Článek
Když není čím roztáčet turbínu elektrárny, nebude ani elektřina. Příroda k vodním elektrárnám už druhým rokem není shovívavá a chybějící voda je staví mimo běžný provoz.
„Skutečností je, že se suché roky cyklicky opakují, ale situace posledních dvou let se zcela vymyká běžné situaci. Nezbývá než doufat, že se situace v následujících letech opět dostane do normálu,“ popisuje Jiří Krušina, jednatel společnosti Czech Hydro, která vlastní jedenáct vodních elektráren v Česku.
Už nyní je podle Českého hydrometeorologického ústavu jasné, že letošní rok je abnormálně suchý a průtoky řek byly více podprůměrné než v roce 2025, který patřil k historicky nejsušším. Hlavními vodními toky v Česku letos proteklo 54 až 65 procent dlouhodobého ročního průměru, což se odrazilo také ve výrobě vodních elektráren.
Provozovatelé vodních elektráren hlásí, že dosavadní letošní výroba se pohybuje kolem 40 procent průměru. Situace je navíc horší než loni.
„Sucho a méně vody v korytech řek znamená, že letošní výroba ve vodních elektrárnách se pohybuje na 40 až 50 procentech dlouhodobého průměru. Loňská produkce vodních elektráren byla zhruba na úrovni 60 až 70 procent dlouhodobého průměru,“ říká mluvčí Skupiny ČEZ Martin Schreier.
Sucho se napříč Českou republikou projevovalo různě. Horší podmínky pro výrobu elektřiny registrovali na moravských tocích.
„Malá vodní elektrárna Mostiště na řece Oslavě vyrobila od ledna do září zhruba jen asi polovinu dlouhodobého průměru a Kroměříž na řece Moravě vyrobila ve stejném období o 40 procent méně oproti dlouhodobému průměru. Výrazný pokles jsme zaznamenali i na Chrudimce, kde elektrárna Seč vyrobila jen zhruba polovinu obvyklého množství elektřiny,“ říká Krušina.
O něco větší průtoky byly na řekách v Čechách – Elektrárny společnosti Czech Hydro na Vltavě vyráběly o 30 procent méně než obvykle, elektrárny na Labi o 35 procent méně oproti dlouhodobému průměru. Sucho se však projevilo všude a rozdíly mezi povodími ukazují spíš na to, jak velký pokles na různých místech nastal.
Například elektrárny na Vltavské kaskádě loni vyrobily zhruba polovinu toho, co obvykle. „Pro provoz vltavských elektráren to konkrétně znamená, že aktuálně nevyužijí více vody, než kolik jí může odtékat z jednotlivých stupňů kaskády k zajištění minimálního průtoku v řece,“ říká Schreier. Třeba přítok do vodní nádrže Lipno byl nejnižší za celou dobu její existence.
Je zajímavé, že některým vodním elektrárnám se dařilo o něco víc než loni, ale jde spíš o místní výjimku. „Za prvních devět měsíců letošního roku jsme evidovali výrobu 26,2 GWh. Pokud to srovnáme se stejným obdobím loňského roku, tak je výroba vyšší, protože v loňském roce to bylo jen 23,8 GWh za prvních devět měsíců,“ říká vedoucí obnovitelných zdrojů společnosti E.ON Energy Solutions Pavel Chlup.
E.ON v Česku provozuje celkem 11 vodních elektráren – jednu velkou na Vranovské přehradě a deset malých, přičemž část z nich musela být odstavena, u dalších byla výroba snížena na minimum.
„U přehradních nádrží Vír a Vranov byly odtoky nastaveny na minimální možné hodnoty dle příslušných povolení a projednávají a schvalují se i mimořádné manipulace pod tyto hodnoty, aby se co nejvíce ‚šetřila‘ voda v nádržích,“ popisuje dopady sucha Chlup.
ČEZ kvůli nedostatku vody musel odstavit pět svých malých vodních elektráren s výkonem do 10 MW. Tento typ zdrojů, který funguje na principu nepřetržitého průtoku vody, je suchem poškozen nejvíce.
„Méně situace ovlivňuje velké vodní elektrárny s výkonem nad 10 MW, které jsou nejčastěji umístěny na větších přehradních nádržích a vyrábějí jen po dobu několika hodin denně. I u velkých vodních elektráren jsme však letos museli provoz omezit, případně jejich fungování plně podřídit požadavkům na manipulace správců jednotlivých povodí,“ vysvětluje Schreier.
Většina vodních elektráren v Česku funguje v omezeném režimu
Vodních elektráren je v Česku zhruba 1500 a většina z nich letos funguje v omezeném režimu, některé nefungují vůbec. Vodní elektrárny musí dodržovat tzv. minimální zůstatkový průtok, což je množství vody ve vodním toku, které musí v korytě zůstat.
„Velké procento vodních elektráren bylo odstaveno z provozu z důvodů, že výrobci nemohli dodržet minimální zůstatkový průtok a museli své výrobny odstavit,“ říká za Asociaci hydroenergetiků Zdeněk Nováček.
Situace má logicky dopad také na ekonomiku vodních elektráren. Pro některé majitele je provoz za současných podmínek neatraktivní, a tak se jich zbavují. „Malé vodní elektrárny s nižšími spády, svá vodní díla dotují, pokud mají možnost, někteří jsou donuceni svá díla prodat,“ říká Nováček.
Podle ČHMÚ sucho přetrvá i na podzim. Celý rok se tak zřejmě ukáže ještě jako sušší než loňský.
Predikce hydroenergetiků do budoucna také nejsou pozitivní. Výrobci a provozovatelé elektráren byli zvyklí plánovat výrobu dopředu a počítat s periodickými změnami v letních měsících. V období od března do června byla doba tání sněhu a dešťů, ale sněhu i srážek byl nedostatek, a voda nedokáže pokrýt provoz elektráren.
„Nyní nejsme schopni určit do budoucna, zda bude příroda k vodním elektrárnám shovívavější a milostivá,“ říká Nováček.
Například ČEZ už na nedostatek vody v řekách reaguje, své elektrárny modernizuje, aby fungovaly efektivněji a pro výrobu elektřiny využívaly méně vody. „V posledních letech takto byla za cca pět miliard korun modernizována soustrojí na více než 20 velkých, malých a přečerpávacích vodních elektrárnách např. Lipně, Dlouhých stráních, Slapech, Kamýku, Mohelnu, Dalešicích atd. Díky modernizacím dochází k navýšení průměrné účinnosti elektráren o pět až 10 procent,“ sdělil Schreier.
