O poctu Navarové je mimořádný zájem, všechny čtyři koncerty jsou téměř vyprodané

Původně se měly uskutečnit jen dva večery 14. a 15. listopadu. Pro velký zájem však pořadatelé přidali ještě vystoupení v pondělí 16. a úterý 17. listopadu. Nyní už jsou téměř všechny čtyři večery nazvané Zuzaně Navarové do nebes vyprodané.

„Z jednoho koncertu v Nové Spirále jsou čtyři. Děkujeme fanouškům, že jsou díky nim písně Zuzany opravdu stále živé. Věřím, že stejně tak, jako ovlivňují nás, ovlivní i generace příští. Je to pro nás ta nejkrásnější oslava jejího díla,“ uvedla Marešová, která na prvním ze čtyř koncertů pokřtí také stejnojmenné album. Pod názvem Zuzaně Navarové do nebes už ho lze nalézt na streamovacích službách.

Tvůrčí spojení Marešové, kapely Razam a královéhradeckých filharmoniků vzniklo u příležitosti loňského jubilea 800 let Hradce Králové, rodného města Navarové. Koncerty navazují na diváky i kritiky oceňované představení Klicperova divadla nazvané A pak usnu a vstanu. Projekt měl premiéru loni na festivalu Rock for People hned po skončení vystoupení skupiny Gorillaz.

„Největší předností koncertu byla absence snahy Navarovou imitovat. Iva Marešová se nesnaží být druhou Zuzanou Navarovou. Zpívá její písně po svém, ale s respektem, díky čemuž nepůsobily jako pietní vzpomínka, ale jako živá hudba, která má stále co říct,“ napsal hudební časopis Headliner, podle nějž koncert působil jako zjevení a dokázal, že písně Navarové mají schopnost přežít autorku i dobu svého vzniku.

Nově zpracovaná aranžmá pro pražské uvedení vytvořil Radek Doležal, se zpěvem vypomůže William Valerián. Zazní skladby Andělská, Malování, Námořnická nebo Naruby, koncerty jsou ale průřezem celou zpěvaččinou tvorbou. Zážitek umocní otáčivé pódium a moderní kruhové hlediště Nové Spirály, kde se divák stává téměř součástí představení, slibují pořadatelé. Projekt následně zavítá do Brna, kde se představí 25. listopadu v Červeném kostele, a znovu do Hradce Králové, kde jej diváci uvidí 22. prosince v sále filharmonie.

Iva Marešová v letech 2016 až 2019 zpívala se skupinou Precedens, spolupracovala také s kapelami Blue Effect, Čechomor či s kytaristou Michalem Pavlíčkem. Představila se v muzikálech Excalibur, Obraz Doriana Graye nebo Romeo a Julie v pražských divadlech Ta Fantastika, Hybernia či Kalich.

V roce 2020 se skupinou Razam nastudovala inscenaci Balada pro banditu v Divadle na Vinohradech. Loni pak propojili world music s klasickou hudbou, když s Filharmonií Hradec Králové vydali album nazvané Na dně mojí duše. Hudba Navarové ji lákala od dospívání. „Když mě v 15 letech začala přitahovat hudba, zaměřovala jsem se v písních především na texty, ale u Zuzany bylo ještě něco navíc. Prožívala jsem její příběhy v trochu zvláštním, tajemném světě. Byla pro mě obrovskou inspirací,“ vzpomíná Marešová.

K Navarové odkazu se snaží přistupovat s pokorou, respektem i potřebnou dávkou tvůrčí svobody. „Zuzana svými písněmi vyprávěla příběhy, byla ve své interpretaci nesmírně pravdivá. Myslím, že to je klíč k tomu, jak k jejím písním přistupovat. Sami musíme být přirození a autentičtí, bez velkých gest a patosu. S radostí ze života a s láskou k vlastním příběhům,“ avizuje Iva Marešová.

Zpěvačka, skladatelka a textařka Zuzana Navarová, která zemřela 7. prosince 2004 po těžké nemoci ve věku 45 let, patřila k nejvýraznějším tvářím české hudební scény. Její tvorba se nedala jednoduše žánrově zařadit. Navarová originálně mísila latinskoamerickou hudbu s folkem, romským folklorem, country, klezmerem, blues i jazzem.

Rodačka z Hradce Králové začala zpívat s folkovou skupinou Nerez v roce 1980. Okouzlení latinskoamerickými rytmy ji tehdy přivedlo k zájmu o španělštinu a dlouhodobému pobytu na Kubě. Vystudovala španělštinu a češtinu na pražské filozofické fakultě, s Nerezem zvítězila mimo jiné na festivalech Vokalíza či Porta.

Kapela Nerez se na počátku 90. let rozpadla, načež zpěvačka odstartovala sólovou dráhu. Prvním albem po odchodu z Nerezu byla v roce 1992 deska Caribe, na níž Navarová nazpívala skladby svých oblíbených latinskoamerických autorů. O tři roky později jí vyšlo album Tres, které nahrála s písničkářem a kytaristou kolumbijského původu Ivánem Gutiérrezem, s nímž navázala několikaletou spolupráci.

Poslední formací, jež Navarovou provázela, byla Koa. Z jejich dílny vzešly mimo jiné desky Barvy všecky a Jako Šántidéví.

Navarová byla i producentkou a objevila zpěvačku Radůzu, mimo jiné scénickou hudbu pro divadlo. Zpěvačka, která si ke jménu připojovala i příjmení kubánského manžela de Tejada, zemřela na rakovinu. Nemoc tajila před matkou i spoluhráči, ještě tři týdny před smrtí vystupovala s Koa v klubech.

Navarová byla od roku 1991 předsedkyní správní rady Nadace Život umělce, jež pomáhá začínajícím umělcům i seniorům v obtížné životní situaci. Rok po smrti byla uvedena in memoriam do síně slávy Cen Anděl. V roce 2009 vydalo brněnské nakladatelství Host pod názvem Andělská počta knihu písňových textů Navarové.

Inscenaci o Navarové nazvanou A pak usnu a vstanu v režii Pavla Kheka uvedlo královéhradecké Klicperovo divadlo v lednu 2025. Není životopisná. „Navarová si velmi bedlivě střežila své soukromí a to jsme se rozhodli respektovat,“ zdůraznil tehdy režisér, že cílem bylo vytvořit svět Navarové.

Název inscenace vychází z citace písně Andělská. „Pro mě je v tom skrytý koloběh života, od dětství až ke smrti. Proto jsme se rozhodli, že postavu Zuzany nebude hrát jen jedna herečka nebo herec, ale každý bude hrát chvíli nějakou část její duše,“ sdělila dramaturgyně Lenka Smrčková.