Hlavní obsah

Plný počet bodů u přijímaček Cermatu by neměl mít nikdo, říká odborník

Foto: Shutterstock.com

S podzimem se opět rozjely přípravy na přijímací zkoušky.

Škrtání v požadavcích k přijímačkám neznamená, že budou jednodušší. Expert vysvětluje, proč je náročnost testů Cermatu nutná, v čem selhává nabídka středních škol a jak by měly vypadat testy, aby se omezil vliv placených kurzů.

Článek

Ministerstvo školství nedávno přišlo se seznamem okruhů učiva, které letos nebude součástí jednotných přijímacích zkoušek. Jde například o Thaletovu kružnici, povrch a objem válce nebo převody mezi vzdálenými jednotkami. Budou tím ale přijímačky jednodušší? Podle odborníka na testování, psychometrika Hynka Cíglera z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně pravděpodobně ne. Náročný test je totiž možné připravit i při omezení učiva.

Debata kolem přijímaček by ale neměla končit u seznamu požadavků na uchazeče, říká Cígler, který je i součástí Rady pro dohled nad testologickými procesy. Ta má za úkol dohlížet na kvalitu a průběh přijímaček od Cermatu, nemá ale pravomoc je měnit, může pouze doporučovat. Jedním z problémů jednotných přijímacích zkoušek je podle něj velká předvídatelnost testů, na které se dá natrénovat na placeném doučování.

S podzimem se opět rozběhly přípravné kurzy a s nimi přichází i obvyklé stížnosti rodičů: testy jsou příliš těžké, Cermat ničí dětem život. K čemu je vlastně dobré, aby byly přijímačky tak těžké?

Testy musí být těžké tak, aby splnily svůj účel. Účelem přijímacího testu není ověřit, co všechno se žák naučil na základní škole. Jeho cílem je uchazeče seřadit, aby bylo spravedlivě určeno pořadí uchazečů o omezený počet míst ve školách. Musí spolehlivě rozlišovat uchazeče na výběrová gymnázia, lycea i odborné školy s maturitou. Bodové hranice pro přijetí se přitom na těchto školách zásadně liší.

Kdyby byl test příliš lehký, na gymnáziích by nastala situace, že by plný počet bodů mohlo mít mnohem víc dětí, než je jejich kapacita. Nakonec by se tak muselo třeba losovat. Pokud chcete vybírat ty nejlepší, musíte prostě mít těžký test. Je ale pravda, že pro ty nejlepší uchazeče a jejich rodiče to může být docela frustrující. Jsou totiž zvyklí na samé jedničky, školní písemky zvládají bez chyby, a u přijímaček najednou dosáhnou třeba jen na sedmdesát procent. Je ale nutné otevřeně říkat, že plný počet bodů by v ideálním případě neměl mít nikdo.

Cermat ale není jediný problém velkého stresu dětí a rodičů…

Ano, klíčový problém českého školství neleží v testech Cermatu. Tkví v zastaralé struktuře středních škol. Poptávka po všeobecném vzdělávání prakticky všude dramaticky převyšuje nabídku. Máme spoustu úzce specializovaných oborů, které už mladým lidem nepřinášejí výhodu na trhu práce, zatímco gymnázií a lyceí je zejména ve velkých městech obrovský nedostatek. Kdyby nabídka škol odpovídala poptávce, napětí kolem přijímaček by z velké části přirozeně opadlo.

Velkým tématem je byznys s přípravnými kurzy. Mnohé z nich jsou velmi drahé, ale zejména ve velkých městech se říká, že se bez nich na žádané školy nedostanete. Co si vy myslíte o placeném doučování?

V tomhle jsem svůj pohled v poslední době dost přehodnotil. Dříve jsem vycházel ze zahraničních studií, které ukazují, že efekt placeného doučování je malý. Jenže tyto studie popisují jiné vzdělávací systémy a ukazuje se, že v našem prostředí se opravdu vyplácí na přípravný kurz chodit. Tento výzkum totiž srovnává efektivitu domácí přípravy s tou v rámci kurzů. Jenomže málokdo dokáže doma zorganizovat časově takto intenzivní přípravu.

