Článek
Začátek března 2027. Čína prostřednictvím svých diplomatů varuje evropské i asijské demokracie, aby se nepletly do záležitostí kolem Tchaj-wanu, jinak jim ekonomicky „zatopí“.
Záhy nato se objevuje podezření, že Rusko rozmisťuje námořní miny v okolí civilních námořních tras v Baltském moři. Pojištění pro komerční dopravce prudce zdraží, nikdo nechce riskovat, že jeho loď najede na minu, a tak se zásobování Pobaltí komplikuje. Severoatlantická aliance, Evropská unie a jejich asijští partneři mají tři týdny, aby vymysleli, jak zabránit další eskalaci.
Přibližně takto by mohl vypadat začátek dalšího globálního konfliktu. Jde o námět založený mimo jiné na reálném varování vrchního velitele spojeneckých sil v Evropě Alexuse Grynkewiche.
„Pokud (čínský prezident) Si Ťin-pching podnikne kroky vůči Tchaj-wanu, pravděpodobně by takový útok koordinoval s (ruským prezidentem) Vladimirem Putinem,“ varoval loni v létě americký generál, který by v případě krize řídil vojenskou obranu NATO.
Jak zabránit tomu, aby se krize přelila v ozbrojený konflikt, si vyzkoušeli tento týden čeští i zahraniční bezpečnostní experti, bývalí vojenští představitelé i politici v rámci simulace, kterou v Praze uspořádal think-tank Evropské hodnoty.
Na začátku celodenní „hry“ dostal každý z přibližně tří desítek účastníků přidělenou roli, ze které kromě pauzy na oběd nesměli vystoupit.
Třeba bývalý diplomat a politik Jiří Šedivý hrál českého premiéra, exministr zahraničí Jan Lipavský (ODS) byl předsedou Evropské rady, generál v záloze Miroslav Feix vystupoval jako vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě a bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka, který je nově senátorem zvoleným za hnutí STAN, se proměnil v generálního tajemníka NATO. Část z dalších hráčů si nepřála být jmenována.
Jednání fiktivní Severoatlantické rady s generálním tajemníkem Karlem Řehkou a vrchním velitelem spojeneckých sil v Evropě Miroslavem Feixem.
Moderátor jim představil fiktivní situaci popsanou v úvodu článku a dal jim 70 minut, ve světě hry tři týdny, aby vymysleli, jaké budou další kroky jejich zemí a institucí, které představují.
Jako první si vzal slovo „americký prezident“. „Chystám se promluvit s Vladimirem (Putinem), on chápe, že válka je opravdu nesmyslná. V té ukrajinské záležitosti už přišel o spoustu lidí. Ale útok na NATO, to je jiná situace. To neudělá, je chytřejší, než aby něco takového udělal,“ konstatoval mimo jiné.
V následném chaosu bilaterálních jednání se ujal iniciativy „generální tajemník NATO“ Karel Řehka. „Svolávám Severoatlantickou radu, hned teď!“ Poté, co se všichni sešli u jednoho stolu, narazili na to, že ne každý přesně rozumí tomu, jak Aliance funguje. V ten moment vypadává ze své role „český premiér“ Jiří Šedivý.
„Pracoval jsem v NATO deset let, proto je pro mě těžké vcítit se do role současného českého premiéra, ale po chvíli jsem se do toho dostal. Blokovali jsme rozhodnutí, byli jsme opatrní a snažili se deeskalovat,“ popsal později pro Seznam Zprávy.
Členské země NATO se nakonec shodly na aktivaci článku čtyři Washingtonské smlouvy, tedy na společné konzultaci ve chvíli, kdy se některý ze spojenců cítí ohrožený, a na navýšení aktivity aliančních lodí v Baltském moři. Evropská unie souhlasila, že se zaměří na TikTok a dezinformace, které se na něm šíří. Žádné nové sankce ale sedmadvacítka zatím neodsouhlasila.
Závislost, kterou si neuvědomujeme
Hra pokračuje a Rusko přichází se zajímavou nabídkou, kterou se snaží zasít neshody mezi evropské státy: kdokoliv, kdo má zájem, může dostat dvacetiletou smlouvu na dodávky ruské ropy a zemního plynu za dobrou cenu, ovšem výměnou za ukončení protiruských sankcí.
