Článek
Původní dílo choreografa a šéfa baletního souboru Jiřího Pokorného mělo světovou premiéru tuto sobotu, nejbližší reprízy v plzeňském Velkém divadle následují 17. listopadu a 3. prosince. Titulní roli ztvárnily Afroditi Vasilakopoulou a Victoria Roemer.
Anna Pavlova žila v letech 1881 až 1931. Debutovala v petrohradském Mariinském divadle, kde dostala mnoho významných sólových rolí. Poté pokračovala v kariéře směrem na západ – tančila se souborem Les Ballets Russes impresária Sergeje Ďagileva i Císařským baletem. Následně založila vlastní ansámbl, s nímž přinesla baletní umění do čtyřicítky zemí světa. Roku 1909 vystoupila mimo jiné v Praze.
Nová plzeňská inscenace sleduje její cestu od dětských tanečních snů přes první úspěchy a světovou slávu až po poslední chvíle života.
Protagonistka patřila podle Jiřího Pokorného k nejslavnějším tanečnicím všech dob. Podle tehdejších měřítek nedisponovala ideálními tělesnými proporcemi pro klasickou balerínu - měla velmi štíhlou, křehkou a drobnou postavu s výrazně dlouhými pažemi a nohami, štíhlým krkem a útlými kotníky, zatímco preferované byly spíše menší, svalnatější a kompaktní tanečnice.
„Anna Pavlova nebyla typem dokonalé baleríny podle tehdejších měřítek, přesto dokázala něco, co se podařilo málokomu. Za její zdánlivou lehkostí na jevišti se skrývala obrovská disciplína, vytrvalost a odhodlání. Chtěl jsem vyprávět příběh ženy, která zasvětila tanci celý život, ale zároveň ukázat, co všechno ji tato cesta stála,“ říká Jiří Pokorný.
V baletu vystupují také osobnosti, jež ovlivnily její kariéru: choreograf Marius Petipa, tanečník a choreograf Michail Fokin, tanečník Václav Nižinskij nebo impresário Sergej Ďagilev, kterého v Plzni hraje ředitel divadla Martin Otava. Roli životního partnera baleríny Victora d'Andrého nastudovali Gaëtan Pires a Justin Rimke.
Hudební složku představení tvoří skladby 11 autorů. Vedle děl Petra Iljiče Čajkovského, Nikolaje Rimského-Korsakova či Léa Delibese zazní díla méně známých skladatelů. Dojde i na hudbu, na kterou Anna Pavlova sama tančila, včetně slavné Umírající labutě na skladbu Camilla Saint-Saënse Labuť.
Hudební nastudování připravil šéf operního souboru divadla Jiří Petrdlík. „Jsem rád, že se takto s orchestrem dostaneme k hudbě, která se u nás běžně neslýchá,“ poznamenává.
Jméno slavné tanečnice připomíná dodnes také dezert pavlova, připravovaný z bílkového korpusu, šlehačky a čerstvého ovoce. Podle mluvčí divadla Martiny Drbuškové se traduje, že vznikl na počest Anny Pavlovy při jejím turné po Austrálii a Novém Zélandu. Měl připomínat nadýchanou baletčinu sukni i její éterický projev. Obě země se údajně dodnes přou o to, kde ho připravili dříve.