Problém tkví v tom, že testy Cermatu jsou velmi předvídatelné. Dlouhodobě se v nich točí stejné typy úloh na stejná témata, a proto je placená příprava efektivní. Kdybychom chtěli přípravný byznys omezit, bylo by třeba rozbít šablonovitost testů. Testy by musely být variabilnější, musely by přinášet nečekané formulace úloh. Čím větší prvek překvapení do testu vneseme, tím hůře se na něj bude mechanicky trénovat a tím lépe se ukáže skutečný potenciál žáka. Na to ale, obávám se, společnost není připravená. Mnohým lidem nastavení vyhovuje tak, jak to je.

Hynek Cígler

Foto: Masarykova univerzita

Psychometrik Hynek Cígler je expertem na testování

Hynek Cígler působí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity jako psycholog a psychometrik. Zkoumá možnosti měření psychických rysů a podílí se na tvorbě psychodiagnostických metod, obojí rovněž vyučuje budoucí psychology. Kromě toho je členem Rady pro dohled nad testologickými procesy CZVV (Cermatu) jako nezávislého kontrolního orgánu zřízeného Ministerstvem školství.

Často se řeší i to, že matematika bývá výrazně obtížnější než čeština. Má to nějaký důvod?

Není dobré, že jsou tyto dva testy tak rozdílně obtížné, aniž by k tomu byly zveřejněné hlubší odborné argumenty. Dalo by se to teoreticky obhájit například tím, že na méně žádané obory v podstatě rozřazuje čeština a na žádanější školy matematika. Ale chceme to? Je to promyšlený záměr, nebo jen náhoda? Cermat je dlouhodobě podfinancovaný, personálně přetížený a na hlubší analytickou práci a její následnou komunikaci jednoduše nemá dostatečné kapacity. My jako Rada pro dohled nad testologickými procesy po Cermatu dlouhodobě chceme, aby byla obtížnost předem definovaná, metodicky podložená a vyargumentovaná. Ale to se zatím neděje.

A co rozdíly mezi řádnými a náhradními termíny? Mezi veřejností se říká, že náhradní termín bývá těžší.

To, že mají uchazeči v náhradních termínech v průměru méně bodů, automaticky neznamená, že jsou tyto testové termíny obtížnější. Na náhradní termíny typicky z různých důvodů míří uchazeči s menším výkonem, třeba již v důsledku oslabení nemocí či rekonvalescencí, což se logicky odrazí na jejich výkonu. Problém je v tom, že já jako psychometrik nemohu s čistým svědomím garantovat, že ty termíny jsou stejně těžké. Velmi rád bych to řekl, ale Cermat vyvažování obtížnosti jednotlivých termínů bohužel řádně nezajišťuje. I na to opakovaně upozorňujeme.

Pro vyvážení obtížnosti napříč termíny nebo i roky existuje celá řada zcela standardních psychometrických postupů, u jiných podobných testů se používají zcela běžně. Bylo by ale třeba mít k dispozici mnohem objemnější databázi úloh připravených i několik let dopředu, a ty by musely být pilotně otestované na větším počtu dětí. Cermat dlouhodobě tvrdí, že na to nemá prostředky a prostor. No a zároveň neexistuje dostatečný společenský tlak: „Chceme srovnatelně těžké testy!“ Současný stav ovšem poškozuje uchazeče a stát navíc ještě i přichází o cenná analytická data. To mi přijde jako extrémní plýtvání veřejnými prostředky.

Kritici přijímaček namítají, že test z češtiny a matematiky neřekne nic o tom, zda má uchazeč předpoklady pro studium řekněme zdravotnické, umělecké nebo pedagogické školy.

