Článek
Osobní finance jsou obor, který se zabývá tím, kolik člověk vydělává, co mu zbývá po zaplacení pravidelných nákladů a jak s tím dále pracuje. Trochu stranou ale zůstává to, k čemu peníze slouží, když už je máme. Šetřit bez cíle totiž může být stejně prázdné jako utrácet bez rozmyslu. Peníze nejsou cílem samy o sobě. Jsou nejen prostředkem směny, ale také krokem na cestě k většímu bezpečí, svobodě rozhodování a životu, který nám dává smysl.
Americký Úřad pro ochranu spotřebitelů (CFPB) definuje finanční pohodu nejen jako schopnost platit účty a zvládnout nečekaný výdaj, ale také jako možnost plnit své cíle a užívat si života. A podobně se na finanční zdraví dívají i čeští výzkumníci. Index finančního zdraví, na kterém spolupracují Česká spořitelna, Sociologický ústav AV ČR a datový portál Evropa v datech, sleduje vedle rezerv i zadlužení, náklady na bydlení, pojištění a přehled o hospodaření.
Ekonomky Kamila Fialová a Martina Mysíková ze Sociologického ústavu navíc ve své studii o finanční spokojenosti českých domácností zdůrazňují důležitost vyváženého rozpočtu, který vedle základních a nepravidelných výdajů počítá s úsporami i prostředky na komfortnější život. Bez rezervy je utrácení riskantní, shodují se všichni. Bez prostoru na radost se ale i perfektně vedený rozpočet může změnit v nekonečné odkládání života na později. Pojďme se podívat, jak šetřit peníze a užívat si život současně.
Čtyři účty, čtyři různé účely
Užitečné je rozlišit si typy výdajů:
- První jsou nezbytnosti. Sem patří bydlení, jídlo, energie, zdraví a další základní potřeby.
- Druhý okruh tvoří štědrost, tedy pomoc blízkým, dárky nebo podpora věcí, na nichž nám záleží.
- Třetí jsou drobné i větší radosti. Mezi ně se dají zařadit třeba zážitková gastronomie, výlety, kultura a cokoli dalšího, co nám prostě „udělá den hezčí“.
- Čtvrtý typ výdajů pak podporuje člověka, jakým chceme být. Sem patří osobní rozvoj, kurzy, hudební nástroje, sportovní vybavení, knihy nebo čas a prostředky na mimopracovní projekty.
Po uhrazení nezbytností samozřejmě každému zbydou jiné peníze. A cesta ke smysluplnému utrácení určitě nevede přes to, že je všechny utratíme za osobní rozvoj a zábavu. Někdo potřebuje hlavně jistotu, jiný chce nebo potřebuje podpořit rodinu, další má dlouhodobý sen, který se neobejde bez investice do určitých dovedností. Smysluplné utrácení začíná tím, že člověk ví, co je pro něj důležité a že to jeho výdaje opravdu odrážejí.
„Všichni máme hluboce zakořeněná přesvědčení o penězích. A když se naše myšlení nebo chování od těchto představ či vnitřních pravidel odchýlí, můžeme cítit vinu,“ říká psycholožka Jodi Coochise, která ve společnosti Fidelity pracuje v centru zaměřeném na rodinné finanční plánování a komunikaci. „Pocit viny přitom nemusí znamenat, že jsme něco udělali špatně. Může být podnětem k tomu, abychom si ujasnili, z čeho ta naše pravidla pocházejí a zda nám stále slouží. Člověk vychovaný v přesvědčení, že utratit peníze za sebe je sobecké, může mít výčitky i tehdy, když si výdaj bez problémů může dovolit.“
Zážitky, nebo věci?
Výzkumy psychologie spotřebitelů opakovaně ukazují, že lidé mají mnohdy větší a trvalejší uspokojení ze zážitků než z hmotných nákupů. Zážitky snáze posilují vztahy, stávají se součástí našeho životního příběhu a méně nás vedou ke srovnávání s ostatními, nebo minimálně ne tak přímo.
