Jak se ruský sport tlačí zpět: Využívá vlivové operace a peníze

Páteční rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) o okamžitém návratu Ruska do všech mezinárodních hokejových soutěží vyvolalo ve sportovním světě šok, který přetrvává. Zároveň s tím sílí i odmítavé hlasy.

Kanadský tajemník pro sport Adam van Koeverden například prohlásil, že Rusko nesmí být zastoupeno na velkých akcích, dokud pokračuje jeho invaze na Ukrajině. Svůj kategorický nesouhlas s verdiktem vyjádřily také přední evropské hokejové federace, včetně Česka.

Současně je stále patrnější nový trend. Přestože krveprolití na Ukrajině neutichá, restrikce vůči ruskému sportu se stávají méně důslednými. Poté, co letos v létě Mezinárodní olympijský výbor zrušil jeho suspendaci, se karta začíná obracet. Rusko se vehementně tlačí zpět a zjevně přechází do protiofenzivy.

Jen o několik dní dříve bylo prolomeno jiné tabu. Mezinárodní vzpěračská federace (IWF) totiž přidělila Moskvě mistrovství světa, které se bude konat v roce 2030. Poprvé za poslední čtyři roky se stalo, že agresorská země dostala pořadatelství tak významného turnaje v olympijském sportu.

Šéf ruského vzpěračského svazu Alexandr Vinokurov se hned uchýlil k okázalým prohlášením. „Dosáhli jsme historického vítězství,“ cituje jeho slova deník Sport-Express. „Naše země uspořádá opravdový svátek vzpírání. Disponuje totiž velkými zkušenostmi a pyšní se moderní infrastrukturou. Šampionát proběhne na nejvyšší úrovni, zabezpečíme absolutně nejlepší podmínky pro všechny jeho účastníky.“

Návrat Rusů do svých soutěží pod státní vlajkou i s národní hymnou letos povolily například judo, šerm, gymnastika nebo plavání. Běžecké lyžování pro změnu řeší jiný problém. Donedávna pro sportovce z válčící země, kteří toužili po statusu neutrálního sportovce, bylo nezbytné prokázat absenci vazeb na armádu či jiné silové složky. Podle všeho to pravidlo už neplatí. Alespoň to se dá vyvodit ze snažení trojnásobného olympijského vítěze Alexandra Bolšunova.

Držitel pěti medailí ze zimních her 2022 v Pekingu (kromě tří zlatých získal ještě stříbro a bronz) závodí po celou svou aktivní kariéru v tělovýchovné jednotě Dynamo. Což je klub, který reprezentuje ruské ministerstvo vnitra. Zároveň se může pochlubit hodností kapitána ruské národní gardy – složky, která má za úkol v případě potřeby tvrdě potlačovat demonstrace a uliční protesty.

Navíc k tomu všemu byl Bolšunov účastníkem obrovského propagandistického mítinku, který se odehrál na moskevském stadionu Lužniky krátce po zahájení ruské agrese na Ukrajině. Stál na pódiu po boku prezidenta Putina a hlásal plnou podporu jeho politice. Další známý sportovec, dvojnásobný olympijský vítěz a mistr světa v plavání Jevgenij Rylov, kvůli tomu už nikdy nemohl startovat na mezinárodních závodech a musel ukončit kariéru. Jeho kolega naopak doufá v restart.

Ruský svaz lyžařských sportů nyní sdělil, že Bolšunov opustil národní gardu a čeká na přidělení statusu neutrálního sportovce. Byl už dokonce zařazen do předběžné národní nominace pro první dva podniky Světového poháru ve finské Ruce a norském Trondheimu.

Mezinárodní lyžařská federace (FIS) potvrdila, že Bolšunovovu žádost posuzuje. Pokud mu dá zelenou, půjde o prolomení další hranice, která ještě nedávno vypadala neotřesitelně. Poslední čtyři roky se soutěží nemohli účastnit ruští sportovci spojení s armádou nebo policií. Natož ti, kteří zaujímají aktivní proválečnou pozici.

Rozhodnutí, zda povolit návrat jednotlivým ruským sportovcům či celým týmům, vynášejí mezinárodní federace, respektive CAS. Vrcholní funkcionáři, na jejichž bedrech leží zodpovědnost, jsou obyčejnými smrtelníky. Mají osobní sympatie a antipatie. Touží po větším blahobytu a komfortu, lákají je různé radovánky.

Rusko v tomto směru historicky umí ovlivňovat. Jedny zaujme penězi nebo jinými materiálními výhodami. Na druhé bude působit po ideologické lince, na třetí zkrátka zatlačí.

