Článek
Prezident Donald Trump v úterý, kdy miliony Američanů mířily k volbám do Kongresu, překvapil prohlášením, že koncem roku zastaví vojenskou pomoc Izraeli. Televizi Fox News řekl, že se na tom dohodl s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Spojené státy ročně židovskému státu poskytovaly na obranu 3,8 miliardy dolarů, přičemž pomoc a dodávky zbraní byly pro Izraelce zásadní od konce 60. let.
Například během jomkipurské války v roce 1973 urychlená pomoc ve výši 2,2 miliardy dolarů, schválená Kongresem na žádost tehdejšího prezidenta Richarda Nixona, umožnila izraelské armádě odvrátit nečekanou ofenzivu Sýrie a Egypta.
Od svého založení dostal Izrael od Spojených států pomoc ve výši 300 miliard dolarů. Ta hospodářská skončila po dohodě v roce 2007 s tím, že Izrael se stal vyspělou ekonomikou. Vojenská ale nadále pokračovala.
Nekonkrétní oznámení
„Překvapilo mě, že vojenská pomoc má skončit tak rychle,“ říká pro Seznam Zprávy izraelský vojenský historik Jagil Henkin.
„O tom, že skončí, se mluví dlouho, ale na základě platného Memoranda o porozumění mezi oběma státy k tomu mělo dojít postupně do roku 2028. Tak s tím většina Izraelců počítala. Ale jak se říká, ďábel se skrývá v detailu a to, co řekl Trump, je jen stručné a nekonkrétní oznámení. Pokud pomoc skutečně skončí ještě letos, je to rozhodně překvapení,“ poznamenává.
Peníze ze zámoří představují zhruba pětinu izraelského obranného rozpočtu. „Pro izraelský vojenský rozpočet to bude problém, protože v krátkodobém horizontu se s americkou pomocí počítalo při plánování nákupů a produkce výzbroje. Tedy na další dva roky se skoro osmi miliardami dolarů,“ uvádí Henkin.
Ve Spojených státech nicméně v posledních měsících a letech roste odpor veřejnosti vůči pomoci židovskému státu. Má to několik příčin.
Někteří Američané – zejména voliči demokratů – považují izraelskou válku v Pásmu Gazy za neadekvátně brutální a nechtějí, aby se na ní USA jakkoliv podílely. Dalším důvodem je válka proti Íránu. Část Američanů se domnívá, že do konfliktu, který považují za zbytečný a nákladný, Donalda Trumpa takzvaně navezl právě Benjamin Netanjahu.
Tento názor sdílejí i někteří voliči republikánů. Například vlivný komentátor a influencer Tucker Carlson říká, že Spojené státy by se v izraelské válce neměly angažovat.
„Mohou si naše zbraně koupit“
Podle šéfa Bílého domu ukončení pomoci neznamená, že USA a Izrael přestávají být spojenci. „Mohou si naše zbraně koupit. Vyrábíme nejlepší zbraně na světě,“ řekl prezident ve vysílání Fox News. Izraelci se ale zřejmě začnou poohlížet i na jiných trzích.
„Problémem vojenské pomoci je, že je jedna země závislá na technice a zbraních, které jí druhá země poskytuje. Není prostor pro alternativní zdroje a výrobce. V dlouhodobém horizontu tedy budeme mít větší flexibilitu ve výběru toho, co potřebujeme a kdo nám to může poskytnout, prodat. Slibným partnerem do budoucnosti je určitě Indie, už nyní s ní úzce spolupracujeme,“ vysvětluje Jagil Henkin.
Bývalý izraelský velvyslanec ve Washingtonu Michael Oren, který později pracoval jako poradce Netanjahua a napsal bestseller o šestidenní válce Izraele s arabskými zeměmi roku 1967, tvrdí, že Spojené státy nedovolí Izraeli nákup zbraní jen z jedné země.
„Ze všech mých jednání s Američany vždy vyplývalo, že červenou linií pro ně je nákup zbraní z Číny. Vždy říkali, že buď oni, nebo Čína. Nemůžeme mít obojí,“ uvedl diplomat izraelskému rádiu 103FM.
Dodal, že Izrael ne vždy dostal vše, co si ze Spojených států přál. „Opakovaně jsem usiloval o to, abychom dostali například bombardéry B-2 nebo střely s plochou dráhou letu Tomahawk. Američané vždy řekli ne,“ podotkl diplomat.
Připomeňme, že Trumpův předchůdce v Bílém domě Joe Biden v lednu 2024 pozastavil export amerických raket do Izraele s odůvodněním, že je izraelská armáda používá k útokům na obytné čtvrti s civilisty v Pásmu Gazy.
Nejznámější americké odmítnutí Izraele pak do jisté míry souvisí s Československem. Když egyptský prezident Gamal Abdal Násir v září 1955 oznámil dohodu o velkém nákupu československých zbraní, izraelská vláda požádala Washington o reciproční dodávku, aby odradila Egypt od záměru zaútočit.
Američané tehdy odmítli, a když o rok později Izrael spolu s Velkou Británií a Francií zaútočil na Egypt s cílem udržet si kontrolu nad Suezským průplavem, USA invazi odsoudily a odmítly jí jakkoliv napomáhat.