Čína se následně rozhodne pro námořní blokádu Tchaj-wanu, což je problém nejen kvůli tomu, že je ostrov největším světovým vývozcem čipů, na kterých běží moderní svět. „Tchaj-wan je závislý na externích dodávkách energie, primárně LNG, jakmile začne takováto námořní blokáda, Tchaj-wanu začne běžet čas, jak dlouho přežije. V řádu několika týdnů by muselo dojít k nějaké razantní, pravděpodobně americké akci,“ vysvětluje ředitel Evropských hodnot Jakub Janda.
Hra končí ve chvíli, kdy Peking potopí americké lodě směřující na pomoc Tchaj-wanu, tedy přesně na prahu vyhrocení konfliktu. „V tomto scénáři odstrašení selhalo, což je prohra pro demokracie, ať už v Evropě, nebo v Asii. A pak samozřejmě záleží, jak by vypadal samotný vojenský konflikt,“ říká Janda. Ten už simulace nezahrnovala.
Eskalaci mohli hráči podle Jandy odvrátit, pokud by Evropa a USA bývaly vytvořily silný ekonomický tlak na Čínu a zároveň důrazněji vojensky odstrašovaly.
Evropské hodnoty podle Jandy uspořádaly už více než dvě desítky takovýchto simulací, především pro zahraniční vlády nebo firmy od Kanady po Filipíny. Tato je unikátní tím, že kromě ruské vojenské hrozby pracuje taky s evropskou závislostí na Číně třeba v oblasti vzácných zemin, na kterou se podle Jandy často zapomíná.
„Čína to ví, takže se dá očekávat, že před začátkem konfliktu začne přidušovat dodavatelské řetězce, což by znamenalo, že se část evropského průmyslu zastaví. Čínské technologie jsou přítomné také v evropských telekomunikacích, přístavech i nemocnicích, díky čemuž nás může paralyzovat,“ varuje Janda. A právě v takový moment by bylo pro Rusko ideální zaútočit.
„Cvičení moc hezky ukázalo komplexitu a provázanost ekonomických zájmů Ruska a Číny, které se systematicky připravují na eskalaci a poslední roky ji také provádějí,“ souhlasí „předseda Evropské rady“ a nynější poslanec za ODS Jan Lipavský.
Kromě nepochopení, jak velká je evropská závislost na Číně, se podle Jandy při simulacích opakuje další chyba: chybějící zásoby. „Civilní materiální zásoby, které dnes má třeba Česko, jsou velmi malé, pokud jde třeba o léky, které se v Evropě prakticky nevyrábějí a dovážejí se z Asie,“ míní.
Chybí pocit urgence
Simulace navíc ukázala, že by hrozba koordinovaného útoku v Evropě a Asii vytvořila tlak na Američany, kam prioritně poslat své vojáky. I proto v posledních letech Spojené státy veřejně vyzývají evropské spojence, aby převzali větší odpovědnost za obranu svého kontinentu. Česko ale ve svých závazcích vůči NATO zaostává.
Jak sami vojáci napsali do tento týden schválené koncepce rozvoje armády, aktuálně neplníme 70 procent úkolů, které jsme od Aliance dostali.
„Svět se dnes nachází v nějakém, do značné míry, zlomovém okamžiku. A politika současné vlády a nedostatek pocitu urgence ve společnosti tomu neodpovídají,“ varuje senátor za STAN Karel Řehka, který do letošního léta šéfoval české armádě.
„Aktuálně třeba není dopracovaný Ústřední plán obrany státu, který dává úkoly všem, nejen armádě, protože v krizi má každé ministerstvo své úkoly. Základem je plán mít a pak ho procvičovat. Protože teprve když začnete procvičovat, zjistíte, co všechno ještě nevíte, jaká legislativa vám chybí a tak dále,“ doplňuje.
V reálném světě pořádá obdobná cvičení krizového řízení samotné NATO. Podle Jakuba Jandy se jich ale za Česko ministři málokdy účastní.
Pozvánku nedostali současní vládní politici ani na tuto simulaci. Třeba Jiřímu Šedivému na akci chyběli. „Tento typ cvičení je důležitý, protože nás nutí přemýšlet o scénářích, které se můžou stát relativně brzy. Užitečné by bylo, kdyby tu byl i někdo z vládních politiků, protože jinak všichni, kdo tu teď jsme, spolu názorově souzníme,“ prohlásil.
