Hlavní obsah

Motoristé podpoří daň na rafinerie

Foto: Radek Vebr, Seznam Zprávy

Ilustrační foto.

Poslanci vládních Motoristů podpoří při nadcházejícím hlasování ve Sněmovně návrh na zavedení sektorové daně pro rafinerie. V nedělní debatě u Václava Moravce to potvrdil předseda strany Petr Macinka.

Článek

Vládní návrh, o kterém by mohla Poslanecká sněmovna v závěrečném třetím čtení rozhodovat už na schůzi začínající 24. listopadu, cílí na mimořádné zisky zpracovatelů ropy. Přestože Motoristé v minulosti sektorové daně kritizovali, tentokrát ruku pro návrh zvednou.

„My ten návrh podpoříme. Samozřejmě, jako pravicový politik mám vždycky pochybnosti nad smysluplností sektorových daní,“ přiznal vicepremiér a předseda strany Petr Macinka v nedělním rozhovoru s Václavem Moravcem. Svůj postoj však obhájil mimořádnou situací na trhu s palivy.

„V tomto případě se jedná o jisté vyvážení toho, že vláda přistoupila k zastropování cen pohonných hmot pro občany v důsledku souběhu několika krizí. Tím dochází k tomu, že státní rozpočet má výpadky v příjmech,“ vysvětlil Macinka.

Vláda zavedla cenové stropy pro benzin a naftu od 1. října a zároveň snížila spotřební daň z nafty. Tato opatření připraví státní kasu přibližně o miliardu korun měsíčně.

„Vidíme, že marže rafinerií jsou mimořádné, a proto chceme nějak spravedlivě vysanovat to, že jsme pro občany zastropovali ceny pohonných hmot tak, aby nevystřelily,“ dodal vicepremiér.

Daň dopadne na jedinou firmu

Návrh ministerstva financí zavádí pro roky 2026 a 2027 zvláštní padesátiprocentní daň z nárůstu hrubé rafinerské marže oproti roku 2025. Stát si od tohoto kroku jen za letošní rok slibuje výnos zhruba 5,5 miliardy korun. Peníze mají zůstat výhradně ve státním rozpočtu.

Přestože resort Aleny Schillerové (ANO) hovoří o obecném zdanění rafinérského sektoru, v praxi opatření dopadne pouze na jedinou společnost – polský koncern Orlen Unipetrol. Ten v Česku vlastní jediné dvě rafinérie, a to v Litvínově a Kralupech nad Vltavou.

Vláda potřebu daně zdůvodňuje prudkým nárůstem marží evropských rafinérií, za kterým stál nedostatek zpracovatelských kapacit a narušení dodávek ropy kvůli napětí na Blízkém východě. V říjnu se však situace na trhu obrátila a rafinérské marže v Evropě prudce klesly, což vyvolává otázky, zda stát skutečně vybere plánované miliardy.

Kritika od byznysu i opozice

Vedení Orlen Unipetrolu vládní plán již dříve ostře kritizovalo. Varovalo, že zvláštní daň může omezit investice do rafinerií a v konečném důsledku ohrozit dodávky paliv na český trh. Kriticky se k návrhu postavil také Svaz průmyslu a dopravy, podle něhož opatření oslabuje právní jistotu a důvěru investorů ve stabilitu českého daňového systému.

Ministerstvo financí se hájilo tím, že při přípravě daně vycházelo mimo jiné z polského návrhu. „Inspirací je mimo jiné řešení v sousedním Polsku, kde byla předložena právní úprava zavádějící dokonce 60procentní daň z mimořádné rafinerské marže,“ uvedl již dříve úřad Aleny Schillerové.

Doporučované