Článek
Spojené státy by mohly znovu udeřit na Írán už ve středu, tedy pouhý den po úterních volbách do Kongresu a dokud se v regionu stále nacházejí tři americké letadlové lodě. Napsal to list The New York Times (NYT) s odvoláním na nejmenované americké představitele, podle nichž mají ozbrojené síly USA již vypracovaný plán na obnovení úderů.
Izrael zároveň podle činitelů v USA i v regionu předal Washingtonu informace, že Írán zvažuje použít proti svým protivníkům chemické zbraně. Část amerických představitelů to znepokojuje, jiní se k této možnosti staví značně skepticky, píše NYT.
Podmínky pro obnovenou vojenskou kampaň, kterou připravilo Velitelství amerických sil pro Blízký východ (CENTCOM), podle listu vydrží jen krátce. Po začátku listopadu se jedna z letadlových lodí musí vrátit do domovského přístavu.
V tomto období jsou navíc temné bezměsíčné noci, které americká armáda při svých útocích ráda využívá, píše NYT. Spojené státy v regionu soustředily velký arzenál lodí, stíhacích letounů a bombardérů, připravených na relativně krátkou kampaň intenzivních úderů, pokud ji americký prezident Donald Trump povolí.
Část členů Trumpovy administrativy by však raději pokračovala v ekonomickém tlaku na Írán, neboť americká blokáda a sankce podle jejich názoru Teherán nakonec zlomí.
Jiní namítají, že islámská republika tento tlak zvládá a nic nenasvědčuje tomu, že by se tamní režim bez dalších americko-izraelských úderů zhroutil.
Diplomaté zároveň v současné době usilují o dohodu, která by znovu otevřela Hormuzský průliv, řešila otázku íránského jaderného programu a vedla k příměří. Dnes se z Íránu vrátili katarští vyjednavači, kteří předali Íránu a USA návrhy, které mají pomoci překlenout rozdíly v požadavcích obou stran. Hromadění sil v regionu může stejně tak podpořit diplomatické úsilí, jako připravit půdu k pokračování války, píše NYT.
Izraelské zpravodajské služby dále podle amerických činitelů tvrdí, že Írán aktivně pracuje na technologii, jak umístit na raketu chemické zbraně nebo je propašovat do Izraele či jiné země. Část amerických činitelů se ovšem domnívá, že vláda premiéra Benjamina Netanjahua se tak jen snaží vyvinout na Trumpovu administrativu tlak, aby se vrátila k rozsáhlým bojovým operacím.
Netanjahu v těchto dnech bojuje o politické přežití poté, co si strany dosavadní krajně pravicové vládní koalice nedokázaly ve volbách minulý týden zajistit většinu v Knesetu. Někteří analytici se domnívají, že se tento protřelý politik možná snaží vyvolat bezpečnostní krizi a využít ji jako páku, aby přiměl některé představitele opozice ke vstupu do velké koalice napříč politickým spektrem.
Izrael podle NYT část těchto informací sdílel také se státy Perského zálivu. Někteří z jejich představitelů hrozbu použití chemických zbraní zpochybnili, Izrael podle nich pro své tvrzení nepředložil důkazy. Někteří američtí činitelé však toto riziko berou vážně vzhledem k nedávným varováním, že se Írán chystá zaútočit na americké zájmy v regionu. Írán držení chemických zbraní popírá.
Americké bezpečnostní agentury podle zdrojů NYT hodnotí nynější hrozbu pro Američany na Blízkém východě a v několika dalších zemích jako nejvyšší od začátku války letos v únoru. Šéf amerických tajných služeb Jay Clayton poslal 23. října ministru zahraničí Marcu Rubiovi memorandum, v němž jej varoval před možnými íránskými útoky, a američtí diplomaté a další personál pak byli varováni před vysokou mírou ohrožení.
