Přednádraží má být pro chodce a tramvaje. Ne pro auta, říká budoucí primátor

Pokud nepřijde nic neočekávaného, stane se Jakub Hruška prvním právoplatným lidoveckým primátorem v novodobé historii Brna. Není to jediný primát. V nové městské radě má usednout rekordní počet žen a její zástupci o sobě tvrdí, že jsou koalicí „změny“.

Hruška chce zprůhlednit přidělování obecních bytů, stavět je ve spolupráci s developery, ale také omezit auta v širším centru. „Máme ambici vytvářet sdílený prostor pro pěší a tramvaje či pěší zóny tam, kde to pro některé dnes ani není představitelné,“ říká čtyřicetiletý politik v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Studoval jste gender studies. V jedenáctičlenné radě usedne sedm žen, nejvíce v historii města. Byl to z vaší strany záměr?

Nejkrásnější na tom je, že to vzniklo úplně přirozeně. Tím, kdo byli lídryně a lídři jednotlivých uskupení. A tím, kdo má jakou kompetenci v dané gesci.

Česká politika dlouhodobě čelí absenci žen, chcete tedy ukázat pozitivní příklad?

Doufám, že budeme inspirací pro celou republiku. Je hanba, že státy světa, do kterých by to nikdo neřekl, mají v parlamentu polovinu žen. U nás je to třetina. Nesklouzával bych k tomu, že ženy nechtějí vstupovat do politiky. Bariéry jsou jinde. Brno má historickou příležitost ukázat, že účast političek může být normalizovaná. Mám radost, že na naši výzvu kývla i Kateřina Basel, která je nejmladší radní, zastupitelkou, ale i maminkou malého dítěte. Je důležité ukázat, jak se škaredě říká, že mateřství není nemoc.

V posledních dnech jste ladili koaliční smlouvu a programové prohlášení. Vycházeli jste z platformy lidovců se Starosty - Plánu pro Brno. Jste spokojení, kolik jste toho prosadili?

Díky mandátu od voličů, kterého si vážíme, jsme mohli nastavit pravidla tvorby programu. Chci podtrhnout i to, že programy jednotlivých subjektů byly v mnoha ohledech téměř totožné. Budu glosovat. Piráti nám říkali, že když připomínkovali program, byla na slidu část našeho programu. A jeden z nich hlásí: To jsem psal já. Tak mu kolegové odvětili, že to je část od lidovců a Starostů.

Ptám se i proto, že v Plánu pro Brno jste vize v jednotlivých oblastech vymezili. Ukázali jste, co splníte do dvou nebo do čtyř let, případně dlouhodobě. Uváděli jste konkrétní čísla, počty. V kampani jste třeba avizovali, že postavíte za čtyři roky tisícovku nových městských bytů. Tohle číslo v programu koalice najednou chybí, stejně jako některá další. Proč?

Z toho čísla neslevujeme. Spíš je to o jiném textování, ale není to o změně obsahu. Možná zmizelo konkrétní číslo, ambice je pořád stejná.

Takže tisícovka je, i s ohledem na složité povolovací procesy, reálná?

Domníváme se, že ano.

Vznikající koalice chce skoncovat s rozprodejem městských parcel developerům. Hovoříte o takzvané kontribuci, kdy by stavbaři mohli stavět byty na městských pozemcích, ale s vymezeným podílem pro městské byty. Máte už konkrétnější plán?

S kontribucí počítáme. Je to i sebereflexe města. Musíme férově přiznat, že ne ve všem je silné. Chceme spojit rychlost a pružnost soukromého sektoru a možnosti města, co se týče prostoru a územního plánu. Vymezíme lokality, které se dají rozvíjet. Nechceme je prodat, ale vysoutěžit zhotovitele. A ten zajistí, co si tam město představuje. Chápeme, že celková investice přesáhne cenu pozemku, ale za cenu pozemku chceme část nových bytů. To je za nás nejjednodušší cesta, která svým způsobem nestojí ani korunu. Zároveň ji odpracuje někdo jiný na základě otevřeného výběrového řízení. Je to nová etapa přístupu města k výstavbě.

Ale víme, že i developerům výstavba trvá a málokterý větší projekt se podaří uskutečnit jen za čtyři roky. Takže budete řešit kontribuce i v rozjetých plánech?

