Kontroly komínů jsou povinné. Bez nich hrozí požár, otrava i ztráta peněz

Asi každý tuší, že se komín musí jednou za čas vyčistit, aby dobře táhl. Ale možná ne každý ví, že kontrola komína, odborně řečeno spalinové cesty, je ze zákona povinná a musí ji udělat kominík. A to většinou jednou ročně, v některých případech i častěji.

Frekvence závisí na druhu paliva. U pevných paliv může být potřeba kontrola a čištění i třikrát ročně, u kondenzačního plynového kotle pak jednou za dva roky.

Udělat se to má před začátkem topné sezony. Pro ty, kteří už začali topit a na kontrolu zapomněli, to je lepší ještě dohnat. Před tím je však nutné kotel, kamna či třeba karmu odstavit.

Nejde jen o samotnou bezpečnost provozu. Když nastane požár a nemáte doklad, že kominík provedl kontrolu podle zákona, je to dost problém. Pojišťovny vám totiž mohou plnění krátit, někdy dokonce zcela odmítnout. Takže na opravu dostanete méně peněz nebo žádné, i když máte pojistku (o tom více níže v článku).

„Téměř třetina majitelů rodinných domů, kteří mají provozovanou spalinovou cestu a měli by podle typu vytápění provádět její roční, případně dvouletou odbornou kontrolu, to pravidelně nedělá,“ říká Martin Svoboda z KB Pojišťovny, která si nedávno nechala udělat průzkum mezi více než tisícovkou majitelů rodinných domů v Česku.

Nejčastějším uváděným důvodem bylo, že lidé o zákonné povinnosti nevědí. Uvedlo to 19 procent respondentů. Dalších 18 procent dotázaných se domnívá, že odbornou kontrolu nepotřebuje, protože si komín čistí sami. Šestnáct procent považuje kontrolu za příliš drahou, 13 procent na ni zapomíná a 12 procent ji nepovažuje za nutnou, pokud komín funguje bez problémů.

„To je špatně. Pravidelné kontroly spalinových cest odborníkem mají předcházet požárům a chránit majetek i lidské životy. Hasiči v roce 2025 evidovali v České republice celkem 19 031 požárů. Z toho část souvisela s nevyhovujícím technickým stavem komínů. Ve většině těchto případů, celkem u 1146 požárů, se vznítily saze uvnitř komínového tělesa,“ říká Josef Bělina, člen Rady Společenstva kominíků ČR a cechmistr pro Prahu.

A přikládá i statistiku společenstva. „Podle naší vlastní statistiky loni odhalilo při kontrolách 85 našich členů celkem 5278 závad spalinových cest. Ve více než tisícovce případů hrozil přímo požár, v dalších více než 1400 případech otrava oxidem uhelnatým. Mezi závažné nálezy patřily nadměrné dehtové usazeniny, hořlavé konstrukce příliš blízko komína, netěsnosti, praskliny nebo nedostatek vzduchu pro spalování,“ dodává Bělina.

Jak říká Zdeněk Hruška, manažer pojištění majetku a odpovědnosti Uniqa, k nejčastějším příčinám požárů v domácnostech patří neodborná instalace krbů či kamen, zanedbaná revize a čištění komínů, nesprávné umístění topných těles, poruchy elektroinstalací a spotřebičů nebo ponechání otevřeného ohně bez dozoru, například hořících svíček. „Velký podíl případů tvoří právě špatný technický stav komínů, kouřovodů a kotlů,“ tvrdí Hruška. Škody mohou být podle něj rozsáhlé, ve výši desítek i stovek tisíc korun.

Josef Bělina ze Společenstva kominíků ČR ubezpečuje, že kontrola komína a případně jeho čištění není finančně náročné. Vyjde kolem tisícovky až patnácti set a práce trvají zhruba hodinu. „Stává se nám, že nám lidé říkají, že si to vyčistili sami, tak to pak jen zkontrolujeme, případně ještě dočistíme. Někdy nabídneme také zkoušku těsnosti kouřem, aby se objevily případné trhliny,“ uvádí Bělina.

