Článek
Minulý víkend fotbalisté Olomouce předvedli nejlepší výkon sezony. Dotkli se své nejdokonalejší verze. Dominantně přejeli Brno 3:0, vyměnili si přes čtyři sta přihrávek, nápaditě měnili útočné šablony, vyslali téměř třicet střel, nebohému soupeři nedovolili jediné zakončení na bránu a v ligové tabulce poskočili na druhé místo o bod před Spartu. Trenér a generální sportovní manažer Pavel Hapal pak blaženě hlásil: „Po takovém zápase bych chtěl žít nonstop.“
Jenže trenérský život se dokáže nevyzpytatelně smrsknout jako vlněný svetr v pračce, stačí o pár stupňů vyšší teplota.
Ten Hapalův měl od té chvíle před sebou už jen sedm dní.
Načež přišla záminka, vhodná chvíle pro odstřel klubové legendy, co se na Andrově stadionu trefila ve slavných časech Karla Brücknera i proti Realu Madrid: ostudný výprask Sigmy 0:5 v Hradci Králové.
Kdepak nonstop! V sobotu večer už na klubovém webu svítil překvapivý ortel s tradičním klišé: „Pavle Hapale, děkujeme za služby…“ S dodatkem: „Rozhodnutí vychází z celkového vyhodnocení dosavadní spolupráce a představ vedení o dalším směřování klubu.“
Opačný trend
Olomouc udělala rozhodnutí, které málokdo chápe. A navíc v době, kdy se zdá, že většina majitelů ligových klubů jde opačným směrem - koncepčně důvěřuje trenérům, dokud mají na své straně mužstvo.
Vlnu špatných výsledků ustáli pardubický Jan Trousil, slovácký Jan Jelínek, ostravský Roman Skuhravý, hradecký David Horejš, v minulé sezoně také mladoboleslavský trenérský unikát Aleš Majer a přežívá i sparťanský Brian Priske, i když to jde na Letné pořád tak nějak od ničeho k ničemu.
Copak má Sigma větší ambice než Sparta? Nebo jen menší trpělivost? Větší „koule“?
Záleží na úhlu pohledu.
Nesejde na tom, že utkání v Hradci projela hlavně kvůli vyloučení útočníka Sejka, jenž se hloupě ohnal po dotírajícím záložníkovi Dancákovi, a že chvíli na to předvedl jeden ze svých nepochopitelných faulů ve vápně stoper Sylla, takže hradecký provokatér Čvančara mohl v nastaveném čase první půle poslat Hradec do vedení.
Zatímco se usmíval, labilní Olomouc se začala sypat.
Radost se odkládá. Fotbalová Olomouc je na rozcestí.
Hapal si v ten okamžik nejspíš vyčítal, že Syllu po trestu vrátil do sestavy a udělal jedinou změnu v sestavě po top výkonu.
Ale kvůli tomu Olomouc neprohrála. A jen kvůli tomu Hapal večer neskončil. Ani dokonce kvůli tomu, že Sigma ostudně vypadla z Mol Cupu s druholigovým Prostějovem, nebo že jeho tým potřetí venku v řadě přišel o body, neboť hrál pokaždé bez vyloučeného hráče, což vedlo k mrzutým remízám v Teplicích a především na půdě posledního Zlína.
Napjatý vztah se šéfem
Právě po tomto zápase mělo podle zdrojů Seznam Zpráv dojít k ostřejší výměně názorů mezi Hapalem a předsedou klubu Ondřejem Navrátilem, jejichž vztah byl dlouhodobě napjatý.
Mladý boss Navrátil s velkými pravomocemi od neoficiálního majitele Sigmy, miliardáře Pavla Hubáčka, řeší i přestupy. Po ruce má manažera A-týmu Lukáše Vraštila, který by Hapala mohl nahradit ve funkci generálního manažera. Nezmění se tak nic zásadního.
A pokud do pozice hlavního trenéra povýší portugalský asistent Jaime Monroy, jenž měl na starosti obrovskou herní transformaci Sigmy ke španělskému masivnímu držení míče a dříve působil v anglickém Leedsu United, nezmění se nic zásadního ani na hřišti. Ve hře má být i někdejší kouč Plzně Adrián Guľa, který momentálně vede lotyšskou Rigu.
Hapalův konec by nejspíš přišel v zimě, teď ho urychlil debakl v příhodné době před reprezentační přestávkou.
Ale stejně to byl šok, který nečekal žádný z olomouckých příznivců. Konečně mohli získat pocit, že klub začal koncepčně pracovat a pod silným majitelem se nemusí ohlížet na každou korunu ani prodávat odchovance. Věřili, že tým s posilami za půl miliardy se dotáhne na domácí špičku.
Že překročí regionální stíny jako za bájných časů vizionáře Karla Brücknera.
Dobře řízený klub, nebo kočkopes?
Jenže teď se mohou spíše ptát, na základě jakých dovedností má Navrátil takové kompetence? A je ten pravý? Neudělal na začátku svého působení ve fotbale ekonomický manažer z koncernu Sigma Group až příliš přešlapů? Větších než trenér Hapal, jemuž můžete právem vyčítat chybějící reakce na vývoj některých zápasů a herní výkyvy?
Navrátil slíbil čas trenérovi Janotkovi, jehož pak odvolal v průběhu minulé sezony, protože - jak říká - „změnily se okolnosti“. Napovrch prosakovaly zprávy o Janotkově náročnosti, co měla dusit tým.
Slíbil zahraničního hlavního trenéra, avšak zůstalo provizorní řešení s Hapalem na dvou židlích. A nebyla i volba Hapala chybou v kontextu dneška?
Navzdory tomu, že má v životopise zářivé úspěchy: Ligu mistrů se Žilinou, jako první cizinec vedl slovenský národní tým, naposledy Ostravu dostal dva roky po sobě do evropských pohárů. Co by za to Baník dal…
Když se Sigma rozhodla v létě pro kočkopsa, ptal se reportér Seznam Zpráv Hapala i Navrátila, zda mají plán B, jestli Hapal ví, zda by v případě odvolání skončil i jako GM. Odpověď Navrátila byla: „Nepřemýšlejte negativně, máme tady legendu, pojďme jí fandit…“
Tak už to víme. A nedá se říct, že by legendě vášnivě fandil Navrátil.
Není to důstojný Hapalův konec, jakkoli v korporátech, ve které se kluby s příchody miliardářů moderně mění, na lidských zdrojích zase tolik nesejde. Takhle však nefunguje dobře řízená organizace. Čas může ukázat správnou Navrátilovu kuráž říznout do živého hned, ne až začne rána hnisat, teď však musí Sigma vyplatit odstaveného manažera Ladislava Mináře (tomu předtím prodloužila smlouvu na pět let) i trenéry Tomáše Janotku s Pavlem Hapalem.
Olomouc tak vypadá labilnější než Sejk a Sylla v sobotní hradecké odpoledne dohromady.
Okolnosti se mění často. Sigma roste, zlepšuje podmínky trenérům v mládeži, zázemí i servis hráčům. Hodně se toho povedlo a hodně taky ne. Na Andrově stadionu věří, že jdou správnou cestou budování silnější značky, identity a prohlubování vztahů s fanoušky.
Jenže se zdá, že vyrostla přes noc až příliš rychle. A někde špatně odbočila.
