Hlavní obsah

Samuraj Procházka jde do risku. Všem pochybovačům zavřu pusu, tvrdí

Foto: Profimedia.cz

Zase do boje. Jiří Procházka se připravoval na dnešní souboj v Dauhá.

Před půl rokem se mu narodila dcera Eleonora. Aby se mohl MMA bojovník Jiří Procházka příkladně připravit na důležitý souboj v kleci, odjel na šest týdnů trénovat do Thajska. „Bolelo to,“ říká čtyřiatřicetiletý borec.

Článek

Byl odstřižený od světa. Od manželky a půlroční dcery. Na šest týdnů zůstal Jiří Procházka propocený na soustředění v Thajsku. Pro jeden zápas, kterým může nakopnout kariéru bojovníka v MMA. Už v sobotu večer v Kataru.

Nechtělo se mu, těžce kousal tropické podnebí, ale vrátil se spokojený, možná až překvapivě. Profesionální MMA bojovník Jiří Procházka strávil náročné časy, když daleko od rodiny trénoval na souboj v organizaci UFC.

Pak se „český samuraj“ na pár dní ukázal doma a rovnou odletěl na Blízký východ, kde ho čeká souboj s Navajem Stirlingem. Čech jako trojka polotěžké váhy americké organizace, Novozélanďan jako sedmička. Mimochodem, Stirling v MMA ještě neprohrál.

Je zřejmé, že Procházka jde do risku. Sám však věří, že zvítězí.

„Stirling umí trefit, ale zase na druhou stranu vím a věřím, že proti němu ještě nestál soupeř, jako jsem já. Všem lidem ukážu, kdo jsem. Hlavně těm, kdo mě podhodnocovali. Věřím, že zavřu pusu všem lidem, kteří mě podceňovali,“ řekl český bojovník.

Jiří, kam řadíte Stirlinga ve své kariéře?

Určitě je to těžký soupeř, ale nemůžu potvrdit, že ten nejtěžší. Tohle ukáže až zápas. Jestli to bude lehký nebo těžký zápas, to si nakonec děláme sami. S lehkým soupeřem můžete bojovat velmi těžce a naopak. Je to zkušený soupeř, je šikovný, určitě při něm stojí trochu i štěstěna. Je to stratég, takticky založený zápasník, zápasy se snaží odborně analyzovat. Vidím spoustu šancí ho ukončit, spoustu šancí ukázat, že jsem na úplně jiné úrovni. Ale je to risk.

Proč?

Nikdo z prvních pěti nejlepších zápasníků tuhle nabídku nevzal. Tlačili jsme na všechny ostatní v top pětce, ale nikdo se mnou nechtěl jít, tak jsme vzali tuhle možnost. Je to velký risk, ale věřím ve vítězství, ve svůj tým. V to, co jsme udělali. Věřím práci, která je za námi.

Máte za sebou šest týdnů soustředění v Thajsku, řekl jste, že budete jiný. V čem?

Já tohle moc nechci popisovat. Chci přijít a ukázat, že posun není omílaná fráze. Po posledním zápase (v dubnu prohrál s Novozélanďanem Ulbergem) jsem neměl jinou možnost, než se zavřít do vlastní ulity a udělat pokrok. I když mám vedle sebe dva trenéry, kteří jsou specializovaní na postoj, tak věřím, že jsem udělal posun i ve wrestlingu, klinči a hlavně postoji. Trénoval jsem se skvělými sparingpartnery.

S finální přípravou, která proběhla v Thajsku, jste spokojený?

Maximálně.

Proč vlastně Thajsko?

Trenér Danny de Vries má kontakty v Super Pro na Koh Samui. Měli jsme úžasné zázemí, bydlení blízko gymu, pár metrů privátní zóna, takže veškerý fokus mohl jít do tréninkového zatížení. Ničím jiným jsme se nemuseli zaobírat. Byli jsme odstřihnuti od zbytku světa, o to šlo hlavně: vytvořit si bublinu, ve které se půjde na dřeň. Milion opakování toho, co pokládám za své největší slabiny.

Jenže Stirling je tréninkový kolega Carlose Ulberga, který vás naposledy v UFC porazil. Máte to v hlavě?

Je mi jasný, že to jsou sparingpartneři, že spolu ladí taktiku a strategii na zápas. Určitě pojedou techniky, o kterých si myslí, že budou na mě funkční. Bylo by hloupé to nevzít v potaz během tréninku. Já ale věřím, že se setkají s naprosto jiným Jiřím Procházkou. Jdeme pro to.

V kempu mi často říkali: Kámo, zpátky na zem, pojďme čistě jen boj.

Ve vašem tréninku proběhly změny, je něco, co jste třeba úplně vymazal proti minulosti?

Musím říct, že jsme provedli dost změn v přípravě a jsem rád, že Danny tam měl určitý point, který mně jeden, dva, tři roky trošičku unikal.

Co to bylo?