Doplňuje, že by bylo lepší, kdyby si lidé kominíky na kontroly a čištění zvali v létě, kdy mají více času. Ale většina zákazníků si vzpomene až ve chvíli, kdy začne topit. V zimním období proto musí počítat s delšími objednacími lhůtami, i několik týdnů.

Upozorňuje také, že na trhu nabízejí kominické služby i firmy, které nejsou profesionální a na kontrolu či čištění posílají neproškolené lidi. Proto doporučuje, aby se lidé obrátili na prověřené kominické společnosti nebo si kominíka našli v seznamu na stránkách Společenstva kominíků – je jich tam zhruba 800. Někdy doporučují na kontrolu a čištění konkrétní prověřené kominíky i městské či obecní úřady.

Zatímco kontrolu a čištění je nutné dělat pravidelně, revize komína je jednorázovou kontrolou, kterou potřebujete jen při zásadních změnách.

Jsou to případy, kdy:

Revize komína je něco jiného než revize kotle a mohou ji dělat jen kominíci, kteří na to mají osvědčení. Vyjde zhruba na tři tisíce korun.

Vedle čištění a kontroly komínů je důležitý také pravidelný odborný servis kotle. Servisní technik vyčistí hořáky i výměník tepla a seřídí elektroniku. Většina plynových spotřebičů má ve svém návodu k použití pravidelné termíny kontrol uvedené. Nejčastěji by se měly tyto spotřebiče seřizovat a čistit jednou za rok, pokud výrobce neuvede jiné termíny.

Nedodržení pravidelných povinných kontrol komína může mít nepříjemný následek, a tím je krácení pojistného plnění v případě požáru.

„Pojištění má lidem pomoci, když se stane něco nečekaného. Pojištěný je ale povinen se o nemovitost řádně starat, k čemuž provádění povinných kontrol patří. Pokud to vlastník domu zanedbá a toto pochybení má podstatný vliv na vznik nebo rozsah škody, může pojišťovna pojistné plnění přiměřeně snížit. V závažných případech může pojišťovna plnění úplně zamítnout,“ říká Martin Svoboda z KB Pojišťovny.

Podle něj samotná chybějící zpráva o kontrole neznamená automatické odmítnutí pojistného plnění ani jeho snížení. Rozhodující je, zda porušení povinnosti mělo prokazatelný vliv na vznik škody, její průběh, rozsah nebo výši.

„Je rozdíl, když majitel zapomene udělat kontrolu půl roku a pak se něco stane, tak uplatňujeme spíše takové výchovné krácení pojistky, třeba 10 procent. A pak je rozdíl, když se někdo o komín nestará vůbec, nebo se o něj stará špatně, tak se krátí víc, třeba 50 nebo i 70 procent. Málokdy se ale stane, že bychom plnění zamítli úplně,“ doplňuje Svoboda.

Podobný postup uplatňuje i pojišťovna Uniqa. Je-li příčinou požáru špatný technický stav topných zařízení, bude pojišťovna při likvidaci požáru požadovat doklad o kontrole komína nebo servisních kontrolách kotle.

„Povinnost udržovat tato zařízení v dobrém stavu vyplývá i ze zákonů a vyhlášek. Vlastníci proto musí mít k dispozici platné revizní zprávy stavebních prvků (komín, elektřina, plyn) a potvrzení o pravidelných kontrolách zdrojů tepla,“ uvádí Zdeněk Hruška z pojišťovny Uniqa.

Dodává, že při plnění vychází pojišťovna ze stanoviska hasičů. Ti svým posudkem určí, zda existuje příčinná souvislost mezi požárem a zanedbanou revizí či kontrolou.

Z průzkumu KB Pojišťovny také vyplynulo, že lidé doma často nemají ani přístroje, které před problémem mohou varovat nebo pomoci. Autonomní kouřový hlásič má podle průzkumu jen 25 procent domů, detektor oxidu uhelnatého 20 procent a hasicí přístroj 51 procent. Téměř třetina domů nemá žádný z těchto bezpečnostních prvků.

Samotné vlastnictví hasicího přístroje navíc neznamená, že je připraven k použití. Jeho kontrolu před topnou sezonou uvedlo jen šest procent všech dotázaných. U hlásičů je pak zase třeba pravidelně testovat funkčnost a podle typu zařízení měnit baterie.