V této souvislosti leccos vysvětluje článek, publikovaný před týdnem listem Financial Times. Vypovídá o lovecké dovolené v Mongolsku, kterou strávil ruský oligarcha a zároveň šéf Mezinárodní boxerské asociace (IBA) Umar Kremlev s nejstarším synem amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Stalo se to na konci srpna, kdy v Kazachstánu zrovna probíhala konference IBA. V jejím průběhu Kremlev akci nečekaně opustil a odletěl nejprve do mongolské metropole Ulánbátaru a pak do provincie Uvs na západě země.

Strávil tam s Donaldem Trumpem juniorem celé dva dny. Novináři Financial Times to odhalili na základě letových dat, příspěvků ze sociálních sítí a veřejných záznamů. Oba aktéři si dali velmi záležet na tom, aby na fotkách nebyli vidět spolu. Nicméně je prozradil stejný doprovod a místní lovečtí průvodci, kteří byli zachyceni na záběrech.

Pro úplnost připomeňme, že jen o pár měsíců dříve se Kremlev s Trumpem juniorem ocitli v epicentru jiného případu. Ruský oligarcha, jenž patří k blízkému okolí prezidenta Putina, financoval část svatebních oslav svého amerického protějšku, včetně pronájmu soukromého ostrova a úhrady ohňostroje. Když se to celé dostalo na veřejnost, Bílý dům jen stroze uvedl, že peníze byly plátci vráceny.

Bylo by naivní se domnívat, že Kremlev je jen vzácnou výjimkou. Stejnou taktiku uplatňují i jiní vysoce postavení ruští funkcionáři. Snaží se navázat osobní kontakty s kolegy z jiných národních svazů, s vedeními mezinárodních federací, a pokud to jde, tak i s představiteli státní správy různých zemí. Pokoušejí se infiltrovat do všemožných struktur, aby pak byli schopni ovlivňovat jejich rozhodování.

Není náhoda, že většinu ruských sportovních svazů nyní vedou movití podnikatelé nebo lidé s velkým politickým vlivem. Plní totiž úlohu paklíče, jímž se Kreml snaží otevřít donedávna zapovězené dveře. A jak je vidět, celkem se mu to daří.

K odhadu toho, jaké budou další kroky ruské strany, není třeba mít křišťálovou kouli. Rusové budou podávat k CAS nové žaloby spojené se zákazy v jiných sportech. A tlačit na vedení mezinárodních federací, které se zatím nepodvolily.

Prvním na řadě nejspíš bude Sebastian Coe, jenž řídí World Athletics. Je jedním z mála, kdo stále důsledně odmítá návrat Rusů v jakékoli formě. Zůstává mu však jen poslední rok mandátu. V září 2027 proběhnou volby nového prezidenta světové atletiky, kterých se Coe už nezúčastní. Dosáhl totiž maximálně povoleného počtu tří funkčních období.

Kreml udělá maximum pro dosazení na uvolněný post vstřícnější osoby, než je dvojnásobný olympijský vítěz. Atletika je klíčovou mezinárodní federací, jejíž pozice ovlivňuje vedení dalších sportů.

Dá se vůbec odolávat ruskému tlaku? Účinná obrana existuje. Návod, jak na to, paradoxně poskytuje rozhodnutí CAS o návratu hokejové sborné do mezinárodních soutěží. Nevede rozpravu o morální stránce věci, neposuzuje možné organizační komplikace. Jen suše konstatuje, že Mezinárodní hokejová federace neposkytla dostatečné důkazy o tom, že účast Ruska na světových šampionátech představuje velké bezpečnostní riziko.

Vyplývá z toho jediné: všechny podklady musí být připraveny mnohem pečlivěji. V tomto ohledu je příznačný postoj biatlonu – dalšího významného sportu, který úspěšně vzdoruje ruskému nátlaku.

Na rozdíl od řady kolegů přistoupila Mezinárodní biatlonová unie (IBU) k této záležitosti velice zodpovědně. Vyloučení Ruska odsouhlasil její nejvyšší orgán – Kongres. Jde o sněm všech národních svazů, jehož rozhodnutí mají velkou legitimitu. Navíc pravidla organizace umožňují účast v soutěžích jen členským státům. Rusko momentálně tyto normy nesplňuje, tudíž nemá právo závodit pod záštitou unie.

Celá věc tedy má pevný právní podklad, který je zakotven v interních řádech IBU. Je to dostatečná pojistka i proti zvýšené pozornosti ze strany Sportovního arbitrážního soudu.

Ani v případě Mezinárodní hokejové federace tak nemusí být ještě všechno ztraceno. Existuje způsob, jak to celé zvrátit. Ostatně o tom mluví i šéf Českého hokeje Alois Hadamczik. „Pokud se přední hokejové národy spojí, může se něco změnit. V jednotném názoru je síla,“ řekl pro Radiožurnál a poukázal na možnost vzniku silné koalice za účasti Finska, Švédska, Rakouska, Německa a Česka.

Způsoby, jak odolávat ruskému tlaku, tedy stále existují.