Článek
E-šmejdi za první tři čtvrtletí tohoto roku podnikli více než 75 tisíc útoků, při nichž odcizili přes 2,2 miliardy korun. To je o 840 milionů více než ve stejném období loňského roku. Průměrná škoda na jednoho klienta překonala 29 tisíc korun. Zkušenost s hackerským útokem letos zažily tři čtvrtiny Čechů.
Bankám se přitom za toto období podařilo při útocích zachránit 9,3 miliardy korun. To je meziročně o 2,1 miliardy korun více a je to 81 procent částky, kterou se kyberútočníci pokusili ukrást, uvedla Česká bankovní asociace (ČBA).
Nejčastěji se podle výzkumu ČBA, který vznikl ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos, lidé setkávají s e-maily, které slibují výhru nebo dědictví. Dále dostávají zprávy, které vypadají jako od dopravce nebo pošty. S oběma typy podvodných e-mailů se osobně setkaly přibližně dvě pětiny respondentů. Více než třetina zaznamenala podvodné zprávy v SMS nebo chatovacích aplikacích a třetina se setkala s podvodem na sociálních sítích.
Zkušenost s útokem přiměla 52 procent osob k bezpečnějšímu chování. Nejčastěji lidé po pokusu o útok nebo po zdařilém napadení zaktivovali dvoufázové ověření při přihlašování k internetovému bankovnictví, začali kontrolovat transakce na účtu, jsou více obezřetní k neznámým přílohám v elektronické korespondenci a zesílili přístupová hesla.
Silné heslo je totiž jedno z klíčových zásad bezpečnosti na internetu. „Rozšiřují se online nástroje, ve kterých potřebujete heslo. Součástí správy hesel je i v nějakém čase jejich změna. Pro hodně lidí je management správ hesel hodně komplikovaný. Přibývá těch, kteří si heslo ukládají do prohlížeče, protože ne všichni znají aplikace na správu hesel,“ vysvětlil specialista Ipsos pro finanční trhy Michal Straka.
Možností, jak chránit hesla a účty, je například aplikace, která hesla bude spravovat a nastavení dvoufázového ověření. To je nejzásadnější u platforem, které zprostředkovávají transakce, například u internetového bankovnictví, uvedl Market Lead pro střední a východní Evropu antivirové společnosti ESET Corporate Solutions Michal Března.
Zkušenost s podvodem nemusí mít jen negativní důsledky. Může vést k větší opatrnosti v budoucnu. „Jako při nemoci, aby populace získala imunitu, bude se muset přirozeně promořit. Budeme se postupně promořovat tímhle typem digitálních útoků, a to nás taky posune,“ myslí si Zíma.
Nejhůře jsou na tom mladí
Ačkoliv se mechanismy podvodníků čím dál více zlepšují a bývá obtížné jejich útoky odhalit, současně se do jisté míry zvyšuje i povědomí veřejnosti o tom, jak útoky rozpoznat a jak jim nepodlehnout. Podle ČBA téměř 60 procent lidí pozná na první pohled, zda se jedná o hackerský útok.
Například na otázku, pokud by jim volal domnělý bankéř a požadoval například platební údaje kvůli údajnému napadení účtu, 38 procent respondentů odpovědělo, že by informace neposkytlo a situaci by si ověřilo telefonicky nebo osobně ve své bance. Další čtvrtina by telefonát nahlásila bance prostřednictvím oficiálního kanálu. Přibližně pětina lidí by informace neposkytla, ale dál by se situací nezabývala. Zbývající dvě procenta respondentů by požadované informace poskytla.
Vyhráno v boji s kyberútoky ovšem ještě zdaleka není. Index kyberbezpečnosti, který sleduje Česká bankovní asociace ve spolupráci s agenturou Ipsos, zůstal stejně jako loni na 62 bodech. Index ukazuje, že lidé sice věnují pozornost zabezpečení svých peněz, v řadě dalších oblastí ale polevují. Pětina Čechů například stále používá stejné heslo pro všechny aplikace a služby, méně lidí zabezpečuje svá zařízení a přibývá těch, kteří otevírají přílohy od neznámých odesílatelů.
Nejnižšího skóre v indexu kyberbezpečnosti dosahují lidé ve věku 18 až 34 let, kteří získali pouze 59 bodů. „Mladá generace je častěji v online prostoru a má častěji možnost dostat se do rizikové situace,“ uvedl Straka. Mladí lidé podle něj mohou získat falešný dojem jistoty, že když se na internetu pohybují denně, vyznají se v něm a nic jim nehrozí.
U mladých lidí se nejvíce projevilo slabé zabezpečení online účtů. Silné a dostatečně bezpečné heslo k internetovému bankovnictví používá jen 56 procent mladých, zatímco v celé populaci je to 62 procent. U mobilu a počítače navíc častěji spoléhají na ochranu operačního systému než na vlastní antivir.
„Šmejdi útočí napříč generacemi. Pokud jste starší, je větší pravděpodobnost, že se stanete obětí falešného investování, protože máte o co přijít. Víme, že šmejdi si předem ověřují bonitu oběti a pokud není dostatečná, tak s klientem ukončují hovor. Někde jsem slyšel, že když nemáte třeba sto tisíc, tak se nevyplatí si dál povídat,“ zmínil manažer pro kyberbezpečnost České spořitelny Petr Zíma.
Lidé nad 50 let dosáhli v indexu kyberbezpečnosti nejvyššího hodnocení, a to celkem 64 bodů. U starších věkových skupin vzrostla četnost využívání silného hesla do internetového bankovnictví, starší lidé také častěji používají jedinečná hesla pro různé platformy.
Mladší generace rovněž méně pravidelně sledují bezpečnostní upozornění. Zprávy od banky čte pravidelně pouze 29 procent mladých lidí, zatímco v celé populaci je to 46 procent. Rizikovější je i jejich zacházení s e-mailovými přílohami - 12 procent mladých běžně otevírá přílohy od neznámých odesílatelů, zatímco v celé populaci je to sedm procent.
„Průzkum zachycuje to, jak lidé situaci vnímají. Skutečné finanční ztráty, které postihují domácnosti a zejména firmy, kde se incidenty často vůbec nehlásí, však vypovídají o podstatně závažnějším problému. Každý z nás zastává několik rolí – jsme rodiči, zaměstnanci, klienty bank nebo uživateli sociálních sítí. A útočníci dokážou každou z nich využít ve svůj prospěch. S rostoucí závislostí na digitálních službách už samotná osvěta a vzdělávání nestačí. Základní úroveň ochrany by proto měla být samozřejmostí, nikoli volbou. Jinak se otázka, zda o své peníze přijdeme, mění v otázku, kdy se tak stane,“ vysvětluje Března.
„Kde já vnímám, že rizikovost poleze nahoru, není v doméně výroby falešného obsahu, který je dostatečně přesvědčivý a dokáže vzbudit zájem, ale že umělou inteligenci využijete k orchestraci útoku a můžete udělat složitější a sofistikovanější útok,“ dodal Března.
Podle Zímy se sice ukazuje, že investice do bezpečnostních systémů mají smysl, největší slabinou ovšem v současnosti není technologie, ale lidské chování.
„Podvodníci se snaží lidi manipulací, pocitem naléhavosti či vydáváním se za bankéře nebo policisty přimět, aby jim sami zpřístupnili své peníze. Vedle technologické ochrany je proto klíčová také schopnost rozpoznat manipulaci, zachovat si chladnou hlavu, nedělat unáhlená rozhodnutí a při jakýchkoli pochybnostech co nejdříve kontaktovat svého bankéře,“ míní Zíma.
