Článek
Teplá zima, nebo pořádná sněhová nadílka? Na otázku, jaké počasí Česko v nadcházejících měsících čeká, zatím nemají jednoznačnou odpověď ani odborníci. Podle klimatologa Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Radima Tolasze mohou letošní zimu ovlivnit dva protichůdné jevy.
„Zimu už by mohlo zprostředkovaně ovlivnit El Niño, mohla by být teplejší. Zároveň pozorujeme dřívější rozpad polárního víru, což by mohlo způsobit vpády extrémně studeného vzduchu,“ uvedl klimatolog.
El Niño je klimatický jev spojený s oteplováním vod v tropickém Tichém oceánu, který ovlivňuje počasí v různých částech světa. Narušení polárního víru, tedy systému proudění vzduchu kolem severního pólu, naopak může umožnit pronikání velmi studeného vzduchu dále na jih.
Podobně opatrný je také bioklimatolog a ředitel Ústavu výzkumu globální změny AV ČR Miroslav Trnka. Sezonní předpovědi jsou podle něj pro střední Evropu velmi nespolehlivé.
„My nedokážeme v tuhle chvíli odhadnout charakter zimy, co se týče množství srážek nebo nadprůměrnosti teploty,“ vysvětlil. Současná situace podle něj pouze naznačuje, že začátek zimy by mohl být mírně teplejší a srážkově normální.
Sněhu ubývá, extrémní nadílky ale nezmizí
Dlouhodobý vývoj českých zim je podle Trnky zřejmý. Kvůli změně klimatu přibývá teplejších zim, během nichž stále větší část srážek dopadá na zem v podobě deště místo sněhu.
„Ubylo nám počtu dní se sněhem, a to hmatatelně, vlastně o desítky,“ popsal Trnka. Výrazný rozdíl je podle něj patrný při porovnání období 1961 až 1990 a 1991 až 2020. Ubývá také mrazových a ledových dnů, kdy teplota ani během dne nevystoupí nad nulu.
Nejvíce se změny projevují v nížinách a středních polohách, například na jižní Moravě nebo Českomoravské vrchovině. Právě ta přitom patří mezi oblasti důležité pro zásobování pitnou vodou.
To ovšem neznamená, že se Česko musí se sněhem rozloučit. Trnka upozorňuje na paradox oteplování - teplejší vzduch dokáže pojmout více vodní páry, a za vhodných podmínek tak může přinést mimořádně intenzivní sněžení.
Jednorázové sněhové nadílky proto mohou být i v budoucnu velmi vydatné a komplikovat například dopravu. Celkově však bude sněhová pokrývka podle bioklimatologa zpravidla přetrvávat kratší dobu než v minulosti.
Podzemní vody se blíží historickým minimům
Nedostatek sněhu není však pouze otázkou zimní atmosféry nebo lyžařské sezony. Pro Česko, které se potýká s dlouhodobým nedostatkem vody, může mít zásadní důsledky.
„Podzemní vody zůstávají dlouhodobě pod průměrnými stavy, suché léto ani poslední srážkové epizody je nedoplnily,“ upozornil Tolasz. Pokud podle něj přijde zima chudá na sníh a po ní rychle nastoupí suché a teplé jaro, může se sucho dále prohlubovat.
Vážnost situace potvrzuje také hydrolog ČHMÚ Martin Zrzavecký. „Jsme na tom teď hodně špatně. Na mnoha objektech, které máme v monitorovací síti, budeme určitě atakovat historická minima za celou dobu pozorování, tudíž od šedesátých let minulého století,“ uvedl.
Právě zima a následující jaro jsou přitom pro doplňování podzemních vod nejdůležitější. Sníh funguje jako přirozená zásobárna vody. Pokud odtává postupně, voda má dostatek času vsakovat se do půdy a pronikat do hlubších vrstev. V zimě a na začátku jara navíc bývá nižší výpar a vegetace spotřebovává méně vody.
V létě je situace opačná. Velká část srážek se odpaří, při přívalových deštích odteče po povrchu nebo ji spotřebují rostliny. Do podzemních zásob se tak podle hydrologa dostane jen minimum vody.
Sucho mohou pocítit lidé s vlastními studnami
Nedostatek vody navíc není omezený pouze na Česko. Podle Trnky se výrazné půdní sucho táhne v širokém pásu od německo-francouzského pohraničí přes Bavorsko, jižní Čechy a jižní Moravu až na Slovensko a západní Ukrajinu. Zasáhlo také části Alp.
Pro běžné obyvatele může být dlouhodobý pokles hladin podzemních vod nejcitelnější v domácnostech, které využívají vlastní studny. Podle Zrzaveckého jsou zvláště zranitelné mělké zdroje, zpravidla do hloubky deseti až patnácti metrů.
„Obce, které nemají tak hluboké vrty zásobující obyvatelstvo, to můžou pocítit taky. Už letos v létě byly obce, které si musely dovážet vodu v cisternách,“ upozornil hydrolog. Pokud by se sucho prohlubovalo, podobných případů by podle něj mohlo přibývat.
Hlubší podzemní zdroje využívané vodárenskými společnostmi jsou podle Zrzaveckého obecně odolnější. Trnka nicméně připomíná, že na podzemních vodách závisí přibližně polovina obyvatel Česka.
O tom, zda se situace zlepší, rozhodnou následující měsíce. Jasnější představu o charakteru zimy by podle Trnky mohli mít odborníci přibližně v polovině ledna. Zatím ale nelze spoléhat na to, že zima dosavadní nedostatek vody vyrovná.
