Hlavní obsah

Mimořádný jev nad Arktidou. Měření tohle nepamatují, riziko tuhé zimy vzrostlo

Meteorolog vysvětluje, co znamená rozpad polárního víru nad Arktidou.Video: Reuters

Silný vítr, který krouží vysoko nad Arktidou, se kolem 10. listopadu otočil. Polární vír se tak rozpadl nejdříve za téměř 70 let měření. Evropě to může přinést mrazivé a suché počasí, jisté to ale není.

Článek

Polární vír se rozpadá zhruba jednou za dva roky, nejčastěji v lednu a únoru. V listopadu je to vzácnost a takhle brzy v měsíci se to podle šéfa dlouhodobých předpovědí britské meteorologické služby Met Office Adama Scaifa nestalo nikdy. Dosud nejčasnější případ meteorologové zaznamenali 28. listopadu 1968, píše agentura Reuters.

Pojmem polární vír se označují dva jevy. Nyní je řeč o tom, který leží ve stratosféře ve výšce zhruba deseti až 50 kilometrů nad zemí. Druhý je níž, v troposféře. To je nejnižší vrstva atmosféry, ve které se tvoří mraky, déšť i sníh.

„Polární vír je obří cyklona, která v zimě sedí nad Arktidou,“ vysvětluje Scaife. Nad pólem je nízký tlak, kolem něj proto krouží silný vítr od západu na východ. Funguje v podstatě jako plot, který drží mrazivý vzduch nad Arktidou.

Když je vír silný, studený vzduch zůstává na severu. Do Evropy od Atlantiku nerušeně proudí vlhký a mírný vzduch, který přináší déšť a mírné zimy.

Oteplení o desítky stupňů

Vír nejčastěji rozhodí jev, kterému meteorologové říkají náhlé stratosférické oteplení. Z nižších vrstev atmosféry se zvednou obří vzdušné vlny, narazí do víru a vysoko nad pólem se během několika dní prudce oteplí. Vítr zeslábne, a když je narušení silné, otočí se a začne vát od východu.

„Arktická stratosféra se třeba během tří čtyř dnů oteplí o 50 stupňů. Představte si, že by se to stalo u země. Nedalo by se tu žít,“ říká Scaife. Teplota ve stratosféře nad pólem ale v zimě běžně klesá k minus 80 stupňům Celsia. I po prudkém oteplení tak obvykle zůstává pod bodem mrazu.

Letošní narušení začalo koncem října. Vítr, který meteorologové měří zhruba 30 kilometrů nad zemí, několik týdnů slábl, až se kolem 10. listopadu zastavil a otočil.

Stratosféra začíná zhruba deset kilometrů nad zemí, což je proti rozměrům planety nepatrná vzdálenost. Atmosféra tvoří jen tenkou slupku kolem Země, a změny ve stratosféře se proto mohou propsat až k povrchu.

„Když se polární vír rozpadne, vane stratosférický vítr od východu. A často o týden nebo dva později začne od východu foukat i u země,“ vysvětluje Scaife. Podle Met Office může cesta k povrchu trvat dva až šest týdnů.

Pro Evropu je to zásadní změna. Místo mírného vzduchu od Atlantiku začne přicházet studený a suchý vzduch z východu a severovýchodu. „Když v zimě vane od východu, Evropa se najednou hodně ochladí,“ říká Scaife.

Mrazy nejsou jisté

Rozpad víru riziko tuhé zimy zvyšuje, ale nezaručuje ji. Britské univerzity rozebraly 40 takových případů za 60 let. Zhruba dvě třetiny z nich výrazně ovlivnily počasí u země, v severní a severozápadní Evropě nejčastěji přinesly chladnější a sušší počasí, než je obvyklé. U zbytku se dopad skoro neprojevil, protože rozhodují i další vlivy v atmosféře.

Letos je tu ještě jedna nejistota. Mluvčí Met Office Grahame Madge upozornil, že narušení přišlo tak brzy, že nad Arktidou a Sibiří ještě není tolik mrazivého vzduchu jako v plné zimě. Případné vpády studeného vzduchu proto nemusejí být tak silné.

Proč to přišlo tak brzy, vědci teprve zkoumají. Ve hře jsou hlavně dvě příčiny. První je letošní El Niño, tedy oteplení oceánu v rovníkovém Pacifiku. Je mimořádně silné, podle amerického úřadu NOAA nejspíš nejsilnější od roku 1950. Nad teplým oceánem vzniká víc bouřek, které uvolňují teplo do atmosféry a zesilují obří vzdušné vlny. Ty pak putují k pólu a narážejí do víru.

„V době El Niña, hlavně v pozdní zimě, jsme náchylnější k narušení polárního víru,“ říká Scaife. V tom je ale háček: Vliv El Niña bývá nejsilnější až koncem zimy, takže listopadový rozpad sám nejspíš nevysvětlí.

Druhou příčinou může být nezvykle teplé Barentsovo a Karské moře severně od Skandinávie a západního Ruska. Ubývá tam mořského ledu a otevřená hladina pouští do vzduchu víc tepla. Řada studií ukazuje, že to vír oslabuje, mezi vědci je to ale stále sporné.

Je za tím klimatická změna?

Že by klimatická změna vír dlouhodobě oslabovala, nebo naopak posilovala, zatím nikdo jasně nedoložil. Jeho síla se ale výrazně mění z roku na rok i mezi desetiletími.

„V 60. letech byl dost slabý, v 90. letech velmi silný,“ říká Scaife. „Moji rodiče si pamatují zimu 1962–1963, nejstudenější v Británii za celé století. Vír měl tehdy za sebou několik velmi slabých let. V 90. letech jsme naopak měli řadu mírných, větrných a deštivých zim a vír byl velmi silný.“

Meteorologové čekají, že se vír do začátku prosince zotaví. V lednu a únoru – i kvůli El Niñu – ale může přijít další narušení. Jestli Evropě přinese delší mrazy, zatím nikdo nedokáže říct.

Doporučované