pět měsíců, přičemž kromě sněmovních výborů musí také projít přes druhé a třetí čtení v dolní komoře, Senát a prezidenta.
Momentálně vládní návrh zákona počítá se snížením rozpočtů obou médií o zhruba 1,4 miliardy. Česká televize by po nabytí jeho účinnosti hospodařila s částkou 5,74 miliardy, Český rozhlas pak s obnosem 2,06 miliardy. Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) několikrát zopakoval, že zákon podle něj neohrožuje nezávislost obou médií, jejich příjmy ze státního rozpočtu totiž budou mandatorní, tedy stanoveny zákonem, a nebude tak možné je každoročně měnit při schvalování rozpočtu.