Nemusí jít o exotickou dovolenou. Může to být koncert, večeře s přáteli nebo víkend s dětmi. Zážitek navíc přináší radost už při plánování a těšení se na něj. To jistě neznamená, že jsou věci zbytečné – kvalitní boty, pohodlná židle nebo rychlejší počítač nepochybně mohou zlepšit každodenní život. Rozdíl je mezi nákupem, který řeší skutečnou potřebu, a věcmi, které si pořizujeme hlavně kvůli dojmu nebo krátkodobému vzrušení.
Důležitější než cenovka přitom může být to, nakolik výdaj odpovídá naší osobnosti. Studie Money Buys Happiness When Spending Fits Our Personality z roku 2016 analyzovala přes 76 tisíc záznamů o bankovních transakcích. Lidé, jejichž nákupy lépe odpovídaly jejich osobnosti, uváděli vyšší životní spokojenost. Souvislost byla silnější než samotná výše jejich příjmů nebo celkových výdajů. Utrácení tedy dává větší smysl, když jím podporujeme své skutečné zájmy, ne představu, jak bychom měli vypadat před druhými.
Koupit si čas a dobrý pocit
Zvláštní kategorií jsou výdaje, které nám něco ušetří – typicky čas nebo energii. Studie Studie Buying Time Promotes Happiness z roku 2017 sledovala 6271 lidí v USA, Kanadě, Dánsku a Nizozemsku. Ti, kteří si platili služby, které jim šetřily čas (dobře si to představíme třeba jako výpomoc s domácím úklidem nebo třeba hlídání dětí), zmiňovali větší životní spokojenost. Ukázalo se také, že pracující lidé měli po platbě, která jim ušetřila čas, lepší náladu než po nákupu hmotné věci.
Někomu může dávat smysl zaplatit si úklid, dovoz nákupu nebo službu, která omezí každodenní stres. Nejde ale o to delegovat vše nepříjemné za každou cenu. Rozhodující je, co s uvolněným časem uděláme – strávíme ho s rodinou, odpočineme si, budeme sportovat nebo se věnovat práci, která nás naplňuje? Pokud si koupíme čas, ale zaplníme ho jinými povinnostmi, výhoda se snadno vytratí.
Podobně funguje štědrost. Psychologové Elizabeth Dunnová, Lara Akninová a Michael Norton ve svém odborném článku z roku 2014 shrnuli řadu dílčích studií, podle nichž lidé, kteří utrácejí peníze za druhé, často vykazují větší spokojenost. Tento psychologický přínos se projevuje napříč zeměmi a zvláště dobře funguje, když daný výdaj posiluje vztahy nebo člověku dává pocit, že dokáže něco ovlivnit.
Nejde tedy o žádnou povinnost rozdávat peníze ani pomáhat na úkor vlastní finanční stability. I malý promyšlený dárek může mít větší hodnotu než další věc, kterou si pořídíme jen tak ze zvyku.
Jak poznat výdaj, který za to stojí
Před každým větším nákupem – a stále zvažujeme ty mimo v úvodu uvedené nezbytnosti – je namístě si položit pár jednoduchých otázek: Budu z něj mít radost i za týden? Ušetří mi čas nebo energii? Podpoří vztah, zájem nebo cíl, na kterých mi záleží? A mohu si ho dovolit, aniž ohrozím rezervu, splátky a dlouhodobé plány?
Ne každá útrata musí být investicí do našeho lepšího já. Radost sama o sobě má v životě zásadní místo. Když ale opakovaně neumíme říct, co nám ten který nákup přináší, říká si to o hlubší zamyšlení.
Dobře nastavené osobní finance nejsou ani soutěž v hromadění majetku, ani závod v utrácení ve snaze si vše užít tady a teď. Spoření otevírá možnost zvládnout budoucnost a svobodněji se rozhodovat, promyšlené utrácení je ale součást toho, aby peníze sloužily i současnému životu a dělaly radost. Cílem přitom není utratit co nejvíce, ale nedopustit, aby se peníze jako prostředek staly smyslem samy o sobě.
