Ficovi se rozpadla vládní většina. Poslanci mění kluby jak ponožky, říká

/Od spolupracovnice na Slovensku/

Slovenský premiér Robert Fico přišel tento týden papírově o většinu v parlamentu.

Po odchodu poslance Romana Malatince do nově vznikajícího politického projektu odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby podporuje vládu s jistotou už jen 75 poslanců ze 150.

Po „Huliakovcích“ a „Migaľovcích“, kteří se s mateřskými stranami rozešli už rok po posledních parlamentních volbách, tak mezi původně vládními poslanci vzniká další frakce ochotná blokovat jednání parlamentu s požadavky na prosazení vlastních zájmů.

Koalice proto musela o týden odsunout schvalování zákonů. Hrozilo totiž, že by kvůli bojkotu neprošly ani ty vládní, a předložit je znovu by šlo až za půl roku.

Premiéra kvůli výše popsanému čeká další kolo zákulisních jednání s rebely.

„Je povinností vlády a Národní rady udělat vše pro dokončení tohoto volebního období. I za cenu, že budeme muset věnovat více pozornosti individuálním poslancům při rozhovorech o tom, které zákony se budou nebo nebudou schvalovat,“ řekl ve středu.

Pokud se to nepodaří, nemá Fico jistou podporu pro změny v trestním zákoníku, které by výrazně omezily vystupování takzvaných kajícníků, tedy spolupracujících obviněných v korupčních kauzách.

Podle opozice a nevládních organizací tím Směr pomáhá místopředsedovi parlamentu Tiboru Gašparovi, který čelí obvinění ze zosnování zločinecké skupiny, kam údajně patřily špičky Směru spolu s policií a nitranským oligarchou Norbertem Bödörem.

„Myslím, že novela o kajícnících ho bude nejvíce bolet, když neprojde. Je vidět, že Robert Fico je unavený. Namísto toho, aby vládl normálně, musí plýtvat časem na dohody s odcházejícími poslanci z jiných koaličních stran,“ hodnotí pro Seznam Zprávy jeho bývalý koaliční partner Béla Bugár.

Mezi neschválenými zákony zůstává i zrušení volby poštou, kterým chtěla koalice oslabit hlasy Slováků žijících v zahraničí, mezi nimiž má silnější podporu opozice.

Zatím poslední koaliční krize, v níž se vláda Roberta Fica ocitla, začala sporem šéfa SNS Andreje Danka s jeho nominantem na ministerstvu životního prostředí. Tomáš Taraba přitom jako jedna z osobností dezinformační scény patřil ve volbách mezi nejúspěšnější kandidáty SNS.

Dankova strana ho po měsících čekání z postu ministra odvolala s pomocí parlamentní opozice, konflikt tím ale neskončil.

Taraba se po odchodu z ministerstva stal poslancem. Do Národní rady sice moc nechodí, postupně ale kolem sebe shromažďuje rebelující poslance. Tento týden se k němu přidal poslanec Roman Malatinec, který v tomto volebním období vystupoval zejména jako kritik ministryně kultury Martiny Šimkovičové. Ještě v úterý ráno působil v parlamentu za frakci Strany venkova, o dvě hodiny později už patřil k Tarabovi.

„Jsou poslanci, kteří mění příslušnost jako ponožky,“ komentoval to Fico, který vinu za případnou nestabilitu připsal menším koaličním stranám Hlas a SNS.

Na vysvětlenou: Roman Malatinec v roce 2020 kandidoval za Směr ze 147. místa kandidátní listiny, později se přidal k odcházejícím poslancům kolem Petera Pellegriniho, kteří si založili vlastní stranu Hlas. Po roce pro nesouhlas s vedením strany zamířil k „Huliakovcům“, nyní přešel k Tarabovi.

Malatinec zatím neprozradil, co bude požadovat, Ficovy poznámky o přestupech se mu ale nezamlouvají.

