Článek
Evropská centrální banka (ECB) ponechala klíčovou depozitní sazbu na úrovni 2,5 procenta a naplnila tak očekávání ekonomů.
V červnu ECB přistoupila k prvnímu zvýšení úroků za necelé tři roky, depozitní sazba vzrostla o čtvrt procentního bodu. Další zvýšení, opět o čtvrt procentního bodu, přišlo v září. Banka očekává, že inflace zůstane delší dobu nad dvouprocentním cílem.
Inflace v eurozóně v posledních měsících výrazně zrychlila, v říjnu dosáhla 3,8 procenta. Dvouprocentní inflační cíl překračuje od března. Konflikt na Blízkém východě, který koncem února odstartovaly americko-izraelské údery na Írán, vyvolal výrazné zdražování ropy a zemního plynu, které tlačí na růst inflace po celém světě.
Banka už dopoledne oznámila, že její prezidentka Christine Lagardeová předčasně odstoupí z funkce 7. února. Její osmiletý mandát měl vypršet na konci října 2027. „Opouštím tuto instituci s pocitem dobře odvedené práce a s ECB, která je připravena na budoucnost,“ uvedla Lagardeová v krátkém videu sdíleném na sociálních sítích.
Předseda Evropské rady António Costa následně oznámil, že výběr nového šéfa ECB začne neprodleně. O jméně nové předsedkyně nebo předsedy ECB bude rozhodovat 21 členských zemí eurozóny. Šéf banky musí mít podporu nejméně 16 států, které musí dohromady představovat alespoň 65 procent obyvatelstva eurozóny.
Dřívější odchod Lagardeové z funkce umožní Německu a Francii jako nejsilnějším ekonomikám eurozóny vyjednat obsazení klíčové funkce ještě před dubnovými prezidentskými volbami ve Francii. Emmanuel Macron po deseti letech v čele Francie ve funkci končí a předvolební průzkumy dávají velké šance na vítězství radikální pravicové političce Marine Le Penové, což by mohlo vyjednávání o obsazení postu hlavy ECB komplikovat.
