Hlavní obsah

Argentina skoro dvojnásobně zvětšila své území. Použila jednoduchý trik

Foto: Twitter.com/sarass08

Část Antarktidy, kterou si Argentina kontroverzně nárokuje.

Reklama

3. 12. 2020 17:00

Argentina nechala natisknout nové oficiální mapy, které zobrazují území státu téměř dvojnásobné oproti původní velikosti. Recept? Osvojíte si třeba pořádný kus Antarktidy.

Článek

Argentinský prezident Alberto Fernández má spoustu starostí, píše web The Economist. Pandemie koronaviru zemi zasáhla obzvláště tvrdě, z čehož pramení místní propad ekonomiky. Vláda se tedy podle webu rozhodla odvést pozornost tím, že vydala mapu zobrazující území Argentiny téměř dvojnásobné oproti původní velikosti. Pevninská Argentina je s rozlohou 2,8 milionu čtverečních kilometrů 8. největší zemí na světě, většinu nové oficiální mapy ale pokrývá oceán.

Nově vydaná mapa rozšiřuje území Argentiny o dalších 1,7 milionu čtverečních kilometrů a vyplývá ze zákona, který Fernández podepsal v srpnu. Argentina si tak podle webu The Economist klade nároky na „území od obratníku Kozoroha až po jižní pól“. Nárokované území údajně zahrnuje některé z nejbohatších rybářských revírů na světě a možná naleziště ropy a zemního plynu.

Mapa také jako součást Argentiny zobrazuje část Antarktidy, známou jako Argentinská Antarktida. Ačkoli Argentina tuto oblast podle španělské verze britské veřejnoprávní televize BBC Mundo do svých oficiálních map zahrnuje po desetiletí, tradičně se objevovala spíše v malém boxu po straně, než jako běžná součást mapy. V nové mapě je Argentinská Antarktida vykreslena ve tvaru obří výseče, která svou velikostí konkuruje pevninské Argentině.

K původnímu rozšíření území Argentiny došlo v roce 2016, kdy Komise OSN pro hranice kontinentálního šelfu (CLCS) na základě Úmluvy OSN o mořském právu přijala argentinské nároky na rozšíření argentinského území o kontinentální šelf.

Šelfy, tedy okrajové části kontinentu, podle mořského práva běžně spadají pod správu státu, který šelfu přiléhá, maximálně však do vzdálenosti 200 námořních mil (370 kilometrů) od pobřeží. Rozhodnutí z roku 2016 tak argentinské teritoriální vody rozšířilo až za tuto hranici, zdaleka však nezahrnulo vše, co si Argentina nárokuje.

Tehdejší argentinský prezident Mauricio Macri rozhodnutí CLCS označil jako diplomatické vítězství, do legislativy jej ale zapsat nenechal. Jeho hlavní prioritou podle webu The Economist byly přátelské vztahy se zbytkem světa, včetně Británie, se kterou Argentina v roce 1982 vedla válku o Falklandské ostrovy. Falklandy, kterým se v Argentině říká Malvíny, do nově zakresleného území spravovaného Argentinou rovněž spadají.

Zákon Fernández ratifikoval v srpnu a nyní zveřejněná mapa Argentině přisuzuje mnohem větší oblast, než na kterou měla nárok podle rozhodnutí CLCS, píše BBC Mundo. Fernández rovněž trval na „nároku Argentiny na Falklandy“, který podle webu The Economist podporují téměř všichni Argentinci. Argentina se podle webu neplánuje pokusit Falklandy znovu získat, ale doufá, že touto vlastní interpretací rozhodnutí komise přiměje Británii k dalšímu jednání o budoucnosti Malvín.

„OSN říká, že Malvíny jsou předmětem sporu, Britové ale vždy budou říkat, že žádný spor o ostrovy neexistuje,“ tvrdí podle webu The Economist poradce prezidenta Fernándeze. Argentinské ministerstvo zahraničí zveřejnilo video s výzvou k „dialogu“ pod záštitou OSN, s tím ale Británie pravděpodobně nebude souhlasit.

Nová oficiální mapa zobrazuje jako součást Argentiny kromě výseče Antarktidy i Jižní Georgii a Jižní Sandwichovy ostrovy, což jsou stejně jako Falklandy britská zámořská území. Výseč proniká také do Weddellova moře, které si nárokují i Chile a Velká Británie.

Mapa podle webu The Economist prosazuje argentinskou svrchovanost nad Antarktickým poloostrovem, tedy částí Antarktidy, která směřuje k cípu Jižní Ameriky. Ledový kontinent nepatří žádnému státu, nároky na část území si však kromě Buenos Aires činí Austrálie, Chile a Nový Zéland a státy severní polokoule Francie, Británie a Norsko.

Sdílejte článek

Reklama

Doporučené