Už jsme se o tom bavili při koaličních jednáních. Budoucí radní pro výstavbu pan Matyáš Svoboda (ODS) musí při nástupu nejprve projít všechny projekty, které město má připravené. Zjistit, v jaké jsou fázi, a pokud to bude možné, navázat a pokračovat v již započatých. Zároveň je jasné, že za čtyři roky nelze postavit z nuly tisíc bytů. Můžeme s výstavbou započít, jasně vyčlenit území. Věříme, že spojení se soukromým sektorem povede k větší rychlosti. Co město neumí, developer si pohlídá.

V kampani se také často skloňovala asi tisícovka neobsazených městských bytů. Často jsou ve velkých zchátralých domech, kdy celková oprava může vyjít na desítky i stovky milionů korun. Přibližte základní vizi, jak tedy do takových bytů nájemníky dostat?

Chceme byty rozčlenit na nějaké okruhy podle toho, co je skutečně možné opravit při běžné rekonstrukci a na široké celky, včetně velkých domů, které vyžadují větší zásahy. Nově plánujeme vyčlenit jakýsi povinný desátek z vybraného nájemného do bytového fondu. Aby město mělo peníze i na velké opravy. Postavit nový dům je složité z hlediska právních úkonů, ale opravit dům je v tomto ohledu jednodušší. Taky musíme nastavit přísnou komunikaci s městskými částmi a úzkou spolupráci s jejich gesčními radními, aby se věci skutečně posunuly.

Brno má asi 28 tisíc městských bytů, jejich podíl z celkového počtu ve městě klesl na 13 procent. V minulosti se hodně řešilo, že je přidělování neprůhledné. Jaké změny v tomto ohledu plánujete?

Přicházíme s myšlenkou jednotného formuláře, který bude pro žadatele přívětivý, elektronický. Tohle se v minulém období nepodařilo (formulář už fungoval, ale přetrvávaly potíže - pozn. red.). Jako starosta jsem přišel s náměty z praxe, které ale nebyly zapracovány. Chceme to zásadním způsobem změnit. Pokud třeba nájemník z obecního bytu získá svůj vlastní byt, musí obecní pustit. Není možné, aby měl někdo obecní byt a svůj vlastní pronajímal.

Plánujete v tomto ohledu nějakou kontrolu, kdo v městských bytech bydlí?

Určitě. Chceme v tom udělat pořádek. Na Brně-středu jsme řešili situaci, kdy žadatel měl více obecních bytů ve více městských částech a ony si to mezi sebou nebyly v systému schopny sdělit.

Tahle informace mě šokovala už na tiskové konferenci. Opravdu je Brno ve 21. století, když jeho radnice vzájemně nemají přehled o nájemnících?

Řeknu svou dřívější zkušenost z Kohoutovic. Tajemníci městských částí si v mailech ověřovali bezdlužnost nájemníků. Tohle už se podařilo překonat, ale musíme udělat další krok. Momentálně má každá městská část své požadavky. Někde je to strop příjmů, jinde minimum. Někde se zohledňují děti, jinde zase návrat původního bytu. Je v tom chaos. Musíme co nejvíce sjednotit povinnosti a kritéria pro žadatele.

Dalším hodně skloňovaným tématem je doprava v Brně. Politici už téměř před deseti lety schválili přesun vlakového nádraží o necelý kilometr jižněji, doteď je daleko i ke stavebnímu povolení. Samozřejmě je to státní investice a ve vládě je hnutí ANO, od jehož zástupců k velkým městům nezaznívaly přátelské výroky. Jak s tím můžete pohnout do roku 2030?

Nevěřím tomu, že by tahle vláda byla schopná ubližovat největším městům v republice. A pokud bude? Přežili jsme Švédy, přežijeme i Babiše. Mám velkou důvěru v Adama Zemka, budoucího radního pro dopravu. Jsem připraven mu sekundovat v cestách na ministerstva, kde bychom chtěli lobbovat za ten projekt jako takový.

V programu jste také tlačili na městskou podzemku. Cituji: „Podpoříme zrychlení přípravy severojižního kolejového diametru.“ Jak je za vás reálné projekt za čtyři roky posunout, když bude město i v tomto ohledu hodně závislé na státu?

Za mě je nejdůležitější skutečně ten lobbing na celostátu. Bez toho se nikam neposuneme. Zároveň vnímám další lokality, které je potřeba naprojektovat podobně, jako se to děje ve vznikajícím Dornychu, kde je nachystaná podzemní štola. Z mého pohledu je i k zamyšlení, jestli trať nepřipravit na spojení s tramvajovou dopravou.

Prostor před současným nádražím je považován za největší ostudu města. Avizovali jste konkrétní plán změn, přiblížíte jej?

