Proč se zdražuje? Může za to vláda i koruna

V pátek informoval Český statistický úřad o tom, že spotřebitelské ceny v červnu zrychlily růst na 3,3 procenta z květnových 2,9 procenta.

„Hodně tomu pomohlo především zdražení alkoholu a tabáku,“ říká pro Seznam Zprávy Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. Pod vyšší ceny těchto položek se podle něj podepsalo zvýšení spotřebních daní, které se sice uskutečnilo již na začátku letošního roku, avšak do koncových cen alkoholu a tabáku se výrazněji propsalo v květnu a nyní i v červnu.

„To zpoždění je normální jev, když se prodejci předzásobí a zdražení nastává většinou až poté, co ‚staré‘ zásoby začnou docházet, což je zpravidla ve 2. čtvrtletí. Kromě toho v červnu meziměsíčně vzrostly i ceny pohonných hmot v návaznosti na růst cen ropy během května a června,“ uklidňuje Novák z Akcenty.

Kromě vlivu spotřební daně se však na míře inflace odrazily i další vlivy. „Vedle toho je ale inflace výrazně tažená nahoru silným trhem práce z doby před vypuknutím krize. To je vidět na květnové jádrové inflaci (3,3 %), která byla nejvyšší za celou dobu měření od roku 2007,“ dodává pro úplnost analytik České spořitelny Jiří Polanský.

V reakci na zvyšování spotřebitelských cen připojil svůj komentář také analytik Petr Bartoň z české investiční skupiny Natland. „Již si připlácíme za vše, čemu vláda zvyšuje daň. V situaci, kdy například Německo snižuje DPH kvůli krizi a lze tam čekat pokles cen, české ministerstvo si z nějakého důvodu nemyslí, že jsou ceny ovlivňovány daněmi, a proto žádné ani dočasné, prorůstové snížení DPH (a tedy snížení cen) neplánuje,“ řekl.

„Z dat také vyplývá, že výrazně rostou zejména ceny služeb. To je také pochopitelné – a může to dál přispívat k vyšší než očekávané inflaci. Mnoho poskytovatelů služeb muselo zcela přerušit svou činnost, například kadeřnictví, což má překvapivě velkou sílu v cenovém indexu, kterým se inflace počítá. Když pak po znovuotevření skokově zvýšili kadeřníci ceny třeba i o desítky procent, bylo to ve snaze alespoň trochu si nahradit poškozené živobytí,“ dodal Bartoň pro Seznam Zprávy.

Guvernér ČNB Jiří Rusnok v květnu po snížení úrokových sazeb prohlásil, že by celková inflace měla rychle klesnout do pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a na horizontu měnové politiky, tedy ve druhém a třetím čtvrtletí roku 2021, se bude nacházet v blízkosti dvou procent. Tento plán však zatím nevychází.

„Konkrétně pro červen ČNB očekávala meziroční růst inflace o 2,9 procenta, realitou je 3,3 procenta, a to primárně kvůli spotřební dani. Klíčové je sledovat trend inflace, který je jednoznačně zpomalující. Ve druhé polovině letošního roku i na horizontu prognózy měnové politiky jednoznačně převažují dezinflační tlaky, takže posouvání inflace ke dvěma procentům je v nadcházejících čtvrtletích i nadále velmi pravděpodobné. Samozřejmě měsíc od měsíce bude docházet k výkyvům,“ předpovídá pro Seznam Zprávy Miroslav Novák.

Sám v současné situaci odhaduje, že míra inflace se koncem roku bude pohybovat kolem dvou procent.

Rozdílným odhadem přispěl pro Seznam Zprávy analytik Jiří Polanský z České spořitelny. „Na konci roku čekáme inflaci kolem 2,5 procenta. Inflace se obecně zpožďuje za vývojem HDP a trhem práce o zhruba půl roku. A zvyšování míry nezaměstnanosti, ke kterému dojde výrazněji až na podzim, se tak v inflaci více projeví až v první polovině příštího roku.“

„Ve druhé polovině se pak inflačně výrazněji než doposud projeví oslabená koruna, a to například u zboží typu elektroniky, trend zmírňování inflace však slabší koruna významněji neovlivní. Za celý letošní rok inflace vykáže úroveň 2,7 procenta,“ dodal svůj odhad také Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Czech Fund.

Jinými slovy ČNB se nyní při nastavování měnové politiky dívá na prognózu inflace ve zhruba polovině příštího roku. A tam by se inflace měla pohybovat relativně blízko dvouprocentního inflačního cíle, protože část letošních proinflačních vlivů v té době již odezní. Z tohoto důvodu tak nyní ČNB nemusí měnit nastavení měnové politiky.

„První zvýšení sazeb nicméně čekáme již zhruba za rok, protože inflační tlaky se již ve druhé polovině příštího roku začnou obnovovat a ČNB pravděpodobně nebude chtít zopakovat letošní situaci, kdy jí inflace utekla vysoko nad tři procenta, a bude tak muset začít zvyšovat sazby včas,“ dodal v závěru Polanský.

Miroslav Novák z Akcenty však nevylučuje, že by ČNB mohla přistoupit k podpůrným krokům mimo změny úrokových sazeb. „Během nadcházejících dvanácti měsíců nelze v Česku vyloučit, že ČNB zavede kurzový závazek č. 2, zavede záporné úrokové sazby či ‚pomůže‘ vládě zlevnit financování a začne na sekundárním trhu nakupovat vládní dluhopisy. Více v tomto směru naznačí druhá polovina letošního roku,“ sdělil Novák.