Princ schválil operaci „zajmout nebo zabít“ Chášakdžího, tvrdí zpravodajci

O tom, že dokument zpravodajců v USA potvrdí princovo zapojení do vraždy, již předem psala agentura Reuters, která se spojila s několika informovanými úředníky. Ti mimo jiné uvedli také to, že hlavní podíl na zprávě měla americká zpravodajská služba CIA. Saúdskoarabské státní zastupitelství a sám korunní princ ovšem i nadále trvají na tom, že o vraždě nevěděli. V roce 2019 však prohlásil, že jakožto vůdce Saúdské Arábie převzal za čin plnou odpovědnost, a to zejména proto, že ho „spáchali jednotlivci pracující pro saúdskoarabskou vládu“.

Tehdy devětapadesátiletý Džamál Chášakdží byl novinářem saúdskoarabského původu u listu The Washington Post. 2. října 2018 byl nalákán do prostor saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu, kde ho následně zavraždil tým agentů. Ti měli vazby na korunního prince Muhammada bin Salmána, jehož politiky byl novinář kritikem, píše agentura Reuters.

Chášakdžího tělo bylo následně rozřezáno a jeho ostatky se nikdy nenašly. Vláda Saúdské Arábie nejdříve vraždu popírala, brzy ale změnila názor a uvedla, že k úmrtí novináře došlo náhodou. Zapojení prince bylo Rijádem odmítnuto a pět mužů odešlo ze soudního procesu s uloženým trestem smrti.

Proces, který celkem s osmi viníky proběhl, byl mezinárodními pozorovateli nazván fraškou, píše NBC News. Prvotně uděleným trestům se odsouzení navíc vyhnuli, jelikož jim Chášakdžího příbuzní měli odpustit. Z trestu, který je měl připravit o život, se tak najednou stalo „jen“ 20 let za mřížemi.

Agnès Callamardová, vyšetřovatelka vraždy z Organizace spojených národů, v roce 2019 obvinila Saúdskou Arábii z „úmyslné a předem plánované popravy“ Chášakdžího a vyzvala k dalšímu vyšetřování. „Existuje dostatek důvěryhodných důkazů o odpovědnosti korunního prince, které vyžadují další vyšetřování.“

Americký Kongres dostal utajovanou verzi zprávy týkající se dané události již koncem roku 2018. Tehdejší Trumpova administrativa následně odmítla požadavky zákonodárců a skupin pro lidská práva na vydání odtajněné verze reportu a nezdálo se, že by se Trumpovy přátelské vztahy se státem na Blízkém východě změnily.

Trump kroky komentoval jako snahu o zachování spolupráce s Rijádem v době zvyšujícího se regionálního napětí s Íránem. Jiným z důvodů bývalého amerického prezidenta byla jeho podpora prodeje zbraní Saúdské Arábii, píše Reuters. Joe Biden už prodej zbraní, které by Saúdská Arábie mohla použít ve válce v Jemenu, zastavil a jmenoval zvláštního zmocněnce pověřeného úkolem vyčerpávající jemenský konflikt ukončit.

Zveřejnění zprávy předcházel čtvrteční hovor amerického prezidenta Joea Bidena s králem Saúdské Arábie Salmánem bin Abd al-Azízem. Biden během něj měl zdůraznit důležitost lidských práv a slíbit, že učiní vztahy mezi oběma zeměmi silnějšími a transparentnějšími. Americký prezident také „potvrdil důležitost, jakou Spojené státy přikládají univerzálním lidským právům a právnímu státu“, uvedl Bílý dům.

Odtajněnou zprávu rozvědek o vraždě novináře Chášakdžího si Biden měl možnost přečíst. Podle CNN a vyjádření Bílého domu ale jméno novináře v hovoru nezaznělo. O záměru uskutečnit první Bidenův oficiální kontakt se Saúdskou Arábií po nástupu do prezidentské funkce informoval Bílý dům již ve středu.

Již během prezidentské kampaně v roce 2020 se nynější americký prezident zavázal, že vztahy se Saúdskou Arábií kvůli vraždě Chášakdžího částečně přehodnotí. Podle NBC také slíbil, že vzhledem k veškerým činům Saúdští Arabové „zaplatí svou cenu a udělá z nich vyvrhele, kterými jsou“.