Měly by běžet paralelně dvě věci. Stávající prostředí musíme udržovat v co největší kvalitě. Matematika je jednoduchá. Když máte u zdi jednu matraci, druhou tam přidá někdo snadno. Když tam žádná není, musí mít někdo silnou náturu, aby ji tam umístil. Pojďme uklízet přednádražní prostor, pojďme tam za potřebnými posílat sociální pracovníky. Pojďme tam posílat městskou i státní policii na lidi, kteří chováním ohrožují sebe i ostatní.

A v té druhé rovině slibujete veřejnou soutěž o novou podobu přednádraží.

To je jedna z věcí, kterou chceme udělat co nejdřív, v koprodukci několika radních. Může to být příklad přicházející změny. Máme ambici z přednádraží udělat sdílený prostor pro chodce a tramvaje. A vymístit auta, která tam, upřímně, nemají co dělat.

Budoucí radní pro dopravu Adam Zemek (Piráti) mluvil také o tom, že chcete pěší zónu z centra rozšířit až na Moravské náměstí. Máte tedy vizi co nejvíce vyhnat auta z historického jádra?

To je naše silná ambice. Vnímám v tom velkou sílu koalice, že jsme se shodli i na takto odvážných rozhodnutích. Chceme, aby město bylo bezpečné pro nejzranitelnější. Máme ambici vytvářet sdílený prostor či pěší zóny tam, kde to pro některé dnes ani není představitelné. Ale kdo by si před lety představil, že u Nové radnice nebo pod Joštem na Moravském náměstí nebude parkoviště? Chceme města pro lidi, ne pro auta.

Narážíte třeba na ulici Veveří, což je studentská ulice. Oprášíte někdejší plán Matěje Hollana a Žít Brno ke zjednosměrnění této široké ulice?

Ano, chceme to pojmout v širším kontextu. Chceme do toho zahrnout i souběžnou Kounicovu ulici a z Veveří udělat jednosměrku, takový městský bulvár. Poslouží k tomu, že si tam lidé sednou na zahrádku ke kávě. Že to bude park uprostřed ulice. Přesně tam chceme společně naše město nasměrovat. Do odvážných, ale naprosto správných sfér, kdy je město přívětivé pro lidi a respektuje odhodlanost v boji proti změně klimatu.

S tím souvisí, že Brno patří do čela smutných statistik ve smrtelných zraněních pěších. Jak chcete tuto bilanci změnit?

Nezastírám, že jsme o tom v koalici dlouho mluvili. Chceme naplno využít semafory osazené chytrými zařízeními, které dokáží upřednostnit městskou veřejnou dopravu, ale zároveň sledovat průjezdy na červenou, rychlosti aut v tunelech. A v rizikových místech se nebojíme rychlost měřit. Není nic špatného chtít, ať se dodržuje stanovená rychlost.

Je reálné, že se v následujícím čtyřletém období začne stavět fotbalový stadion Za Lužánkami?

Myslím si, že ano. Pokud všechno půjde podle plánu, během čtyř let může dostat stavební povolení nebo být vysoutěžena firma. Určitě se za čtyři roky nebudeme fotit u ochozů. Míček je teď i na straně Zbrojovky a případně ministerstva, protože město udělalo maximum. Stadion za Lužánkami je jednou ze zásadních priorit koalice a máme pověřeného zastupitele, který se mu věnuje. Musíme také vyjasnit podmínky ministerstva kultury a výšku stadionu.

Město nesmí být překážkou, ale jasným a předvídatelným partnerem. Zároveň je potřeba správně nastavit koncesi, aby se neopakovala situace, kdy byla prakticky neuskutečnitelná. Velký kus práce čeká také Zbrojovku a majitele Vojtěcha Kačenu, kteří musí prokázat, že dokážou dotáhnout i dlouhodobě nevyřešené věci, například dohodu s podnikatelem Procházkou (nárokuje si některé povrchy či mobiliář v okolí - pozn. red.).

Zástupci vznikající koalice hovoří o tom, že by rádi do konce roku vypsali nové koncesní řízení k odprodeji fotbalového stadionu Zbrojovce. Je to za vás reálný termín?

Jeden zpackaný pokus koncese jsme už měli. Byl bych moc rád, aby druhý byl už finální. Nemyslím si, že v tomto rozhodují týdny. Zbrojovka deklarovala, že jí jde o právní jistotu. A to je pro mě úplně klíčové. Je třeba zrevidovat postup, říct si, jaké parametry v koncesi mají být. A samozřejmě budu rád, když se to podaří do konce roku. Přežiju, když to bude o něco později, a budu vědět, že je řízení vypsané správně, ne na úkor nějaké chyby.