„Čínská špionka“ v Trumpově blízkosti. USA otřásá skandál

Čipy, které jsou klíčové pro rozvoj umělé inteligence a představují jednu z nejcennějších amerických technologických výhod v soupeření s Čínou, vynesly Jensenu Huangovi post jednoho z nejvlivnějších mužů amerického průmyslu. Jeho postavení pak jen upevňuje mimořádná přízeň amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Samo o sobě by mohlo jít o příběh z nejvyšších pater amerického byznysu, ve kterém by nechyběla ani bulvární linka v podobě mimomanželského poměru.

Jenže žena, s níž se šéf technologického gigantu Nvidia sblížil, je podle zjištění amerických zpravodajských služeb napojená na čínskou rozvědku - a Huang patří k lidem, kteří mají přímý přístup k prezidentovi a také možnost ovlivňovat americkou politiku vývozu nejvyspělejších čipů.

Z osobního skandálu se tak stala otázka národní bezpečnosti a problém samotného amerického prezidenta. Přestože byl Trump o podezření například podle zjištění listu The New York Times informován už dříve, s Huangem dál úzce spolupracoval a nyní se jej veřejně zastává.

Třiašedesátiletý Jensen Huang mimomanželský vztah přiznal v neděli ve zprávě adresované zaměstnancům Nvidie. „Byl jsem nevěrný své ženě,“ napsal. „Mým jednáním jsem ublížil jí i našim dětem. Pro to, co jsem udělal, neexistuje žádná omluva. Je mi to hluboce líto.“

Se svou manželkou Lori je Huang ženatý od roku 1985. Přiznání následovalo po zveřejnění závěrů investigace, že čínská občanka Alice Huangová, známá také jako Huang Le, předávala Pekingu citlivé informace. Navzdory shodnému příjmení není s šéfem Nvidie v příbuzenském vztahu.

Huangová působila jako vysoce postavená manažerka společnosti Megaspeed, která provozuje datová centra v jihovýchodní Asii. Americké úřady ji původně sledovaly kvůli podezření, že se podílí na obcházení amerických omezení vývozu pokročilých čipů do Číny.

Podle zjištění The New York Times však zpravodajské služby postupně dospěly k ještě závažnějším závěrům.

Huangovou mělo naverbovat čínské ministerstvo státní bezpečnosti, aby shromažďovala informace přímo o Jensenu Huangovi s cílem získat podrobnější přehled o americkém odvětví umělé inteligence a potenciálně ovlivnit Nvidii, aby prosazovala dostupnost svých nejmodernějších čipů na čínském trhu.

S Jensenem Huangem se podle deníku The Wall Street Journal setkala nejpozději na začátku roku 2024 na akci Nvidie v Kalifornii. V červnu téhož roku byli společně vyfotografováni na večírku během technologické konference v Tchaj-peji. Další fotografie a videozáznamy z května 2025 už zachycují i jejich důvěrnější chování.

Na jaře 2026 pak podle amerických médií vzniklo pod dohledem ministra zahraničí Marca Rubia utajované memorandum upozorňující na Huangův vztah s ženou podezřelou z napojení na čínské zpravodajské služby.

Alice Huangová byla napojena na síť společností a investorů soustředěných kolem Šanghaje a provincie Če-ťiang. Tito podnikatelé s využitím vazeb na místní úředníky postupně rozšířili své aktivity z odvětví mobilních videoher do provozování datových center, která poskytují výpočetní výkon potřebný pro umělou inteligenci.

Jednou z těchto společností je singapurská Megaspeed, která buduje datová centra v jihovýchodní Asii a jejich výpočetní výkon následně pronajímá mimo jiné čínskému technologickému gigantu Alibaba.

Podle amerických úřadů by podobné uspořádání mohlo čínským zákazníkům umožňovat nepřímý přístup k pokročilým čipům Nvidie, jejichž přímý vývoz do Číny podléhá americkým omezením.

V přístupu k nejvyspělejším polovodičům se Washington snaží zabránit Pekingu od roku 2022. Součástky představují jeden z klíčových předpokladů pro vývoj pokročilých modelů umělé inteligence a mohou mít i vojenské využití. Nvidia přitom podle odhadů ovládá přibližně 90 procent trhu s čipy používanými pro trénování a provozování AI modelů.

Zjištění, že se čínská rozvědka mohla prostřednictvím blízkého vztahu dostat k informacím od člověka stojícího v čele tohoto odvětví, proto vyvolalo ve Washingtonu vážné obavy.

Palčivá je zejména otázka, zda mohla Huangová získat citlivé informace o Nvidii, případně prostřednictvím jejího šéfa nahlédnout do úvah prezidenta Trumpa o obchodních vztazích s Čínou.

Není však doloženo, že by Jensen Huang vědomě poskytoval informace čínské rozvědce nebo že by kvůli jejich vztahu skutečně došlo k úniku utajovaných skutečností.