„Při řízení chodu státu bych toto od nejvyššího ústavního činitele vůbec nečekal. Máme si sednout k jednomu stolu a on teď zaútočí, chce vás nějakým způsobem dehonestovat a potom za vámi přijde a chce se bavit?“ řekl v rozhovoru pro deník SME. Jednat však chce a stále se prý vnímá jako vládní poslanec.

Jak již bylo naznačeno, pro Fica nejde o první koaliční krizi, dokonce se stejnými partnery. V létě 2017 Andrej Danko vypověděl koaliční smlouvu, ačkoliv technicky nebylo možné to udělat jednostranně.

„Robert Fico mě poprosil, abych mezi nimi dělal zprostředkovatele. Chodil jsem za panem premiérem, panem Dankem, znovu a znovu a znovu,“ vzpomíná Bugár.

Dnes je podle něj situace jiná v tom, že Fico musí kromě lídrů stran jednat i s jednotlivými poslanci. „Kdysi platilo, že každý klub své poslance jakž takž uhlídal, zároveň platilo, že když byl problém, Robert Fico okamžitě začíná jednat,“ podotýká někdejší poslanec a předseda strany Most-Híd.

Andrej Danko má ve zvyku řešit své požadavky veřejně. Například v roce 2016 demonstrativně odešel z koaliční rady kvůli návrhu tehdejšího ministra kultury na zvýšení koncesionářských poplatků.

Pokud jde o aktuální volební období, nejdéle trval spor Danka se stranou Hlas. Šéf SNS si po zvolení Petera Pellegriniho prezidentem dělal zálusk na post předsedy parlamentu, a to s tím, že se tři nejvyšší ústavní funkce rozdělí mezi tři koaliční strany.

Hlas se však křesla v čele Národní rady nevzdal. Chybějící komunikace mezi Pellegrinim a SNS se ukazuje i teď při jmenování nového ministra životního prostředí. SNS chce na post dosadit Filipa Kuffu, prezident čeká na rozhodnutí ústavního soudu, zda ho i přes svůj nesouhlas musí jmenovat.

Nejnovějšího parlamentního rebela Andrej Danko obvinil ze snahy dostat se na ministerstvo kultury. To Malatinec odmítá s tím, že za rok nelze dát resort po Martině Šimkovičové dohromady. „Pan Danko a další tu běhají s informací, že chci být ministr kultury. To odmítám. Po volbách, pokud bychom se dostali do parlamentu, budu o tomto postu uvažovat, ale pokud tak rozhodnou voliči. I pan Taraba to řekl, řekl to pan Slyško, za tím si stojíme, nežádáme nic,“ řekl v parlamentu.

Premiér Fico však již deklaroval otevřenost jednáním s rebely. Tak si ho pamatuje i další bývalý koaliční partner, kdysi politik SNS Anton Hrnko. „Od nějakého bodu mě Andrej Danko sice přestal brát na koaliční jednání, ale dokud jsem tam chodil, Roberta Fica si pamatuji vždy jako klidného a velkorysého. V krizi by řekl: ‚Předložte požadavky a pojďme se bavit, jak toho dosáhnout.‘ Samozřejmě během jednání požadavky partnerů oholil na kost,“ říká pro Seznam Zprávy.

Tento týden se ale Robert Fico připravil o možnost vyhrožovat koaličním partnerům předčasnými volbami. Za důležité označil, že parlament již schválil rozpočet na příští rok a sporům v koalici je ochoten obětovat i schválení vlastních návrhů. „Bude to o individuálních návrzích zákonů – když projdou, bude to fajn, když neprojdou, nic se nestane, protože rozpočet máme a Národní rada půjde dál,“ řekl.

Ačkoli podle průzkumů by měl Směr z koaličních stran nejsilnější start s podporou 18 procent voličů, předčasné volby otevřeně odmítá.

Podle Hrnka si tím zúžil vyjednávací prostor. „Fico měl jednu vlastnost, kterou mu, zdá se, nevěří už ani Danko – uměl vzbudit velká očekávání. Namluvil mu, že největší přínos může Andrej Danko v politice sklidit jen po jeho boku,“ líčí.

Jak na tom koaliční většina je, se ukáže už příští úterý, kdy parlament čeká řada hlasování.