Článek
Svůj život Myroslav Marynovyč zasvětil boji za lidská práva a svobodu. Mimo jiné stál u zrodu prvních lidskoprávních organizací na Ukrajině, což ho záhy přivedlo do konfliktu se sovětským režimem a následně i do trestanecké kolonie. Jak se svou životní zkušeností z disentu, vězení a boje za nezávislost reflektuje to, co se mezi Ukrajinou a Ruskem odehrává dnes?
Co v dnešní epizodě 5:59 také uslyšíte
- Jaký je příběh ukrajinského disidenta Myroslava Marynoviče, který část života strávil v nechvalně proslulém táboře Perm-36 a ve vyhnanství v Kazachstánu?
- Jaké paralely vidí mezi dnešním Ruskem a dřívějším Sovětským svazem?
- A je podle něj možné, aby k sobě Ukrajinci a Rusové opět našli cestu?
Narodil se na západě Lvovské oblasti, jen kousek od polsko-ukrajinských hranic, necelé čtyři roké poté, co utichla druhá světová válka a s ní i hrůzy, které už si nikdo nepřál zažít znovu.
Realita Sovětského svazu ale ani pro poválečnou generaci, k níž Myroslav Marynovyč patří, nebyla zbavena nástrah a rizik, v nichž šlo o život, o svobodu i lidskou důstojnost.
Sám Marynovič se stal během let disidentem a bojoval za svobodu. Nakonec kvůli tomu skončil v nechvalně proslulém nápravném táboře Perm-36 na Uralu, který tvořil součást sovětských gulagů.
„Tábor nebyl žádné sanatorium, bylo to i fyzicky náročné, ale pamatuju si, že v duši jsem tehdy měl mír. Cítil jsem, že jsem si zvolil správnou stranu,“ vysvětluje Marynovič.
Po celou dobu prý cítil, že Sovětský svaz „postavený na lžích“ nemůže přežít. „Stejně tak dnes cítíme něco podobného, mrtvolný puch ruského impéria. Ne Ruska jako národa, ten ať si žije, ale ruského impéria, jehož konec se blíží,“ říká ukrajinský disident.
Cena Paměti národa
Ukrajinský disident Myroslav Marynovyč letos v listopadu převzal Cenu paměti národa. „Je pro mě v tuto chvíli velice důležité poděkovat celému světu za pocit, že nejsme sami. Jsem velice vděčný Čechům i Slovákům, protože bez nich a bez podpory světa bychom to nezvládli,“ řekl během slavnostního večera.
„Rusko se nezmění“
Své bolesti z minulosti si Marynovič znovu připomíná i v dnešní situaci na Ukrajině. „Rusko se bohužel nemění. Nechce žít budoucností, následuje spíš své vlastní příklady z minulosti, chce se podle nich chovat i dnes a doufá, že s sebou do té minulosti strhne i okolní svět,“ vysvětluje.
Obě země podle ukrajinského disidenta ale v budoucnosti ještě mohou najít společnou řeč. Trvat to ale nejspíš bude dekády. Předtím je potřeba, aby došlo k několika krokům: k pádu putinovského režimu, potrestání válečných zločinců a vyplacení odškodného.
„A za čtvrté – to je možná ten vůbec nejdůležitější bod – je potřeba, aby v ruském národě přišel čas pokání. Rusové si musí uvědomit své zločiny a musí se kát, pak teprve může mezi Rusy a Ukrajinci nastat usmíření,“ myslí si Marynovič.
V podcastu 5:59 se také dozvíte, jestli ukrajinského disidenta překvapilo, jak se Ukrajinci k agresi postavili, nebo proč dnes nechce používat ruštinu, ačkoli jazykem plynně mluví. Poslechněte si v audiu na začátku článku.
Editor a koeditor: Barbora Sochorová
Překladatelka: Marta Burdiak
Sound design: David Kaiser
Hudba: Martin Hůla
Zdroje audioukázek: ČT24
Podcast 5:59
Zpravodajský podcast Seznam Zpráv. Jedno zásadní téma každý všední den za minutu šest. To nejdůležitější dění v Česku, ve světě, politice, ekonomice, sportu i kultuře optikou Seznam Zpráv.
Poslouchejte na Podcasty.cz, Spotify, Apple Podcasts a dalších podcastových aplikacích. Sledujte nás na X, Instagramu, Threads nebo Bluesky.
Archiv všech dílů najdete na našich stránkách. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí nebo na e-mail: zaminutusest@sz.cz.