Americký prezident mu v pondělí vyjádřil podporu a v rozhovoru pro Fox News na otázku, zda by měl šéf Nvidie zůstat ve funkci, odpověděl: „Myslím, že ano, jo, jasně.“ Huanga pak označil za čestného člověka.

Trump následně potvrdil, že s Huangem o podezření osobně hovořil. „Dnes jsem měl rozhovor s Jensenem. Řekl mi, že absolutně nevěděl, že je ta žena špionka, a já mu opravdu věřím,“ uvedl prezident.

„Vidím v něm člověka velmi vysoké kvality. Znám ho už dlouho,“ dodal a připomněl také technologický náskok Nvidie a vyjádřil naději, že se žádné závažné pochybení neprokáže.

„Věřím, že hodně trpí. Četl jsem jeho prohlášení a věřím, že hodně trpí, ještě víc kvůli své rodině, své ženě, kterou miluje,“ dodal. Trump rovněž prohlásil, že nelituje svého dřívějšího rozhodnutí nepodnikat na základě zpravodajských informací žádné kroky.

Obvinění týkající se společnosti Megaspeed dlouhodobě odmítá také Nvidia. Podle jejího mluvčího Johna Rizza firma již dříve prověřila a vyvrátila tvrzení, že singapurská společnost pašuje čipy do Číny.

„Jensenovy kontakty s paní Huangovou nejsou neobvyklé ani neočekávané. Setkání se zákazníky jsou součástí práce generálního ředitele, Jensen každoročně hovoří s tisíci vedoucích pracovníků zákaznických firem,“ uvedl Rizzo v říjnu.

Firma rovněž zdůraznila, že zákazníci získávají běžné obchodní informace, nikoliv citlivá firemní tajemství nebo informace týkající se národní bezpečnosti.

Čínské velvyslanectví ve Washingtonu naopak označilo americká obvinění za součást kampaně „neopodstatněných pomluv a urážek“. Čínské státní médium Global Times píše také o hrozícím nebezpečí stereotypizace všech čínských občanů žijících ve Spojených státech jen na základě jejich původu.

Fakt, že americký prezident byl o podezření informován podstatně dříve, než se případ dostal na veřejnost, je jedním z nejzávažnějších zjištění celé kauzy. Informace měly na Trumpově stole přistát přibližně před rokem. Rozhodl se však nepodnikat žádné kroky, které by mohly narušit jeho spolupráci s Huangem.

Deník NYT s odvoláním na osoby obeznámené s utajovanými informacemi napsal, že prezident se obával zejména možných dopadů na prodej čipů Nvidie, americkou ekonomiku, akciový trh a už tak komplikované obchodní vztahy s Čínou.

Někteří vysoce postavení představitelé Trumpovy administrativy podle deníku pochybují, že by bylo možné, aby šéf Nvidie o údajném napojení Huangové na čínskou rozvědku vůběc nic nevěděl. Huang přitom podle zdrojů The New York Times nedostal bezpečnostní varování, která americké úřady někdy poskytují osobám, o něž se zajímají zahraniční zpravodajské služby.

Ještě na začátku Trumpova druhého funkčního období přitom nic nenasvědčovalo tomu, že se generální ředitel Nvidie zařadí mezi prezidentovy nejvlivnější technologické spojence.

Minulý rok v červenci Donald Trump pobavil účastníky washingtonského summitu o umělé inteligenci historkou o tom, jak kdysi zvažoval rozdělení Nvidie, aby omezil její dominantní postavení na trhu.

„Řekli mi: ‚Ne, pane, to je velmi těžké.‘ Zeptal jsem se: ‚Proč? Jaký má podíl na trhu?‘ ‚Pane, má sto procent.‘ Řekl jsem: ‚Kdo to sakra je? Jak se jmenuje?‘ ‚Jensen Huang, Nvidia.‘ A já na to: ‚Co je sakra Nvidia? Nikdy předtím jsem o ní neslyšel,‘“ vzpomínal na svou tehdejší reakci.

O šestnáct měsíců později už o jejím šéfovi mluví jako o člověku, kterého zná dlouho a kterému bezvýhradně důvěřuje. Huang si během relativně krátké doby vybudoval přímý přístup k prezidentovi a stal se jedním z nejvlivnějších hlasů při rozhodování o americkém technologickém soupeření s Čínou.

Zatímco se v lednu 2025 technologičtí miliardáři Mark Zuckerberg a Jeff Bezos účastnili Trumpovy inaugurace, Huang trávil lunární nový rok se zaměstnanci na rodném Tchaj-wanu. Nvidia navíc do té doby neměla ve Washingtonu příliš rozsáhlé lobbistické aktivity a sám Huang nebyl pravidelným hostem v americké metropoli.

Podle listu Financial Times zpočátku dokonce pochyboval, zda má smysl usilovat o Trumpovu přízeň. Jeden ze zdrojů obeznámených se strategií společnosti připomněl, že si Huang z prezidentova prvního funkčního období musel pamatovat jeho nepředvídatelnost a vědět, že politickou stabilitu si nelze jednoduše koupit.

