Brutální vraždě politika mělo předcházet hacknutí počítačů na letišti

Vlivný irácký politik a bývalý poslanec parlamentu Ahmed Alvání několik dní nikomu neodpovídal na SMS ani vzkazy na sociálních sítích. Jeho mobilní telefon byl nedostupný.

Když následně libanonští policisté vstoupili do bytu, který měl pronajatý v bejrútské čtvrti Tárik Džadída, našli Alváního uškrceného. Nebylo pochyb o násilné smrti.

Při dosavadním vyšetřování policie zatkla Libanonce, který pro iráckého politika byt pronajal. Po dalších dvou lidech pátrá.

Vražda ukazuje, jak složitý je propletenec sektářských a politických střetů v několika zemích Blízkého východu.

Alvání byl sunnitský muslim, který tvrdil, že sunnitskou menšinu v Iráku potlačuje většina, jež se hlásí k šíitskému islámu. Pocházel z provincie Anbár na západě Iráku, kde sunnité převládají, a patřil k významnému kmeni Albú Alván.

V minulosti kritizoval iráckou vládu za závislost na Teheránu a byl odpůrcem íránského vlivu v Iráku.

Írán je většinově také šíitská země a teď se dostáváme k motivu a možnému vysvětlení vraždy: V Libanonu působící šíitské hnutí Hizballáh je spojencem Íránu a podezření padá na něj.

Alváního bratranec Ammár s odkazem na zdroje z vyšetřování tvrdí, že na letišti v Bejrútu někdo hackl počítačový systém a dostal se tak k informacím o Ahmedově příletu.

„Svými kritickými názory na Hizballáh a Írán se netajil. Víme, že se někdo dostal do počítačů a věděl o jeho příletu,“ uvedl Ammár Alvání.

Policie hacknutí nepotvrdila ani nevyvrátila, ale podle libanonských médií vrazi Alváního pravděpodobně sledovali a pronájem bytu byl připravenou pastí.

Není to poprvé, kdy aktivity Hizballáhu na bejrútském letišti vyvolávají spory a napětí. Loni libanonská vláda premiéra Naváfa Saláma propustila všechny zaměstnance letiště podezřelé z napojení na Hizballáh, včetně lidí, kteří měli na starosti bezpečnostní opatření. Zároveň kabinet do odvolání zrušil přímé lety z Teheránu do Bejrútu.

Premiér Salám slíbil důkladné vyšetření vraždy. „Bejrút se nesmí stát zónou nezákonnosti a zločinu,“ řekl novinářům.

Vyšetřování se soustředí na muže, kterého zachytila průmyslová kamera při odchodu z domu tři minuty před půlnocí několik dní před objevením politikova těla.

Sedmapadesátiletý Alvání byl tvrdým kritikem irácké vlády bývalého premiéra Núrího Málikího. Obviňoval ji z podřizování iráckých zájmů Íránu. V roce 2013 jej irácká armáda přišla zatknout, při přestřelce zahynul Alváního bratr. Dalších několik let strávil politik ve vězení.

Není jasné, proč přicestoval do Bejrútu, když věděl, že jej Hizballáh a Írán mohou zavraždit. Letenku na 5. listopadu si podle rodiny koupil na poslední chvíli.

V současné době se Irák pod americkým tlakem přidává k sankcím proti Íránu. Uzavřel většinu hraničních přechodů a ropu, kterou Irák vyvážel Hormuzským průlivem, nyní cisterny převážejí po silnici přes Sýrii do středomořského přístavu Banjás.

Sektářské napětí mezi sunnity a šíity přetrvává v mnoha muslimských zemích. Islám se rozdělil na sunnitskou a šíitskou větev už na konci sedmého století. Podle šíitů mohl vést muslimy jen potomek proroka Mohameda, podle sunnitů kterýkoli muslim, který k tomu má předpoklady.

Vůdce šíitů imám Alí, Mohamedův zeť, byl zabit v roce 661 a jeho nástupce a syn Husajn v roce 680. V dalším vývoji se prohlubovaly rozdíly mezi oběma komunitami a nezřídka docházelo k ozbrojeným konfliktům.

Šíité byli často pronásledováni a museli svoji víru tajit. Nejvýznamnější posvátná místa šíitů jsou v Iráku: hrobka imáma Alího v Nadžafu a mauzoleum imáma Husajna v Karbalá.

Zhruba 90 procent muslimů na celém světě jsou sunnité, šíité početně převažují jen v Íránu, Iráku, Jemenu, Libanonu, Ázerbájdžánu a na ostrově Bahrajn.

V Iráku vládli vždy sunnité, přestože jich bylo méně. Šíitský odpor byl tvrdě potlačován, naposledy během povstání v jižním Iráku v roce 1991. Několik předních šíitských duchovních dal Saddám Husajn popravit či uvěznit, mnoho jich uprchlo do zahraničí.

Americko-britská invaze a svržení diktátora v roce 2003 ale situaci otočily a šíité převzali moc.