To vychází z laické představy, že matematika měří jen matematiku a čeština jen češtinu. Tyto dva testy přitom spolu velmi souvisí. Měří z velké části tutéž věc: obecný intelekt, schopnost logického uvažování a studijní disciplínu. Tyto dovednosti jsou mnohem méně oddělené, než by člověk čekal.

Test Cermatu má ověřit, zda dítě zvládne středoškolské učivo jako takové. Specifické dovednosti pro daný obor má ověřovat školní část přijímací zkoušky. Je naprosto správně, aby si zdravotnická škola ověřovala jiné vlohy než gymnázium, ale musí to dělat sama, právě v rámci školního kola přijímaček.

Ministr školství nedávno oznámil úpravu požadavků u jednotných přijímacích zkoušek, ze kterých se škrtají některá témata – například převody vzdálenějších jednotek nebo povrch a objem válce. Znamená to, že budou přijímačky pro děti jednodušší?

Začnu zeširoka. To, že se teď mluví o „zjednodušení“, je velmi zkreslená interpretace. Přijímací zkouška má podle současného nastavení striktně vycházet z Rámcového vzdělávacího programu (RVP). Ten se ale nyní reviduje. Některé školy učí už podle nového, ale jiné ještě podle starého, takže bylo přijímačky nutné upravit tak, aby odpovídaly oběma verzím zároveň a nikoho neznevýhodňovaly. Z toho logicky plyne, že na přechodnou dobu je penzum přímo testovaných znalostí nepatrně menší. Až všichni najedou na nový rámcový program, zase se tam doplní věci, které v tom původním nebyly.

Veřejnost to ale přesně takto vnímá. Zúžily se okruhy učiva, takže test bude snazší.

Učitelka a populární bloggerka na serveru Seznam Médium Zuzana Růžičková udělala zajímanou analýzu. Prošla si vyřazené okruhy učiva a zkoumala, jak často se v minulých letech v ostrých testech vůbec vyskytovaly. Některé se tam neobjevily celé roky, nebo třeba jen jednou v jediném termínu.

Balík znalostí, které děti musí bezpodmínečně umět, je sice nyní nepatrně užší, ale obtížnost testu na tom vůbec nezávisí. Rozhodně to neznamená, že test bude snazší a všichni najednou dostanou víc bodů. Zkouška se sice zaměří na užší výsek znalostí, ale její celková náročnost pravděpodobně zůstane stejná. Nevím o tom, že by se plánovaly nějaké změny v obtížnosti. Je škoda, že to ministerstvo nekomunikovalo srozumitelněji.

Co dnes testy Cermatu vlastně měří? Předpoklady ke studiu, nebo spíše to, jak kvalitně se žák dokázal na formát testu natrénovat?

Obojí. Do jisté míry testy měří inteligenci, motivaci žáka i dosud dosažené znalosti, což reálně předurčuje budoucí úspěch ve studiu. Motivovanější žák více trénuje, a později bude také lépe studovat. Do výsledků se nicméně promítají i spíše nežádoucí aspekty, jako třeba sociální status a možnost rodičů zaplatit drahé kurzy. Při testování bychom se měli snažit vliv ekonomického postavení rodiny spíš snižovat.

Zároveň víme, že současné testy předurčují studijní úspěšnost překvapivě dobře. Bohužel to nevíme přímo od Cermatu, který data z přijímaček a maturit nepropojuje, protože by podle nich porušil ochranu osobních údajů. Středoškolský student Karel Vaněk z Gymnázia v Olomouci - Hejčíně ale v roce 2024 získal 7. místo v kategorii společenských věd středoškolské odborné činnosti se svým výzkumem, kdy tato data o 900 studujících z různých typů škol získal od ředitelů a propojil je. Ukázalo se, že výsledek u přijímaček velmi silně koreluje nejen s jednotným maturitním testem, ale i se školní, ústní zkouškou, což mi přijde velmi zajímavé. Jinými slovy: ten, kdo udělá dobře přijímačky, většinou také dobře odmaturuje.

