Americká novinářka: Když Putin prohraje, hrozí, že všechny vezme s sebou

Přesně před rokem se více než 40 milionů obyvatel Ukrajiny probudilo do nové reality. Po týdnech příprav Rusko na Ukrajinu zaútočilo a začal největší ozbrojený konflikt v Evropě od konce 2. světové války. Miliony Ukrajinců prchly do jiných částí země nebo do zahraničí. Evropa i Spojené státy uvalily na Rusko bezprecedentní sankce. Co víme rok poté o motivaci ruského prezidenta Vladimira Putina?

Sirény, výbuchy, prázdné ulice. Tanky přejíždějící za tmy hranici mezi anektovaným Krymem a Ukrajinou. Kolony aut s prchajícími Ukrajinci, lidé namačkaní v kyjevském metru. I takové záběry přesně před rokem nabízela nejen česká média.

Rusko tehdy zahájilo nevyprovokovaný útok na Ukrajinu.

„Před rokem bych bývala neřekla, že válka bude ještě teď stále pokračovat,“ říká v podcastu 5:59 washingtonská zpravodajka a spoluzakladatelka magazínu Puck Julia Ioffe, která o Rusku a Spojených státech reportovala například pro The Atlantic, The New Yorker nebo server Politico.

Podobně jako většina lidí i ona čekala, že Ukrajina rychle padne. Místo toho je na východě a jihu země v podstatě patová situace, na některých místech se i rok po vpádu ruských vojsk válčí o každý metr. A očekává se, že boje budou trvat ještě dlouho.

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina podle Ioffe ale v tuto chvíli není cesty zpět, zašel příliš daleko. Prohlásil, že válku neprohraje. A pokud ano, prohrají spolu s ním i všichni ostatní. Putin jasně řekl, že v takovém případě hodlá sáhnout po jaderných zbraních.

„To je velmi složitá situace pro západní státy – nechtějí, aby Rusko vyhrálo, ale zároveň chápou, že pokud Ukrajina dosáhne vítězství, může to spustit jadernou konfrontaci Ruska se Západem,“ říká novinářka.

Putin se snaží rozšířit ruské impérium. Tuto rozpínavost ostatně dokazuje i dokument, který nedávno unikl z Kremlu. Podle něj Rusko plánuje ovládnout Bělorusko do roku 2030. Z Moldavska pak podle Ioffe přicházejí zprávy o tom, že se tam Kreml snaží rozdmýchat puč.

„Putinovi v posledních letech došlo, že skryté nebo jemnější způsoby kontroly, kterými chtěl udržet postsovětské státy na oběžné dráze Moskvy, nefungují, nebo ho jaksi neuspokojují. Chce je ovládat napřímo,“ vysvětluje reportérka, která dříve působila jako ruská zpravodajka.

V minulém roce si vyjasnil vztahy s Kremlem i Západ. Například Německo nebo Spojené státy americké, které dříve věřily, že s režimem Vladimira Putina je možné jednat nebo obchodovat, zatáhly za brzdu.

Podporu Ukrajině garantoval tento týden během návštěvy Kyjeva a Varšavy i americký prezident Joe Biden. „Naše podpora Ukrajiny nepoleví. Rusko na Ukrajině nikdy nezvítězí,“ řekl během jednoho z projevů.

Ioffe nicméně upozorňuje, že podpora Spojených států není ve skutečnosti až tak skálopevná, ale odvíjí se od domácí politické situace. Demokraté sice v nedávných volbách nedopadli tak zle, jak se čekalo, přesto ale většinu ve Sněmovně reprezentantů získali republikáni. A zejména ti ultrapravicoví oznámili, že nechtějí Ukrajinu podporovat.

„Pomoci a peněz nejspíš do budoucna ubude, což pro Ukrajinu není dobré,“ říká Ioffe s tím, že na mnichovské bezpečnostní konferenci bylo vidět, že právě toho se obávají i evropští politici.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, jak silně je podpora Putina ze strany Rusů podepřena státní propagandou nebo jak moc válka na Ukrajině změnila svět. Celou epizodu si poslechněte v přehrávači výše.