Lidé ztroskotají na blbě zaškrtlém políčku, kritizují odborníci státní pomoc

Prakticky v tichosti a se svíčkami v ruce prošli pracovníci v sociálních službách v pondělí 2. listopadu večer - symbolicky na Dušičky - Plzní od hlavního nádraží k místu, kde před dvěma roky zemřela žena bez domova.

Akcí se snažili upozornit na fatální dopady, které má podle nich reforma dávek na jejich klienty. V této souvislosti hovoří o pádu na dno v přímém přenosu. Argumentují tím, že na dávky nedosáhnou ani lidé, kteří by nárok na státní pomoc mít měli. Komplikovaný proces totiž se žadateli nezvládnou dotáhnout.

„Lidé jsou v obrovském stresu. Neustále jim chodí výzvy, které je nutí dokládat dokumenty, které už dokládali dříve. Nerozumí tomu oni, nerozumí tomu ani pracovnice úřadu na přepážce. Je tam telefonní linka, kam se nedovolají. Mnozí to vzdávají a propadají se na dno, jsou úplně bez příjmu,“ říká Petra Lupták Burzová z plzeňské organizace Tady a Teď. Dva její klienti měli kvůli zpoždění dávek dostat výpověď z ubytovny a ocitnout se tak na ulici.

Na úřadech se Lupták Burzová sice setkává s nápomocnými úřednicemi, ty ovšem o dávce nerozhodují. Úřad práce totiž v nedávné minulosti otevřel detašovaná pracoviště, která žádosti zpracovávají centrálně. Dříve přitom například dávky hmotné nouze řešili konkrétní úředníci, kteří znali situaci žadatele.

„V pondělí ráno jsem strávila na úřadu práce čtyři hodiny. Přišla za mnou paní, že dostala 17 SMS ze systému Jenda (klientská zóna Ministerstva práce a sociálních věcí, skrze kterou se žádá o superdávku, pozn. red.). Úřednice jí řekla, že nemůže pomoci jinak, než že vypne upozornění, aby paní nebyla ve stresu. O dávce samotné rozhoduje někdo jiný, z úplně jiného místa, kdo nezná klienty,“ podotýká Lupták Burzová.

Sociální pracovnice Kateřina Hulínská z Diakonie Západ má se svými klienty stejné zkušenosti. „Většinou nárok mají a i v minulé době dávku pobírali. Ale dávka je jim přerušena, protože nedodají podklady včas. Ale ne proto, že by je nedodali, ale protože je systém nerozpozná, nebo jim není srozumitelné, co přesně mají dodat,“ říká.

„Lidi troskotají na blbě zaškrtlém políčku,“ popisuje pak i Jana Boudníková Ďurišová, která se zaměřuje na sociální poradenství a především podporu s dávkami v organizaci Gopala působící v Ústeckém a Karlovarském kraji.

Jedním z hlavních argumentů Ministerstva práce a sociálních věcí pro sjednocení dávek do takzvané superdávky přitom bylo zjednodušení procesu žádosti.

„Vnímáme to jako problém a chceme to řešit. Dávka, o kterou člověk nedokáže požádat, nesplní svůj účel. Jakmile úřady práce zvládnou současný přepočet, navrhneme úpravy, aby byl systém jednodušší pro klienty i pro pracovníky úřadů,“ reaguje mluvčí ministerstva Anna Vacková.

Úřady práce se ale ocitají ve velmi nepřehledné situaci. Velká část domácností dávky pobírala už v minulosti a na superdávku přechází od léta. Další o ně nově požádaly v předchozích měsících a kvůli přetížení úředníků jsou ve vyřizování značné i několikaměsíční prostoje. Do toho aktuálně úřady přepočítávají i schválené dávky, od října se totiž upravovala pravidla pro jejich výpočet.

„Úřad práce čelí významnému vytížení. Přepočet podle nových pravidel je náročný, protože každá domácnost je posuzována individuálně. Prověřují se příjmy za červenec až září, náklady na bydlení a energie a složení domácnosti,“ popisuje mluvčí Úřadu práce Jaroslava Balleková Švárová.

