Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Už více než týden se v Baltském moři na severu Německa trápí velryba, která se zasekla na písečné mělčině. Podle tamních úřadů to s jejím osudem nevypadá dobře. Ministerstvo životního prostředí Meklenburska-Předního Pomořanska, na jehož území kytovec uvázl, už zastavilo veškeré záchranné akce. Podle něj by další snaha o osvobození zvířete vedla jen k dalšímu trápení.
Přední česká odbornice na velryby Petra Nevečeřalová se domnívá, že jedním z řešení je v tuto chvíli eutanázie. „Já se obávám, že keporkakovi v Německu už asi není pomoci. Je vidět, že je na tom špatně. Možná by bylo vhodné zvážit nějakou humánní eutanázii,“ říká spolupracovnice Univerzity Karlovy Nevečeřalová.
Podle čeho se keporkaci ve vodě orientují?
Keporkaci nemají echolokaci, proto se orientují za pomoci geomagnetického pole Země a pravděpodobně i pomocí polohy slunce, měsíce a hvězd. Jsou to takoví obří skauti. Dále mohou využívat také orientační body jak v oceánu, tak na souši nebo změny ve slanosti vody.
Jak se tedy stane, že se jeden z nich zatoulá do Baltského moře na severu Německa?
Když vidíme velrybu na místě, kde normálně velryby nejsou, většinou jde o mladé jedince, kteří dispergují, jsou zvídaví a zkoumají nové prostory. Není to nic extrémně neobvyklého.
Dispergují? Co to znamená?
Když se keporkaci narodí, jsou nejdříve u své matky a zhruba po roce a půl až dvou letech se odpoutají. Jsou zvídaví a chtějí zkoumat prostor kolem sebe. Když se pak zatoulají, může jít o moment, kdy mladá zvířata poprvé migrují. Mohou se ztratit, ale zároveň mohou být jen zvídavá a chtít se podívat tam, kde to neznají.
A co očekáváte, že bylo příčinou u velryby v severnímu Německu? Může jít o nějaké zdravotní problémy?
To je otázka. Když se snažíme zjistit zdravotní stav velryby pouhým pohledem, pomohou nám dvě věci. Za prvé množství tuku a za druhé stav kůže, respektive stav parazitů v těle. Většina velryb má na sobě nějaké parazity, a když se vyskytne problém, začnete si všímat, že paraziti ji přerůstají na kůži.
Pokud se podíváme na stav kůže keporkaka v Německu, je vidět, že se s ním něco děje. Samozřejmě nikdo nemůže říct co. K tomu by bylo potřeba zvíře plně vyšetřit, což teď není možné. Keporkak zaseklý v Německu je očividně mladý, takže je otázka, jestli se zatoulal a pak onemocněl, anebo jestli v době, kdy už se zatoulal do Baltského moře, nemocný byl.
Jak často se děje, že se velryby zatoulají?
U mladých jedinců to není tak neobvyklé. Velmi často vídáme mladé velryby v přístavech, kde dospělou velrybu neuvidíte za celý život. Důvodem je to, že mladá zvířata jsou hodně zvídavá, a tak se plují podívat někam, kde ještě nebyla. Nezapomeňte, že velryby jsou extrémně inteligentní a ta se se zvídavostí pojí také.
„Zpívající“ keporkaci
Keporkaci jsou podle Petry Nevečeřalové nejznámějšími a nejikoničtějšími velrybami. Navíc mají jejich samci jednu speciální vlastnost: zpívají.
„Neví se přesně proč, a každým rokem píseň trošku mění. A pokud se jim líbí píseň od jiného samce, tak si klidně i její část ukradnou. Písně mají specifickou strukturu a refrén. Většinou je zpívají hlavou dolů v úhlu 45 stupňů směrem ke dnu. Díky tomu se zvuk nese daleko a je slyšet na desítky kilometrů,“ popisuje výzkumnice.
Keporkak je na mělčině německých úřadů zaseklý už od minulého pondělí. Jak to působí na jeho psychiku?