Cestu k prezidentovi mu nakonec otevřel ministr obchodu Howard Lutnick.

„Jensene, jen ti chci říct, že jsi národní poklad, Nvidia je národní poklad. A kdykoli budeš potřebovat přístup k prezidentovi nebo k administrativě, zavolej nám,“ vzpomínal Huang v podcastu Joea Rogana na Lutnickova slova. „A byla to naprostá pravda. Vždycky byli k dispozici,“ dodal.

Vztahy se začaly prohlubovat v době, kdy se Nvidia dostala do střetu s americkou obchodní politikou vůči Číně.

Trumpova administrativa omezila vývoz jejích čipů H20 na čínský trh, který pro firmu představoval významný zdroj příjmů. Huang proto začal stále aktivněji vystupovat jako obhájce zachování amerického technologického exportu.

V dubnu 2025 odletěl do Trumpova soukromého klubu Mar-a-Lago na Floridě, kde se zúčastnil večeře s prezidentem. Účast na ní podle Financial Times stála milion dolarů na osobu. V následujících měsících administrativa svůj postoj k vývozu některých čipů zmírnila.

Nvidia současně vyšla vstříc Trumpově snaze podpořit domácí výrobu a připojila se ke konsorciu, které přislíbilo investice v USA v celkové hodnotě půl bilionu dolarů během čtyř let.

Huang se mezitím stal pravidelným hostem v Bílém domě. V průběhu roku 2025 se s Trumpem soukromě setkal nejméně šestkrát a opakovaně s ním telefonoval. Doprovázel jej také při zahraničních cestách do Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Velké Británie.

V červenci 2025 vystoupil na summitu Bílého domu věnovaném americkému akčnímu plánu pro umělou inteligenci, kde se mu dostalo veřejné pochvaly od prezidenta. „Odvedl jsi skvělou práci, chlape,“ prohlásil tehdy Trump.

Jejich vztah se postupně stal natolik bezprostředním, že reportér agentury Reuters v prosinci 2025 zahlédl Huangovo celé jméno na displeji prezidentova telefonu při příchozím hovoru. O rok později Huang doprovázel Trumpa při návštěvě Číny na palubě Air Force One a v září se zúčastnil státní večeře pro čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Bílém domě.

Nvidia navíc podle médií přislíbila 25 milionů dolarů na Trumpův plánovaný taneční sál v Bílém domě. V říjnu letošního roku pak prezident Huangovi udělil nejvyšší americké státní vyznamenání za vědecké úspěchy.

Oba muži se sblížili mimo jiné díky podobnému způsobu řízení. „Myslím, že rovný s rovným se pozná,“ popsal jejich vztah pro FT člověk obeznámený se strategií Nvidie.

„Způsob, jakým Trump chce ovládat federální vládu, je v podstatě stejný jako způsob, jakým Jensen řídí Nvidii,“ dodal s tím, že v obou případech hraje zásadní roli osobní úsudek člověka v čele organizace.

Huangova blízkost k prezidentovi se časově shodovala s několika zásadními rozhodnutími, která Nvidii otevřela nové obchodní příležitosti.

Šéf společnosti dlouhodobě argumentuje, že úplné odstřižení čínských vývojářů umělé inteligence od amerických technologií nezastaví jejich pokrok, ale naopak povzbudí domácí výrobce čipů, aby americké konkurenty dohnali.

V květnu 2025 před výborem pro zahraniční věci Sněmovny reprezentantů upozornil, že absence Nvidie na čínském trhu znamená, že „konkurenti jako Huawei již zaplňují tuto mezeru“.

Nvidia proto začala americkým politikům předkládat vlastní analýzy čínského technologického průmyslu a argumentovat, že další vývozní omezení mohou Spojeným státům paradoxně uškodit.

„Společnost Nvidia se zaměřila na informování tvůrců politik,“ uvedl pro Financial Times člověk obeznámený s její strategií. Podle něj se firemní předpovědi často ukázaly jako přesné, zejména pokud šlo o riziko, že vyloučení Nvidie z čínského trhu urychlí rozvoj domácích čínských kapacit.

V prosinci 2025 nakonec Trump oznámil, že Spojené státy umožní Nvidii prodávat do Číny procesory H200, které patřily mezi její nejvýkonnější čipy pro umělou inteligenci. Americká vláda si přitom měla z těchto prodejů vybírat poplatek ve výši 25 procent.

Rozhodnutí přišlo navzdory odporu části bezpečnostního aparátu i některých republikánských zákonodárců, kteří upozorňovali na riziko posílení čínských schopností v oblasti umělé inteligence.

Huang navíc o uvolnění exportních omezení usiloval v době, kdy americké zpravodajské služby podle médií již sledovaly jeho vztah se ženou údajně napojenou na Peking.