Denia podruhé šokoval. Do reprezentace pozval osmnáctiletého mladíka

Co vám říká cizokrajné jméno Idris Hopi? Pokud sledujete českou ligu, měli byste ho bez velkého rozmýšlení zařadit do Teplic, kde fotbalově vyrůstá. Moc startů v lize zatím nenasbíral (11), ovšem když nastoupil, vcelku zaujal drzostí, rychlostí a kličkami. I pár gólů už vstřelil, konkrétně tři. V civilu je vyložený nemluva. Rodiče jsou Chorvaté z Varaždinu, on už se v květnu 2008 narodil v Česku.

Ale že by měl být kandidátem pro reprezentaci? A že by mohl dokonce ve čtvrtek večer nastoupit proti mistrům světa ze Španělska?

Na první pohled sci-fi.

„Už jsme přece říkali, že nebudeme vybírat hráče podle pasu nebo data narození. Profilově se nám líbí. Umí souboje jeden na jednoho. Chceme fotbalisty, kteří nám přispějí,“ hájil šokující nominaci reprezentační trenér Santi Denia. Poprvé v rodné španělštině a na půdě španělského institutu v Praze představil výběr, který během sychravého podzimu dokončí Ligu národů. Nejprve proti světovým šampionům, pak v Chorvatsku.

Je docela možné, že národní tým sestoupí z elitní divize Ligy národů a že dokončí kalendářní rok bez jediné výhry v soutěžních zápasech. Dokonce hrozí sedm porážek za sebou, což se nestalo od dubna 1906, kdy fotbalová reprezentace, tehdy pod názvem Bohemie, měla historickou premiéru proti Uhrám.

„Tak to přece musíme vyhrát, abychom se nezapsali do kronik, jak nechceme. Vím, že moje židle je někdy jako elektrické křeslo,“ reagoval Denia pohotově, když mu do sluchátek přetlumočili český dotaz.

Musí se uznat, že první cizinec na reprezentační lavičce se nebojí. Na zářijový kemp pozval třeba teplického křídelníka Matěje Radostu a při lavině omluvenek udělal z olomouckého krajního obránce Jiřího Slámy hráče základní sestavy. Nicméně tah s mladičkým kudrnáčem Hopim je minimálně troufalý. On sám byl v šoku, když se to na tréninku dozvěděl. Však se podívejte na jeho reakci.

To spíš pochopíte, že po čtyřech letech nemá ve výběru jediného hráče Sparta nebo že se mezi vyvolené dostal záložník David Kozel z Mladé Boleslavi a pracovitý Adam Gabriel z Plzně. Nikdo nenamítá, že se trenér rozhodl pro šikovného středopolaře Kryštofa Daňka, který v Linci kope Ligu mistrů.

Jelikož se nevešel olomoucký buldok Václav Sejk, nejproduktivnější Čech ligy, zato nevyzpytatelný plzeňský útočník Christophe Kabongo, zarazí vás to. Ale Idris Hopi? Že by právě on měl přeskočit dvě reprezentační kategorie a jít rovnou do áčka? V aktuální ligové sezoně hrál devětkrát, z toho jen pětkrát v základní sestavě.

„K nominaci mi asi pomohla tvrdá píle a to, že na sobě makám. Ale snažím se zůstat nohama pevně na zemi,“ vzkázal přes teplický web. Už příští týden potká zázračného španělského křídelníka Yamala, kterého obdivuje, pak poletí do Chorvatska, kde má předky.

Na senzační zprávu z reprezentace se dá nahlížet z několika úhlů pohledu.

Zaprvé perspektiva. Ano, Hopi patří už několik let k pronikavým střeleckým talentům. V mládeži. Dvakrát za sebou byl nejlepším kanonýrem druhé dorostenecké ligy. Když končila minulá sezona a trenéři už bezbolestně testovali novou krev, v Teplicích dostal 76 ligových minut, během kterých dvakrát skóroval a řekl si o profesionální smlouvu.

„Taky nám jde o to, že podpoříme Teplice a další kluby, aby dávaly šanci mladým,“ zdůraznil kouč Denia.

Ostatně i sparťanský teenager Hugo Sochůrek dostal díky povedenému jaru pozvánku na mistrovství světa do Ameriky, což veřejnost kvitovala jako sympatický krok od trenéra Miroslava Koubka. Méně sympatické bylo, že si osmnáctiletý Sochůrek na turnaji nezahrál ani minutu a ještě se do Sparty vrátil fyzicky uondaný.

Zadruhé moment překvapení. Jestli chtěl Santi Denia ukázat všem, bez rozdílu na věk, odehrané zápasy a zkušenosti, že můžou o národním dresu snít, povedlo se mu to ideálně. Když může Hopi, proč by příště nemohli další?

„Vybíráme hráče, kteří nám mohou pomoct a zapadají do naší hry. Nic jiného v tom nehledejte,“ prohlásil trenér.

Zatřetí národnostní linka. Že by chtěli Češi co nejdřív předskočit Chorvaty, kteří by na Hopiho taky mohli mít zálusk, kdyby si ho v Teplicích všimli?

Ta hypotéza se nabízí, ačkoli ji reprezentační manažer Pavel Nedvěd odmítl: „Pozvali jsme ho pro jeho kvality.“ Nicméně snaha o získávání nové krve se rozmáhá. Za jednadvacítku už pár slušných zápasů odehrál krajní obránce Filip Lissah, který pochází z Londýna, má dědu v Karibiku a smlouvu ve skotské Swansea. Nesmírně sledovaný start v áčku, po administrativních peripetiích, má za sebou útočník Ryan Naderi, rodák z Drážďan, po otci Bulhar, po mamince Čech, hráč Glasgow Rangers.

Překvapivé laso dostal třeba útočník Allan Wlk, jenž se narodil v Paraguayi, kope v argentinském Lanúsu a českou krev byste dohledali v genech po pradědečkovi. „S ním je to složitější. Zájem by měl, ale teprve naše právní oddělení musí zjistit, jestli a jak může dostat český pas,“ vysvětlil Nedvěd.

Naopak je prakticky vyloučené, že se podaří přetáhnout šikovného sedmnáctiletého záložníka Oriana Gorena, kterého si hýčkají v Barceloně. Matka Češka, otec Izraelec. Přestože mu čeští fotbaloví diplomaté nabízeli místo rovnou v reprezentačním áčku, Goren si vybral Izrael, který ho před pár dny nominoval do dospělého týmu. Jakmile nastoupí do soutěžního utkání, dres už měnit nelze. „To musíme respektovat. Hráč musí cítit, za koho chce hrát,“ dodal Nedvěd smířlivě.

Teď jde o to, jak bude hrát Česko pod španělským dirigentem.

Poslední soutěžní utkání, ve kterém po devadesáti minutách dokázal národní tým zvítězit, byla kvalifikace proti Gibraltaru přesně před rokem. Po zpackaném mistrovství světa, kam se Česko prokousalo přes dva penaltové thrillery v baráži, došlo k převratnému angažmá cizince a výrazné změně stylu. Reprezentanti pod trenérem Deniou zaujali nebojácností, kdy tupou nakopávanou vystřídala snaha o kombinaci za každou cenu, ovšem v kronikách zůstaly jen čtyři porážky v Lize národů.

Jak se bude pokračovat?