To je strašně těžká otázka. Samozřejmě to nevíme, ale pravděpodobně bude dost vyčerpaný. Musí to pro něj být extrémně nepříjemné až bolestivé. Když velryba uvázne na mělčině, většinou zemře na následky udušení. Je natolik těžká, že si tlačí na plíce a pak se jí strašně špatně dýchá. Zároveň jí může činit problémy svit slunce. V severním Německu to asi není ten případ, ale velmi často na zvíře svítí slunce a pak má úplně spálenou kůži.
Jak zaseklým velrybám nejlépe pomoci?
Záleží, kde to je a o jaký druh velryby jde. Velmi často se používají plováky, které se pod zvíře umístí a následně ho nadlehčují, aby se mu lépe dýchalo. Potom je samozřejmě nutné zajistit, aby měla uvázlá velryba klid. Tedy aby ji nikdo nestresoval tím, že si ji jde vyfotit, udělat si s ní selfíčko a tak dále. A pak je potřeba počkat na příliv a zvířeti pomoct použitím nějaké techniky.
Keporkak v oceánu.
Na co si musí lidé při zachraňování dávat pozor?
Většinou zvířata tuší, že se jim člověk snaží pomoct, takže nejsou agresivní. Je ale potřeba si dávat pozor na tři věci. Za prvé abychom zvíře zbytečně nestresovali. Velryby mají dost citlivou kůži, takže je dobré na ně dát nějakou látku, která pomůže proti spáleninám. Za druhé je potřeba zajistit, aby nikdo nesahal na okolí dýchacího otvoru, protože to je jeho asi nejcitlivější část.
A co se týká bezpečnosti lidí, kteří pomáhají, tak tam největší zradu působí sám oceán. Když je člověk soustředěný na záchranu zvířete, velmi rychle v něm prochladne. Byla jsem několikrát svědkem toho, že jsme někoho museli odvážet do nemocnice. Druhá věc je pak pohyb kolem ocasu, protože když přijde nějaká vlna, může mít zvíře pocit, že se osvobodí, a tak s ním mávne. Jinak ale velryby samy o sobě nebezpečné nejsou.
Kde je hranice mezi tím, co ještě lze považovat za pokusy o záchranu a co už zvířeti spíše působí trápení?
U keporkaka v Německu připadá v úvahu eutanázie. Obecně platí, že pokud je zvíře v pořádku a jen uvázlo neopatrností, je záchrana samozřejmě na místě. Pokud zvíře trpí nějakým onemocněním, je to už na zvážení. Často totiž záhy po osvobození uvázne o několik metrů dál. Rozhodovala bych se tedy podle zdravotního stavu zvířete a podle vyjádření veterinářů.
Tamní ministr životního prostředí oznámil, že se už nebude pokračovat v dalších záchranných akcích. Je to podle vás správný postup?
Neznám přesný zdravotní stav keporkaka, takže bych rozhodnutí o eutanázii nechala na veterinářích. Ale je asi správný postup už ho dál nestresovat. Bylo by vhodné udržovat určitou zónu, kam se lidé nesmí přiblížit, což se v Německu děje a je to dobře. Pokud je keporkak uvázlý na písku, tak je možné mu ještě pomoct nějakým vakem, který se pod ním nafoukne. Otázkou je, jestli je vůbec má Německo k dispozici.
Je možné těmto tragédiím nějak předcházet, nebo se lidé musí smířit s tím, že k nim jednou za čas dojde?
Je otázka, jak a proč zvíře uvázlo. Někdy se stane, že ho zmate námořní cvičení. Většinou ho vystresují hlasité zvuky. Pak by to byla vina člověka a je na místě záchrana. Ale případům, kdy je velryba nemocná a uvázne, nemůžeme zabránit. Maximálně se můžeme snažit zvířeti jednou dvakrát pomoct a pak třeba zvážit nějakou eutanázii, aby neumíralo v bolestech a dlouho.
