Článek
Česká republika, která přijala velký počet uprchlíků z Ukrajiny, spadá podle Evropské komise do kategorie zemí čelících významné migrační situaci a může proto požádat o úplné či částečné vynětí z mechanismu solidarity. Evropská komise to v pátek uvedla ve své druhé výroční zprávě o migraci. Komise letos Česko nově zařadila také mezi země ohrožené migračním tlakem, které budou mít přednostní přístup k unijním nástrojům na podporu zvládání migrace.
Takzvaný mechanismus solidarity je součástí migračního a azylového paktu a jeho cílem je pomoci členským státům, které čelí nepřiměřené migrační zátěži. Ostatní země jim mohou pomáhat například přijetím části žadatelů o azyl, finanční podporou nebo jinými opatřeními. Konkrétní podobu příspěvků si mohou členské státy zvolit.
„Řecko a Kypr čelí migračnímu tlaku kvůli nepřiměřenému počtu příchozích osob v uplynulém roce. Itálie je rovněž pod migračním tlakem kvůli neúměrnému počtu příchozích osob po záchranných operacích na moři,“ uvedla v pátek Komise. „S ohledem na celkovou migrační situaci, a zejména na incident v Ceutě, je pod migračním tlakem také Španělsko,“ dodala.
Tyto čtyři státy budou mít podle EK nárok na přístup k mechanismu solidarity za předpokladu, že budou nadále uplatňovat pravidla týkající se odpovědnosti. To znamená, že solidarita ostatních členských států nenahrazuje jejich vlastní povinnosti při vyřizování žádostí o azyl a dodržování pravidel, určujících, která země je za jejich posouzení odpovědná.
Do kategorie zemí ohrožených migračním tlakem je zařazeno 15 států - kromě Česka také Belgie, Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Chorvatsko, Lotyšsko, Litva, Lucembursko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovinsko a Finsko.
Důvodem pro takové zařazení je vysoký počet migrantů přicházejících nelegálně či množství neoprávněných žádostí o azyl, případně vysoký počet osob, kterým byla udělena dočasná ochrana poté, co uprchly před ruskou agresí proti Ukrajině, nebo riziko zneužití migrace k vyvíjení nátlaku na daný stát.
Zařazení mezi země ohrožené migračním tlakem těmto státům nezajišťuje automaticky finanční pomoc ani možnost odečíst příspěvek do solidárního fondu. Znamená však, že budou mít přednostní přístup k podpůrným nástrojům EU a Evropská komise bude jejich migrační situaci průběžně sledovat, aby mohla v případě potřeby rychle reagovat.
Česká republika ale spadá i do kategorie států, které čelí významné migrační situaci v důsledku kumulativního dopadu migrace za posledních pět let. Celkem je v této skupině šest zemí - vedle Česka ještě Bulharsko, Estonsko, Chorvatsko, Rakousko a Polsko. Tyto země budou moci požádat Radu EU, aby jim povolila úplné nebo částečné odečtení jejich příspěvků do solidárního fondu pro nadcházející rok.
Podle nejmenovaného unijního zdroje je Česko zařazeno do dvou kategorií proto, že každá z nich hodnotí jiný aspekt migrace. Kategorie významné migrační situace zohledňuje především kumulativní dopad migrace v uplynulých pěti letech, zejména vysoký počet lidí z Ukrajiny, kterým Česko poskytlo dočasnou ochranu. Díky tomu může Praha požádat o úplné či částečné odečtení příspěvku do solidárního fondu. Kategorie zemí ohrožených migračním tlakem se naopak zaměřuje na budoucí vývoj a může Česku zajistit přednostní přístup k unijním nástrojům na podporu zvládání migrace.
Kolik by měly jednotlivé země do mechanismu solidarity přispívat, v jaké formě a jaká část podpory by naopak měla připadnout státům čelícím migračnímu tlaku, bude nyní předmětem jednání členských zemí. Podrobné propočty a navrhované příspěvky jednotlivých států jsou součástí neveřejného návrhu, který je přílohou současné zprávy. Jednání povede irské předsednictví, přičemž dohoda o podobě fondu solidarity by měla být přijata nejspíš během prosincového jednání unijních ministrů vnitra.
Evropská komise ve své dnešní zprávě zároveň uvádí, že migrační situace v EU se nadále výrazně zlepšuje. Počet nelegálních překročení vnějších hranic Unie se za poslední dva roky snížil o více než polovinu a v prvním pololetí letošního roku klesl o dalších více než 30 procent. Výrazně ubylo také neoprávněných sekundárních pohybů migrantů mezi členskými státy, jejichž počet se v roce 2025 snížil o 22 procent, a žádostí o azyl, kterých loni bylo o 19 procent méně. Míra návratů v EU se mezitím zvýšila na více než 30 procent.
„Náš nový přístup k migraci přináší výsledky. Jde o nový právní rámec, důslednější ochranu hranic, nová pravidla pro navracení a také - což je velmi důležité - aktivnější migrační diplomacii,“ řekl dnes novinářům eurokomisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Jako konkrétní případ uvedl západobalkánskou trasu, která byla podle něj nejproblematičtější, kde se za poslední roky snížil počet příchozích o 95 procent. Na západoafrické trase a trase přes centrální Středomoří pak v uplynulém roce klesl o 80 procent.
Dopady těchto změn jsou podle eurokomisaře patrné i v jednotlivých členských státech. „Švédsko zaznamenalo nejnižší počet příchozích v historii. Dánsko má nejnižší počty za posledních 40 let. Rakousko poprvé za více než dvě desetiletí vrací více lidí, než kolik přijímá žádostí o azyl. V Německu se počet žádostí o azyl snížil o 80 procent ve srovnání se situací před dvěma lety. Čísla jsou tedy poměrně jednoznačná,“ dodal Brunner.