Pomohlo by uchazečům, kdyby se testy konaly ještě před podáním přihlášek, nebo kdyby se výrazně zvýšil jejich počet?

Předřazení testů před podání přihlášek už je nejspíš hotová věc, ministerstvo s ním v příštích letech počítá. Má to své výhody – děti zjistí, jak na tom jsou, navíc by nově testy nejspíš psaly všechny děti, takže i ty, které si nevěří, by třeba mohly zjistit, že se mohou přihlásit na střední školu s maturitou. Má to ale obrovské riziko: bez radikálního navýšení počtu přihlášek to povede k tomu, že žáci budou muset ještě více zvažovat strategii, kam se přihlásit. Žák uvidí, že má vysoké skóre, a přihlásí se jen na ta nejžádanější gymnázia. Jenže totéž udělají i ostatní. Vznikne přetlak a dítě se nedostane nikam. A pak nebude naštvané na to, jak napsalo test, ale na to, že špatně zvolilo strategii. Aby se tedy skutečně už nedělo to, že někdo napíše testy na 80 bodů, a nakonec se nikam nedostane, bylo by zároveň nezbytné výrazně navýšit počet přihlášek.

Co se nejspíš změní v přijímačkách

  • ministr školství Robert Plaga (ANO) plánuje změny v jednotných přijímacích zkouškách, které by měly platit od školního roku 2028/2029
  • na jaře 2029 by poprvé měli psát uchazeči o střední školy testy dříve, než podají přihlášky
  • testy by se nově měly psát v březnu, nikoliv v dubnu jako nyní
  • současně by se měl navýšit počet přihlášek na pět. V současnosti mohou uchazeči podávat tři přihlášky na školy bez talentové zkoušky a dvě na školy s talentovou zkouškou
  • návrh novely zákona, který by změny umožnil, plánuje ministr předložit do konce letošního roku
  • změny by se prozatím měly týkat pouze uchazečů o čtyřleté studijní obory

Dávalo by smysl vytvořit testy s různou obtížností, nebo je rozšířit o obecné studijní předpoklady?

Rozšíření o obecné studijní nebo jazykové předpoklady by dávalo smysl a já osobně bych tomu fandil, ale znamenalo by to také delší testování, vyšší časovou zátěž pro děti i školy a ještě masivnější prostor pro placenou přípravu.

Více úrovní obtížnosti testu by teoreticky také bylo proveditelné vytvořit. Je možné mít testy s různou obtížností, jejichž výsledek by šlo následně převést na stejnou stupnici. To by bylo nutné udělat, pokud by se někdo hlásil například na gymnázium, ale jako záložní variantu by měl střední odbornou školu. Ale opět by to znamenalo dvojnásobný počet úloh, jejich náročné pilotní ověřování, a to s sebou opět nese vyšší finanční náklady.

Jaké systémové změny byste nyní Cermatu a ministerstvu doporučil?

Kromě zvýšení počtu přihlášek a menší předvídatelnosti úloh by prospěla mnohem otevřenější a profesionálnější komunikace. Cermat by měl proaktivně vysvětlovat veřejnosti, proč jsou testy nastavené tak, jak jsou, publikovat data a vzdělávat společnost. Tím by výrazně posílil důvěru a odstranil mnoho napětí a třecích ploch. Zásadní je zajistit také srovnatelnost termínů, a to ideálně i napříč roky.

Pokud bychom chtěli uvažovat ještě odvážněji, můžeme se inspirovat například Nizozemskem. Tam se nerozhoduje jednorázovým stresujícím testem na konci deváté třídy. Žáci procházejí průběžným standardizovaným testováním během celé základní školy, kdy se sleduje jejich individuální vývoj. Výsledkem je průměrný profil, který lépe zohledňuje jejich reálnou práci. To by dalo státu fantastická analytická data a sejmulo z dětí ohromný tlak. U nás se ale zatím soustředíme jen na to, jak zalepit díry v jednom jediném dubnovém termínu.

Doporučované