Článek
„Přál bych si, abychom Izraeli přestali prodávat zbraně. Ty jsou totiž posléze využívány k těm nejhorším činům, jakými jsou genocida či apartheid.“
Kdo je autorem tohoto výroku? Seznamte se: Abdul El-Sayed, rodák z Rochester Hills, tento týden v midterms nově zvolený americkým senátorem za stát Michigan. V barvách demokratů. Budiž, asi extremista, pomyslí si kdekdo. A to muslimské jméno, že.
„Z předvolebních průzkumů vyplynulo, že řada voličů, kteří v roce 2024 podpořili Trumpa, letos vybere demokraty. Co by je přimělo vrátit se zpět k nám? Čtyři nejčastější odpovědi zní: Je třeba 1) ukončit válku, 2) soustředit se na řešení životních nákladů, 3) vždy upřednostnit Ameriku a 4) změnit náš vztah k Izraeli.“
Toto na síti X napsal pro změnu úřadující republikánský viceprezident J. D. Vance, který bude za dva roky velmi pravděpodobně kandidovat na post šéfa USA.
Nedosti na tom: sám americký prezident zrána volebního dne, v úterý 3. listopadu, ve spřátelené stanici Fox News prohlásil, že Washington s koncem roku přestane klíčovému blízkovýchodnímu partnerovi poskytovat vojenskou pomoc.
„S Bibim jsme se kdysi dohodli, že budeme Izraeli poskytovat čtyři miliardy dolarů ročně. Už před několika měsíci jsme ale společně došli k závěru, že s tím přestaneme,“ prohodil lakonicky v telefonickém rozhovoru s televizí Donald Trump.
Oficiální důvod? Nepřátelé z demokratické strany prý miliardový příspěvek zneužívali k palbě na republikány. Pravá příčina? Trump se na poslední chvíli pokusil přesvědčit Američany, že mu jsou přednější než nevelká, k tomu dost problematická země kdesi za oceánem. Mimochodem, o ukončení pomoci se Izraelci dozvěděli právě až z televize, což především opoziční předáky prý upřímně šokovalo.
Statisticky nejchladnější vztah od roku 1978
Nejde o blesk z čistého nebe. Benjamin Netanjahu a jeho extremističtí vládní spojenci ztrácejí náklonnost Ameriky nejpozději od roku 2023.
Podle říjnového průzkumu The Chicago Council of Global Affairs (CCGA) si většina Američanů přeje, aby jejich země zůstala ve sporu mezi Izraelem a Palestinci nestranná. V jarní studii Pew Research Center se pak uvádí, že Netanjahuově vládě nevěří bezmála dvě třetiny amerických respondentů (62 %). Ba co víc, Izraelcům jako jednotlivcům - tedy obyčejným lidem - nyní nedůvěřují více než dvě pětiny (42 %) dotázaných.
Taková čísla by v minulých dekádách zněla sotva uvěřitelně. Jak konstatuje již zmíněný think tank CCGA: Američané teď mají k židovskému státu (statisticky) nejchladnější vztah od roku 1978.
Co se stalo? Po útoku ze 7. října 2023, kdy Izrael od teroristů z Hamásu utrpěl bolestivý úder, stáli Američané za ním. Jenže přišla neustále prodlužovaná, krvavá válka v palestinské Gaze, během níž si armáda počínala přinejmenším nešetrně.
Za oceánem je navíc krajně nepopulární konflikt s Íránem, který Američanům zdražuje naftu a jehož iniciátorem je podle všeobecného přesvědčení právě Bibi Netanjahu.
Za katastrofálním propadem izraelské popularity v USA i jinde ve světě je ovšem třeba hledat také hazardní, arogantní Netanjahuovu sázku na Donalda Trumpa. Bibi postavil vlastní kampaň před nedávnými volbami (27. října) na tvrzení, že dokáže vrtět americkým prezidentem dle libosti. A že americké - rozuměj slabošské - demokraty nepotřebuje.
Teď zjišťuje, že washingtonský šéf je coby spojenec mimořádně nespolehlivý. Nemluvě o jeho zástupci J. D. Vanceovi, který označil přílišné přátelství s židovským státem za jednu z příčin debaklu ve volbách. Demokraté pak do Kongresu vyslali také zákonodárce, kteří se nijak netají odporem k Netanjahuově vládě, ba Izraeli jako takovému.
Pokornou politikou jejich city získat zpět
Není divu, že židovský stát po midterms strnul v šoku. Premiér k výsledkům mlčí. A opozice se utvrdila v přesvědčení, že Bibi je toxickou postavou nejen doma, ale i v USA, které jsou pro přežití židovského státu klíčové.
Odpůrci mocichtivého premiéra sice v říjnových volbách nezískali dostatek mandátů, aby bez něj novou vládu ihned postavili. S podporou arabských stran by to ale dokázali. Lídři demokratických uskupení už vyhlásili, že chystají opravu zpřetrhaných diplomatických i osobních vztahů jak s USA, tak s ostatními západními zeměmi. Všichni američtí demokraté nemluví jako Abdul El-Sayed a chytrou, pokornou politikou Izrael jejich city bude umět získat zpět.
Nesmí u toho ovšem být jeden muž - Benjamin Netanjahu, jehož jméno se za oceánem stává toxickým.
Je to v zásadě prosté: jestli byly listopadové midterms v Americe svého druhu referendem o Trumpovi, izraelské volby v říjnu řešily Netanjahuovu budoucnost. Protřelý izraelský šíbr si vedl lépe, stejně jako americký prezident ale utrpěl porážku.
Oba autoritářští vůdci se sveřepě drží moci. Osobní bitvy o přízeň voličů už ale prohráli a stávají se svými vlastními karikaturami. V zájmu Izraele by měl Netanjahu odejít.