Danny mě pomohl dost nasměrovat zpátky k jednoduchosti. Je dobré si vybudovávat základ, mít všechny silové předpoklady, dynamiku, oči, reakce, ale nakonec stejně stojíme v kleci a je potřeba mít co nejvíce naboucháno. Hodně pohybu, hodně sparingů, hodně techniky, opakování, drilů. V kempu mi často říkali: Kámo, zpátky na zem, pojďme čistě jen boj.

Jít se pobít jako návrat do mladických let?

Ne. Vůbec. Celkově jsme vzali přípravu velmi chytře. Jít se pobít a odjet tvrdý sparing je také potřeba, ale je sakra důležitý tyhle všechny věci umět načasovat.

Jiří Procházka vs. Navajo Stirling

Věk: 34 let – 29 let

Výška: 193 cm – 193 cm

Zápasy: 32:6:1 - 11:0

Zápasy v UFC: 6:3 – 6:0

Současná vítězná série: 0 - 11:0

V profi MMA: od roku 2012 - 2022

Hlavní karta v Dauhá začíná v 19:00, živě na Nova Sport 6. Procházkův zápas se odehraje ke konci programu, podle odhadů nejdříve kolem 21:00.

Jak jste snášel podnebí v Thajsku?

Pro někoho je to skvělé, pro mě je to peklo. Teplota, vlhkost, musel jsem jít každý trénink za hranici. Samozřejmě mimo svou komfortní zónu, pro mě je Thajsko těžce kousavý. O to víc si vážím toho, že jsme dosáhli takové přípravy.

Zkusíte být konkrétnější?

Bylo to hodně intenzivní. Pocit neustálého pobytu v sauně, ještě v extrémní vlhkosti, to je pro mě fakt těžké. Na druhou stranu jsem šel šest týdnů za svou komfortní zónu. Bylo pro mě strašně důležité se do toho vracet, nenechat se odvádět. To je asi to nejdůležitější. Jít za hranu, držet to tam a ještě zakusit nový level sebe sama, nové fungování, lidi kolem sebe, nová energie celého týmu.

Jak složité je uspořádat šest týdnů v Thajsku, abyste měl sparingpartnery a vše klapalo tisíce kilometrů od domova?

To byla Dannova iniciativa. Celý kemp byl jeho starost – zázemí, co se podařilo. Absolutně A1 kvalita. Nemůžu nic jiného říct. Z hlediska týmu tam byla odvedená práce na dvě stě procent, teď musím to nejlepší udržet a ukázat v zápase.

Pohledem trenéra | Sport SZ

„Když to řeknu trochu expresivně: před dnešním zápasem bylo potřeba zavřít hubu a makat, aby za nás mluvily výsledky. V Thajsku si to sedlo. Všechno bylo pár kroků od sebe – gym, ubytování, plavecký bazén, MMA zóna, fitko, crossfitová zóna. Nemuseli jsme se starat ani o jídlo. Příprava splnila účel toho, co jsme chtěli. Jenom pár kroků a byli jsme na tréninku. Bylo to super, navíc podnebí, kvalitní jídlo, slunce, moře, což je důležité pro regeneraci.“

Trenér Martin Karaivanov a pohled na kemp v Thajsku

Tým se staral a na vás bylo trénovat a regenerovat?

Přesně, takhle jsem si to vždycky přál snad každý kemp, jen tomu tak poslední roky úplně nebylo.

Jste rád, že jste byl stranou od lidí, médií, fanoušků?

Strašně rád. Opravdu jsem se mohl soustředit na to svoje. Mám rád, když si můžu určovat věci sám. Chápu, co je záměrem každý den, tak funguju už dlouho. Komunikace s týmem, jak je nyní, to je jiná energie.

Kolik jste zvládl tréninků za šest týdnů?

Absolutně nevím, ale bylo toho dost.

Když jste se dozvěděl, že můžete jet trénovat do Thajska, jak jste reagoval?

Ze začátku jsem si říkal, to bude super příprava, budu mít top sparingpartnery, budu muset ukázat top výkony, ještě více do sebe tlačit, jít opravdu za hranici, kde už sám sebe neznáš - tam dominovat. Neměl jsem z toho úplně radost, přesto jsem věřil rozhodnutí, které mi trenéři naordinovali.

Dcera mi postupně prorůstá pod kůži, fakt hodně hluboko. Je to nový element, proč jít a dobýt svět. Byl to silný faktor, který mi v Thajsku připomínal, proč do těch tréninků jdu, proč tam jsem, proč překonávat komfortní zónu, proč jít a zvítězit.

Máte malou dceru, jak těžké pro vás bylo dlouhé odloučení od rodiny? Vy v Thajsku, ona v Česku.

