Hlavní obsah

Angela Merkelová varuje před nástupem populismu

Angela Merkelová reaguje na současnou politickou situaci v Evropě. (Video: Johana Trešlová, AP, Reuters)

Německá kancléřka v reakci na výsledek voleb do Evropského parlamentu varuje před nárůstem popularity nacionalistických a populistických hnutí. Podle Merkelové je třeba neustále připomínat naši minulost a co přinesla Německu i zbytku světa.

Článek

V rozhovoru pro americkou CNN německá kancléřka Angela Merkelová varovala před přízraky minulosti a temnými silami, které jsou podle ní na vzestupu v celé Evropě. Reagovala tak především na výsledky voleb do Evropského parlamentu. Ačkoliv se nenaplnily původní scénáře o strmém nárůstu sil populistických hnutí, nacionalisté přesto získali řadu nových křesel, a poměr sil se tak v druhé největší demokraticky volené instituci na světě výrazně proměnil.

„V Německu bude pochopitelně vždy existovat určitý kontext, ve kterém musíme vnímat svoji minulost, a musíme se tak mít na pozoru více než ostatní,“ řekla Merkelová. Nárůst nacionalismu je aktuálním tématem v celé Evropě. Konkrétně v Německu úřady minulý týden kvůli zvyšující se četnosti antisemitských útoků vyzvaly členy židovské obce, aby na veřejnosti nenosili tradiční pokrývku hlavy kipu. „Bohužel Německo mezi sebou vždy mělo určité množství antisemitů. Dodnes v Německu neexistuje jediná synagoga, jediná školka ani škola pro židovské děti, kterou by nebylo třeba hlídat německou policií.“

Řada kritiků přitom viní z nárůstu německého nacionalismu reprezentovaného stranou AfD právě Merkelovou, a to kvůli tomu, jakým způsobem se vypořádala s uprchlickou krizí. Merkelová, která zastává kancléřský post již třináct let, v rozhovoru znovu obhajuje svoje rozhodnutí přijmout téměř 1 milion uprchlíků. Zopakovala, že nejlepší cestou, jak se k imigraci během humanitární krize, jako je ta v Sýrii nebo v Iráku, postavit, je nikoliv uzavření se do sebe sama, ale naopak více vnímavosti a zajištění toho, aby o uprchlíky bylo dostatečně postaráno.

To, že krajní pravice nezískala takovou většinu, jak předpovídaly volební průzkumy, je přičítáno zvýšené podpoře prounijních zelených a liberálních stran a vysoké volební účasti napříč unijními státy. V Německu skončili Zelení druzí, hned za CDU Angely Merkelové. Merkelovou zvýšená volební účast potěšila a přiznala, že úspěch Zelených je z velké míry odvislý od témat, která dnes nejvíce zajímají občany členských států, například změny klimatu, které jsou nyní výzvou i pro její mateřskou CDU. Německá kancléřka byla však v minulosti kritizována i na poli ekologie. Především kvůli spoléhání se na spalování uhlí a podléhání tlaku ze strany německých průmyslníků. Byla to přitom Merkelová, která patřila k nejhlasitějším kritikům rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa o odstoupení od Pařížské klimatické dohody a rovněž se jí kvůli podpoře čistých a obnovitelných energií přezdívalo „klimatická kancléřka“.

Merkelová v rozhovoru reagovala také na tvrzení, že v očích veřejnosti slouží Donaldu Trumpovi pouze jako boxovací pytel. Kancléřka řekla, že mezi oběma státníky proběhlo několik svárlivých debat, avšak vždy, když to bylo potřeba, tak našli společné řešení. Podle Merkelové je povinností Německa vztah se Spojenými státy upevňovat. „Jedno z nejdůležitějších rozhodnutí, které Spojené státy po druhé světové válce učinily, bylo poskytnutí šance Německu a Evropě k tomu, aby se mohly skutečně rozvinout. Toho bylo dosaženo Marshallovým plánem. Amerika nás vždy bránila,“dodala.

Za mnohem přívětivější je považován vztah Merkelové s bývalým americkým prezidentem Barackem Obamou. Merkelová však pro CNN řekla, že jejich vztah nezačal „vůbec hladce“ a že to ze začátku nebylo „vůbec jednoduché“. Kancléřka vzpomínala na moment, za který byla později kritizována, a to když chtěl Obama v roce 2008 promluvit k veřejnosti před Brandenburskou bránou v Berlíně. Merkelová mu to ovšem zakázala, protože v té době nebyl ještě prezidentem a na tomto místě smí hovořit pouze prezidenti. Merkelová komentovala také chování jiného amerického prezidenta. V roce 2006 se po internetu rozšířila fotografie George W. Bushe, který na ní na oficiálním setkání v Rusku tomuto gestu nepříliš otevřené Merkelové masíruje krk. Merkelová tuto interakci však popisuje jako „milé gesto“ od přítele.

Německá kancléřka se nachází téměř v půlce svého čtvrtého a posledního funkčního období. Během bilancování tak z pozice světového lídra jednoho z nejsilnějších evropských národů, nejmocnější političky v Evropě a dost možná nejmocnější ženy na planetě promluvila také o zodpovědnosti, kterou cítí vůči ženám a dívkám, které k ní vzhlížejí. Na otázku, zda se cítí být feministkou, odpovídá, že její vlastní definici feminismu jí pomohla nalézt nizozemská královna Máxima. Ta Merkelové vysvětlila, že feminismus znamená, že „ženy mají všude a ve všem stejná práva a to znamená rovnost. Od politiku přes média až po byznysovou komunitu, to musíme mít na zřeteli a stále ještě nejsme u cíle“. Merkelová sama k tomu dodává: „Zřejmě jsem se během svého kancléřství skutečně pro mnoho dívek stala vzorem. Potřebujeme více žen na relevantních postech a to pro muže znamená změnit způsob jejich života.“

S blížícím se rokem 2021, kdy kancléřce končí mandát, se mnoho jejích podporovatelů obává konce jedné éry a definitivního nástupu levicového i pravicového populismu. Merkelová odmítá, že by pro populismus připravila půdu. Naopak tvrdí, že bylo třeba ukázat, „proč jsme demokracie, proč se snažíme přinášet řešení, proč se vždy musíme snažit vciťovat do druhých, proč se vždy postavíme intoleranci a nebudeme tolerovat žádné porušování lidských práv“. S odchodem Merkelové nicméně může zmizet i její dlouho budovaný odkaz, a to nejen v Německu, ale na celém kontinentu, kterému tak dlouhou dobu dominovala.

Doporučujeme