Z dat zveřejňovaných Ministerstvem práce a sociálních věcí v měsíčních intervalech o výplatách dávek je ale propad viditelný.

V červenci úřady vyplatily celkem 607 300 superdávek a čtyř zanikajících dávek – příspěvku na bydlení, doplatku na bydlení, přídavku na dítě či příspěvku na živobytí. V srpnu se počet vyplacených dávek propadl na 278 200.

Meziroční porovnání vyplacených dávek je ještě více zarážející: loni v září bylo vyplaceno 715 300 dávek, letos 273 200. Před rokem nicméně jedna domácnost mohla pobírat vícero dávek – například příspěvek na bydlení a přídavek na dítě. Nelze proto propad číst jednoznačně tak, že o státní finanční podporu přišlo přes 400 tisíc domácností.

Jenže i pohled na vyplacené finance odhaluje výrazný propad. V červenci stát zaplatil na superdávce a čtveřici zanikajících dávek celkově bezmála 2,8 miliardy korun. V srpnu už 2,1 miliardy korun. Za září se pak meziročně výdaje na dávky propadly o 840 milionů korun.

Redakce oslovila sociální poradny a pracovníky, kteří pomáhají svým klientům s žádostmi o superdávku napříč Českem. Jejich zkušenosti jsou velmi podobné. „Systém nefunguje dobře. Klienti musí opakovaně dokládat stejné dokumenty. Ty se třeba nenačtou a ukazuje to, že jsou nedodané. Je to problém,“ říká Kateřina Poláková z občanské poradny Rodina v centru působící v Novém Boru.

„Kolikrát mi klienti říkají, že je to jak u bláznů a že už na úřady nechtějí chodit,“ dodává s tím, že se je snaží přesvědčovat, aby to nevzdávali.

„Měla jsem klientku, která dokládala 62krát rozsudek, že má svěřené dítě do své péče a že s přítelem nežije,“ říká Jana Boudníková Ďurišová z organizace Gopala. Několikrát přitom měla na úřad jít s dokumentem i osobně.

Taková situace podle ní není ojedinělá. Ví i o další žadatelce, která podle jejích slov dokládala dokument třicetkrát. A registruje i žadatele, kterým už hrozí neprodloužení nájmu kvůli problémům s dávkami.

Martin Máša, ředitel IQ Roma servis se sídlem v Brně, zase zmiňuje případ, kdy měl klient doložit dva dokumenty, přičemž měl ale pouze jeden. „Třeba rozsudek. Obsahuje dvě klíčové informace pro přiznání dávky, ale oni potřebují dva dokumenty. A vy máte jeden. A systém vás pořád vyzývá, abyste tam nahráli druhý požadovaný dokument. Je to brutální frustrace,“ podotýká.

Iva Kuchyňková, která v Charitě ČR zastřešuje témata spojená se sociální problematikou, pak mluví o tom, že bez podpory jsou žadatelé bez šance, i když se vydají na úřady práce osobně. „Úředníci jsou přetížení a posílají je pryč,“ poznamenává.

„Administrativa je obrovitánská a Jenda vytváří úkony stále dokola. Chce nejasné věci. Třeba doplnit informaci z nájemní smlouvy, ale Jenda to nenapíše a svítí tam nahrát nájemní smlouvu,“ říkají Dora Vávrová a Michaela Heralová z organizace R-Mosty.

„Za největší problém proto považujeme skutečnost, že systém, který má lidem zajistit základní finanční zabezpečení, v současné podobě často neposkytuje pomoc včas ani v dostatečné výši,“ poznamenává Iveta Kuczerová ze Slezské diakonie, která redakci zprostředkovala zkušenosti terénních pracovníků z programu Kontakt.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) se už na konci října v TV Nova za těžkosti omlouval: „Všem občanům, ale hlavně úředníkům, se opravdu hluboce omlouvám. Ale naším hlavním cílem je, abychom během listopadu po změně normativů v zákonném termínu vyplatili všechny listopadové dávky.“