Tohle bylo něco, co mě na kempu fakt překvapilo. Vím, že dokážu přepnout do módu a nedívám se doleva, doprava a jdu sobecky za svým cílem, ale rodina už je mou součástí a mohu říct, že i z rodiny a zázemí čerpám. Byli jsme v kontaktu, po týdnu jsem cítil, že mi chybí lidský kontakt s prckem a přítelkyní Kamčou. Je to ale součástí cesty.

Myslíte, že vás dcera změnila?

Je jí necelých sedm měsíců. Postupně mi prorůstá pod kůži, fakt hodně hluboko. Je to nový element, proč jít a dobýt svět. Takhle to chci mít v hlavě usazený, je to nová síla, nový způsob lásky, žití.

Měl jste v Thajsku nějakou vzpomínku na dceru?

Budu upřímný, měl jsem s sebou japonskou panenku Darumu, která člověku připomíná jasný záměr, který si stanoví. Kamča mi ji koupila, ať si vždycky na naši malou Elenku vzpomenu. Musím říct, že to byl silný faktor, který mi připomínal, proč do tréninků jdu, proč tam jsem, proč překonávat komfortní zónu. Proč jít - a zvítězit.

Jaký byl návrat domů, když jste viděl rodinu po dlouhé době?

Nechci to úplně popisovat, ale bylo hodně emocí. Když po šesti týdnech vidíte malého človíčka, který udělal spoustu malinkých pokroků, a vidíte, co umí, nové zvuky, nové pohyby. A když se na vás podívá, pak vás pozná, usměje se a má radost, to je síla. Dá se říct, že je to nejvíc. Nechci to moc srovnávat, ale určitě jeden z nejhezčích momentů v mém životě.

Procházkův vzkaz světu | Sport SZ

„Jsem strašně vděčný za celkové uspořádání týmu i za celkové rozpoložení také týmu, který zajišťuje chod mé značky, nadace. Je toho opravdu hodně. Chci poděkovat domů, rodině. Jsem vděčný, jak to od posledního zápasu fungovalo, opravdu jsem se mohl opřít o stěžejní body, které mě podržely. Rád bych mluvil více v pozitivním duchu, více veseleji, ale teď jsem soustředěný jen na zápas. Jít a zvítězit, ukázat práci, na které jsme pracovali. Děkuji všem, moc si vážím podpory v časech dobrých i špatných.“

Před narozením dcery jste v UFC prohrál. Co přišlo s novou životní kapitolou?

Narození dítěte předčilo všechny věci, vytrhlo mě to ze dna. Neměl jsem absolutně čas přemýšlet nad tím, jestli se cítím dobře, špatně, prostě jsem musel být chlapem pro rodinu a fungovat. Plus tam bylo pár věcí, které bylo potřeba dořešit. Nechával jsem si to až po zápase, což mě stálo také asi dost energie. Nešel jsem do něj úplně s čistou hlavou.

Po minulém boji došlo ke změně ve vašem trenérském týmu, skončil Jaroslav Hovězák a nově přišel Nizozemec Danny de Vries. Proč?

Po zápase s Ulbergem jsme si něco s Jaroslavem řekli. Nebyl jsem spokojený už nějakou dobu a došlo to do bodu, kdy jsme se rozešli. Věděl jsem, že spíš potřebuji trenéra a člověka, který dokáže systematicky uchopit přípravu, uchopit mě jako zápasníka. Už delší dobu jsem věděl, že Danny je člověk, kterého chci v týmu. Lapy, komunikace, vše fungovalo. Teď půjdeme a ukážeme výsledek, který chceme.

Jak obtížné bylo se rozloučit s trenérem Hovězákem, jenž byl v týmu přes deset let?

Byl to už rodinný a přátelský vztah, více než profesionální. Na této úrovni je potřeba dělat i vnitřně těžké kroky. Rodina a přátelé jsou jedna věc - a práce a profesionalita druhá. Nebylo to lehké. Je určitě potřeba si hodně co říct, ale teď se soustředím na výkon a vítězství. Věřím, že v životě nás neviditelná ruka směřuje takovým způsobem, aby to bylo pro nás všechny nejlepší. My můžeme ty příležitosti vidět, i když někdy negativní formou.

Myslíte, že Stirling bude těžší soupeř než Ulberg?

Nevím. Ty dva zápasníky vůbec nesrovnávám, soustředím se jen na to, abych byl v zápase svou nejlepší verzí. Chci ukázat absolutní peak - a zvítězit.

Půjde o souboj o dalšího možného titulového vyzyvatele?

Je mi to jedno. Chci vyhrát a ukázat ten nejlepší výkon. Ukázat, na čem s celým týmem pracujeme. Věřím, že když budeme makat dál, tak šance prostě přijde.

Už víte, v jakém účesu půjdete do zápasu?

Po narození dcery jsem si řekl, že si chci udělat novou anténu, jelikož mně ale vlasy ještě nedorostly do culíku a už nechci naplétané umělé vlasy, nechám to na patičku, ve stylu. Vlasy ale neřeším. Řeším výkon.

Související témata:

Doporučované