Článek
Téměř pětina obyvatel Česka se domnívá, že by se lidem žilo lépe, kdyby v roce 1989 nepadl komunistický režim. Na Slovensku by návrat před listopad 1989 uvítalo 37 procent obyvatel. Naopak jednoznačně proti komunistickým pořádkům se staví 52 procent Čechů a polovina Slováků. Vyplývá to z česko-slovenského průzkumu agentur Ipsos a Focus pro pořad Populace webu Moravec.cz.
Významnou roli ve vnímání minulosti hraje podle autorů průzkumu věk a dosažené vzdělání. Značně vyhraněná je vůči minulému režimu nastupující generace. Proti návratu komunistického zřízení se staví téměř tři čtvrtiny mladých lidí ve věku do 24 let, naopak stesk po minulém režimu vyjádřila asi čtvrtina důchodců ve věku od 66 do 99 let. Mezi lidmi se základním vzděláním sdílí pocit, že za komunismu by bylo lépe, téměř třetina.
Výrazné rozdíly v hodnocení předlistopadového období panují také mezi voliči jednotlivých politických stran. Podle Michala Kormaňáka z agentury Ipsos je nostalgie po minulém režimu nejsilnější u voličů hnutí SPD a uskupení Stačilo!. Mezi voliči SPD zhruba 45 procent míní, že kdyby nepadl komunismus, tak by se dnes žilo lépe. „Nejsilnější je ten pocit u lidí, kteří volili v roce 2025 koalici Stačilo!, kde to tvrdí 50,6 procenta,“ uvedl Kormaňák.
Naopak u voličů současných opozičních stran je podpora komunistických pořádků zcela okrajová. Návrat k nim by uvítala pouhá tři procenta z nich, uvedli autoři průzkumu.
Rozdíly mezi voliči jsou patrné i na Slovensku. Značná část společnosti v obou státech ovšem nemá na tuto otázku jednoznačný názor. K tématu se nedokázalo, či nechtělo jasně vyjádřit 29 procent Čechů a 13 procent Slováků.
Průzkumy se konaly letos v říjnu. V Česku se ho zúčastnilo 1054 respondentů a na Slovensku 1017 obyvatel starších 18 let.
