Hlavní obsah

50 let od velkého kroku pro lidstvo. Spojené státy slaví kulaté výročí přistání na Měsíci

Odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl o projektu Apollo. (Video: Jolana Humpálová, Seznam.cz)

Před padesáti lety udělalo lidstvo velký krok vpřed – modul mise Apollo 11 přistál na Měsíci. Na jeho povrchu nechali Američané vlajku a ikonické stopy v měsíčním prachu – a z USA se tehdy stala technologická velmoc.

Článek

Posádka Apollo 11 vkročila na Měsíc jen 66 let po vzletu prvního letadla – šlo o letoun bratří Wrightů, který se do vzduchu dostal na 10 až 12 sekund. Se slovy „je to malý krok pro člověka, ale velký krok pro lidstvo” sestoupil z modulu jako první astronaut Neil Amstrong. A chvíli po něm i druhý člověk na Měsíci, Buzz Aldrin. Tříčlenná posádka, kterou doplnil astronaut Michael Collins, letěla v raketě Saturn V – ta je i po 50 letech největším vesmírným plavidlem, jaké se kdy postavilo.

Program Apollo s ambiciózním cílem dostat se na Měsíc vyhlásil na počátku 60. let tehdejší prezident USA John F. Kennedy – naplnit jeho cíl se podařilo o osm let později, čehož se sám Kennedy kvůli dallaskému atentátu nedožil.

Šlo o vyvrcholení vesmírného závodu mezi Spojenými státy a Sovětským svazem, který měl v dobývání vesmíru do té doby navrch. Jako první dostal na oběžnou dráhu satelit Sputnik a o něco později do vesmíru prvního člověka – kosmonauta Jurije Gagarina.

„Úsilí za programem Apollo bylo obrovské – Kennedy v roce 1961 vyhlásil Apollo právě proto, že je to obtížné, a to cituji jeho slova. Proto, aby dokázali porazit Sovětský svaz, který jak kombajnem sbíral jedno kosmické prvenství za druhým. Chtěli vyhlásit program, který by vynuloval všechny dosavadní americké i sovětské úspěchy a začalo by se hrát na úplně novém hřišti s novými technologiemi,” popsal plán Američanů odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.

Na Měsíc ale sovětští kosmonauti nakonec nikdy nevkročili. „Neměli na to peníze,” řekl pro Seznam spisovatel a publicista Karel Pacner. „Neměli na to dostatečně širokou vědecko-průmyslovou základnu – všechno, co se dělalo pro rakety, bylo pod přísnou vojenskou kontrolou, takže nemohli využívat věci z civilu. Nebylo tam to propojení. A navíc – Spojené státy mohly těžit z bohatství myšlenek a přístrojů z ostatního západního světa,” vysvětlil Pacner.

Po pádu železné opony závody v dobývání vesmíru na chvíli ustaly. Američané, Rusové i další země teď ale plánují další cesty do vesmíru – a v hledáčku mají mimo jiné i dobytí Marsu. Tentokrát ale nejde pouze o státní vesmírné agentury – do hry se vložily i soukromé firmy jako třeba SpaceX Elona Muska.

„Do kosmonautiky se ročně investuje asi 380 miliard dolarů – a tři čtvrtiny z toho jdou ze soukromé kapsy," řekl Přibyl z Technického muzea v Brně. „Vesmír začíná být byznys, opravdu dobrý byznys. Podívejte se, jaký je celosvětový objem technologií třeba s družicovou navigací, to jsou desítky miliard ročně," dodal. Podle něj vesmír nabírá druhý dech – hybatelem ale není prestiž, chuť porazit „toho druhého“, ale peníze.

Tíha světa na ramenou posádky

USA si padesáté výročí přistání na Měsíci připomněly osmidenními slavnostmi, které začaly v den vzletu rakety Saturn V a skončí v den jejího návratu. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír NASA pozval Aldrina i Collinse, aby výročí startu oslavili na odpalovací rampě 39A – dostavil se ale jen Collins. „My, naše posádka, jsme cítili tíhu světa na našich ramenou. Věděli jsme, že nás bude sledovat každý, přítel i nepřítel, a chtěli jsme to udělat nejlépe, jak jsme mohli,” řekl ve středu Collins.

Oslavy nezapomněly ani na prvního muže na Měsíci, Neila Amstronga. Ten zemřel v roce 2012 kvůli komplikacím po operaci srdce ve věku 82 let. Muzeum letectví a vesmíru ve Washingtonu znovu vystavilo skafandr, ve kterém Armstrong chodil po Měsíci. Skafandr, který váží bezmála 35 kilogramů, byl zrestaurován a nyní podle agentury AP vypadá jako nový. Opětovného vystavení skafandru se zúčastnili americký viceprezident Mike Pence, šéf NASA Jim Bridenstine a Armstrongův syn Rick.

Doporučujeme