Článek
Východ Polska v pátek ráno zažil nadvakrát poplach kvůli narušení vzdušného prostoru. Poprvé o půl sedmé, krátce nato operační velitelství ozbrojených sil informovalo o neidentifikovaných objektech nad územím země.
Už krátce poté armáda připustila, že některý z objektů dopadl na zem. Nejsou žádné informace o obětech.
Druhý poplach polské úřady vyhlásily po deváté hodině, ale následně ho odvolaly.
Rusko v pátek ráno podniklo další masivní letecký útok na ukrajinská města. Už několikrát se stalo, že při úderech vletěly drony nebo rakety do sousedních zemí.
Seznam Zprávy shrnují nejdůležitější informace o incidentu v Polsku v otázkách a odpovědích.
Co do Polska dopadlo?
Podle velitele polské armády Ireneusze Nowaka vzdušný prostor země narušily tři objekty, dalších osm ho ohrožovalo. Objekty dopadly poblíž města Rudnik nad Sanem a vesnic Mołodycz a Nowy Lipowiec.
„V tom posledním případě už můžeme říct, že to byla raketa Ch-101, je v tom místě lokalizovaná. Ve druhém případě (Rudnik, pozn. red.) také můžeme mluvit o raketě,“ upřesnil ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz. U vesnice Mołodycz šlo zřejmě o dron typu Geran 5.
Polský server Wirtualna Polska zveřejnil snímky z místa dopadu u vesnice Nowy Lipowiec. Je na nich vidět kráter v zemi, oheň a rozházené kovové trosky.
Přístup k samotnému objektu byl obtížný kvůli požáru, oznámily místní úřady. Na místě jsou bezpečnostní složky i vojenská prokuratura.
Raketa tam dopadla asi 200 až 300 metrů od domů, řekl stanici TVN24 starosta nedaleké vesnice Księżpol Jarosław Piskorski. „Když jsem přijel na místo, viděl jsem nad lesem dým,“ popsal.
🔴Tu spadł niezidentyfikowany obiekt. Mamy zdjęcie
— Wirtualna Polska (@wirtualnapolska) November 20, 2026
Niezidentyfikowany obiekt spadł w piątek rano na pole w miejscowości Nowy Lipowiec w powiecie biłgorajskim. Stało się to kilkaset metrów od zabudowań. Nikomu nic się nie stało. Mamy zdjęcie z tego miejsca…
Policie Podkarpatského vojvodství předtím potvrdila nálezy dalších objektů v okolí města Rudnik nad Sanem. „Ve vesnici Mołodycz v jarosławském okrese byly objeveny trosky ležící na nevyužívaných zemědělských pozemcích na rozsáhlé ploše,“ informovala policie.

Video: Výpovědi svědků z místa dopadu.Video: Reuters
Jak reagují polští politici?
Premiér Donald Tusk hned ráno svolal mimořádné jednání s ministry, šéfy tajných služeb a veliteli armády. Zároveň na síti X ujistil, že další nebezpečí nehrozí.
Ministr obrany Władysław Kosiniak-Kamysz ohlásil mimořádnou poradu také ve svém resortu.
„Máme co do činění s další provokací Ruska. Datum podle mě není náhodou – dnes se konají cvičení koalice ochotných poblíž míst, kde operovaly naše vzdušné síly,“ prohlásil ministr po jednání.
„Tento útok Ruské federace na území Ukrajiny s vlivem na Polsko byl jedním z největších od počátku plnohodnotné války na Ukrajině,“ tvrdí Kosiniak-Kamysz. „Rusko v žádném případě nedeeskaluje, nezastavuje se, pouze překračuje další hranice,“ soudí ministr.
S jeho zhodnocením později souhlasil i Tusk. I on mluvil o cílené provokaci a další ruské eskalaci. O incidentu už mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem.
Jaké komplikace incident způsobil?
Letiště v Lublinu a Řešově přerušila provoz, včetně vojenské části řešovského letiště, které slouží jako klíčový logistický uzel pro dodávky pomoci na sousední Ukrajinu. Na řešovském letišti preventivně evakuovali řídicí věž.
„Devět osob, z toho šest členů operačního personálu, se nacházelo v provizorním úkrytu,“ napsal na síti X ministr infrastruktury Dariusz Klimczak. Podle něj šlo o první evakuaci tohoto typu v historii letiště.
V oblasti se částečně zastavila železniční doprava. Žádné škody na infrastruktuře ale nejsou hlášeny, později se provoz zase obnovil.

Polské bezpečnostní složky v okolí vesnice Nowy Lipowiec.
Kdy naposledy do Polska dopadla raketa?
Na konci července na východ Polska dopadla ruská střela Ch-101. Velitel operačního velení polských ozbrojených sil Ireneusz Nowak později řekl, že s vysokou pravděpodobností mířila na Polsko úmyslně. Ještě v noci po incidentu přitom podle svých slov hodnotil pravděpodobnost úmyslného zásahu Polska padesát na padesát.
„Z analýzy trasy této střely nad Ukrajinou vyplývá, že pravděpodobně neměla žádný alternativní cíl na ukrajinském území a mířila přesně tam, kam měla zasáhnout,“ řekl generál v září v rozhovoru pro deník Rzeczpospolita.
Ruská střela dopadla 30. července u obce Tarnawa-Kolonia v Lublinském vojvodství na východě země, asi 90 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Dopadla do pole mimo zastavěnou oblast a zanechala po sobě pět metrů hluboký kráter.
Pozdější expertizy potvrdily, že šlo o ruskou Ch-101 z čerstvé výrobní série. Podle Nowaka měla bojovou hlavici a moderní naváděcí systém velmi odolný vůči rušení.
Ruská raketa na polské území dopadla už v prosinci 2022. Trosky se ovšem našly až v dubnu po pěti měsících, kdy si jich všiml náhodný jezdec na koni a upozornil na ně policii.
Šlo pravděpodobně o ruskou raketu Ch-55 bez výbušné hlavice. Takovými se Rusové při sérii vzdušných útoků na Ukrajině snažili zmást a zaměstnat ukrajinskou protileteckou obranu. U Bydhoště, kam dopadla, jí zřejmě došlo palivo.
Co dělat, když zazní siréna
V Česku se používají tři základní akustické signály:
Všeobecná výstraha je kolísavý tón sirény trvající 140 sekund, který může zaznít až třikrát za sebou. Po jeho skončení následuje mluvená informace o charakteru nebezpečí a doporučeném postupu.
Požární poplach slouží pouze ke svolání jednotek požární ochrany a není určen k varování veřejnosti. U rotačních sirén má podobu přerušovaného tónu po dobu jedné minuty, elektronické sirény používají odlišný zvukový signál.
Zkouška sirén ověřuje funkčnost systému varování. Ozývá se nepřerušovaným tónem po dobu 140 sekund pravidelně každou první středu v měsíci ve 12 hodin a po jejím skončení následuje hlášení „zkouška sirén“.
Jak se zachovat při všeobecné výstraze
Pokud zazní všeobecná výstraha, Hasičský záchranný sbor ČR doporučuje co nejrychleji se ukrýt v nejbližší budově, zavřít okna a dveře a omezit větrání. Poté je důležité sledovat rozhlas, televizi nebo jiné oficiální informační kanály a řídit se pokyny záchranných složek. U elektronických sirén navíc bezprostředně po zaznění signálu následuje mluvená informace o tom, co se stalo a jak mají lidé postupovat.













