Prachař hraje sňatkového podvodníka. Kvůli seriálu přibral 15 kilogramů

Táňa je veselá, výrazná žena z maloměsta. Časem zdědí rodinné řeznictví, kde pracuje. Trápí ji akorát to, že je i po třicítce single. Když si založí účet na seznamovací aplikaci, nevypadá to zprvu jako nejlepší nápad. Ale pak se ukáže pozorný, zdánlivě skromný Milan, muž s lehkou pleší, který umí naslouchat. V tu chvíli Táňa netuší, že ho sdílí se dvěma dalšími ženami.

Nový šestidílný seriál Sériový manžel, který bude od pátku k vidění na platformě Oneplay, se inspiruje skutečnými případy žen, jež obalamutili romantičtí podvodníci. Jde o mnohem aktuálnější téma, než by se mohlo zdát.

Pro mnohé jde často jen o kuriózní zprávy, které proběhnou sociálními sítěmi. Další, co naletěla zjevnému podvodu. Česko přitom patří mezi pět evropských zemí, kde podobné zločiny bují nejvíce. A Sériový manžel se pokouší spíš ukázat perspektivu dotyčných hrdinek než zkoumat kriminalistické detaily.

Začíná přitom takřka jako romantická komedie. Nataša Bednářová hraje Táňu coby sympatickou hrdinku, která bere život s nadhledem. Je unavená trapnými konverzacemi, nemá sílu se příliš angažovat v navazování nových vztahů, ačkoli touží po romantice. A pak přichází nenápadný Milan, který jistě nepřipomíná prince na bílém koni. Ale je to chápavý chlap do nepohody, který má sice občas podezřele naspěch, ale neváhá se zúčastnit „křtu ohněm“ v podobě velké rodinné oslavy a tam se popasovat s potomky řezníka v tradiční soutěži, kdo udělá více dřepů s prasetem na zádech.

Jakub Prachař kvůli roli přibral 15 kilogramů. Milana hraje civilně, v prvních epizodách nepůsobí jako zkušený zločinec, spíše coby muž, jenž bruslí mezi třemi vztahy s pocitem, že je to přece normální.

Zatímco s Táňou prožívá romanci, s mladou maminkou Mirkou v podání Jindřišky Dudziakové čeká Milan dítě a slibuje jí, že se brzy přestěhují do vlastního – od Mirčiny podezřívavé a komandující matky. A pošťačka Lída v podání Petry Hřebíčkové bere vztah s Milanem zatím dost pragmaticky. Unavená matka dospívajícího syna na romantickou lásku nemá zrovna pomyšlení. A věci se ještě zkomplikují, když Lída zjistí, že se jí vrátila zákeřná nemoc.

Po prvních dvou epizodách je zřejmé, že tvůrci chtějí oscilovat mezi romancí a nadsázkou na jedné straně a dramatičtějšími rovinami na straně druhé. Každý příběh přináší trochu jiný tón, avšak spojuje je důraz na uvěřitelné vykreslení toho, jak jsou podobné podvody snadnější, než si myslíme.

Sériový manžel nechce stigmatizovat oběti, ale ani příliš démonizovat podvodníka. Milan je sebestředný hajzlík, který si snad ani nepřipouští, jak moc okolí ubližuje. Je šikovný v tom, jak od obětí získat peníze, nežádá, neprosí, jen se zmíní, v jaké je zrovna situaci, a dotyčné se samy nabídnou.

Režisérka Tereza Kopáčová se scenáristy Jakubem Votýpkou a Irenou Nadažy se prozatím drží především perspektivy obětí, což je méně vděčná poloha než častější nastavení true crime seriálů, které se pokoušejí rozkrývat mechanismy zločinu a osobnost podvodníka. I tak se stále více ukazuje, jak musí Milan žonglovat nejen s cizími city, ale také s časem a logistikou, aby mohl být tím „ideálním“ partnerem na všech frontách.

Sériový manžel je prozatím mozaikou zkoušející nasvítit téma z co nejvíce stran. Mirčina linka přináší rovinu sociálního dramatu, Lída zase řeší závažnější problémy než vztah s Milanem. Jde o záslužnou sondu, která nechce redukovat téma na fakt, že by ženy pro lásku udělaly cokoli – už proto, že se každá dějová linie odvíjí po svém, nejde o vyobrazení jediného opakujícího se vzorce.

Uvidíme, kam se to celé posune v dalších dvou třetinách. Po úvodních epizodách jde o obstojně, odlehčeně vystavěné edukativní dílo. A stojí na přesvědčivých postavách, jakkoli se nabízí otázka, zda právě osvětový rozměr místy nevítězí nad dramatickou přesvědčivostí.

Milan se začíná ocitat stále více na hraně, přitom seriál teprve rozkrývá, jak jeho citové manipulace fungují u všech tří žen. Jde o mechanismus, který se variuje podle situace, ale možná je za ním nakonec podobný vzorec? Různé střety rozumu a citu jsou nicméně zatím dostatečným hnacím motorem.