Článek
Nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová podala dovolání v trestní kauze kontroverzních plakátů vládního hnutí SPD. Rozdílnými právními názory v této věci by se měl podle ní zabývat Nejvyšší soud, a vyjádřit se tak k limitům politického projevu v předvolební kampani. SPD čelilo obžalobě z podněcování k nenávisti. Zatímco prvostupňový soud uznal hnutí vinným a uložil mu třímilionový peněžitý trest, odvolací pražský městský soud SPD pravomocně osvobodil.
„Autoritativní rozhodnutí Nejvyššího soudu bude mít potenciál přispět i do budoucna k vytyčení hranic mezi vedením přípustné, byť kontroverzní předvolební kampaně a pácháním verbálních trestných činů z nenávisti,“ vzkázala Bradáčová. „Skutečnost, že oba soudy dospěly k rozdílným závěrům, jednoznačně ukazuje, že se jedná o hraniční případ, který by měla posoudit nejvyšší soudní instance, a ukončit tak polemiku protichůdných právních názorů,“ podotkla.
Kauza se týká dvou plakátů z kampaně před krajskými a senátními volbami v roce 2024. Jeden zobrazoval muže tmavé pleti se zkrvaveným nožem a v zakrvácené košili spolu se sloganem „Nedostatky ve zdravotnictví nevyřeší ‚chirurgové‘ z dovozu“ a „Stop Migračnímu paktu EU“. Druhý plakát zobrazující romské děti s cigaretami spojoval téma školní docházky se sociálními dávkami.
Bradáčová se domnívá, že k podání dovolání existuje závažný veřejný zájem. „Nejvyšší soud jím získá příležitost vyjádřit se k velmi složité otázce, kde leží limity politického projevu v předvolební kampani při představování palčivých a třaskavých společenských témat, která se dotýkají základní lidské důstojnosti zranitelných menšin,“ míní.
Státní zastupitelství zastává od podání obžaloby názor, že oba plakáty podněcují k nenávisti vůči zranitelným menšinám, kterým jako celkům připisují negativní vlastnosti, a to paušálně a obecně. To podle něj nevyplývá jen z obsahu plakátů, ale i z doprovodných jednostranně zaměřených vyjádření představitelů hnutí, která spojovala všechny migranty přicházející do Evropy s nebezpečím násilných útoků a Romům jako skupině bez rozlišení přisuzovala asociální styl života a nezájem o řádné vzdělání dětí. Odvolací soud však oba plakáty a způsob jejich prezentace vyhodnotil jako přípustný způsob komunikace celospolečenských problémů v rámci předvolebního boje.
Bradáčová označila problematiku za závažnou a citlivou. V případu se podle ní střetávají dva zásadní chráněné zájmy: Na jedné straně právo na svobodu projevu a vyjádření politického názoru a na straně druhé ochrana ohrožených skupin, které mohou být terčem předsudečné nenávisti. Uvedla, že chápe argumenty obou soudů.
„Jakkoliv nikomu nelze upřít právo na názor ani právo upozorňovat na společenské problémy, které považuje za naléhavé, volba způsobu, formy a kontextu politických projevů by neměla vést k rozdmýchávání nenávistných nálad vůči zranitelným skupinám osob jako celkům bez zohlednění, že každý člověk si zaslouží individuální přístup a měl by být hodnocen na základě svých činů a chování, nikoli jen na základě příslušnosti k určité skupině,“ napsala šéfka žalobců.
