Konečně výhodné spoření na důchod? Pro střadatele ano, banky proti němu brojí

Desítky miliard korun, tolik si Češi z dlouhodobého hlediska každoročně nechají utéct. Důvod? Relativně málo výnosný způsob, jakým si velká část z nich spoří na důchod. Změnit to má reforma tzv. třetího pilíře důchodového systému z dílny ministerstva financí. Pomohou tyto změny vyhnout se krizi, do které se český důchodový systém podle některých předpovědí řítí?

Ve stávající podobě je český důchodový systém solidární a zajišťuje relativně nízkou míru chudoby seniorů, popisuje v podcastu 5:59 redaktorka byznysové redakce Seznam Zpráv a autorka podcastu Ve vatě Markéta Bidrmanová. Zároveň podle ní ale platí, že je to systém velmi křehký, založený na průběžném financování, kdy stávající pracující financují penzisty, kteří právě pobírají důchod. Peníze ekonomicky aktivních lidí se proto nikde neukládají, rovnou se spotřebovávají.

A to je vzhledem ke klesající porodnosti problém, který přidělává vrásky na čele už několikátému ministru či ministryni práce a sociálních věcí. „Zatímco ještě v roce 2000 bylo šest milionů ekonomicky aktivních lidí a seniorů na ně připadalo zhruba 1,5 milionu, tedy čtyři pracující vydělávali na jednoho důchodce, dnes na jednoho seniora připadá jenom dva a půl ekonomicky aktivních lidí. A kolem roku 2050 má ten poměr spadnout k jednomu a půl člověku,“ vypočítává Bidrmanová.

Stávající třicátníci a čtyřicátníci by proto do budoucna neměli spoléhat jen na průběžný systém. Vlastní spoření na důchod ale v tuto chvíli vydělává zhruba čtyřem milionům Čechů a Češek jen málo. A to hned z několika důvodů: Investují příliš konzervativně a velkou část peněz spolknou poplatky.

To má změnit reforma takzvaného třetího pilíře, tedy dobrovolného spoření na důchod, jejíž návrh představilo ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové z hnutí ANO. Podle nového návrhu by se teď měly radikálně umenšit poplatky, které od střadatelů fondy vybírají. V některých případech by měly klesnout až na čtvrtinu.

Markéta Bidrmanová připomíná, že studii, která se zabývala devastujícím efektem poplatků penzijních fondů, přinesli letos v lednu dva ekonomové ze společného pracoviště Univerzity Karlovy a Ekonomického ústavu Akademie věd ČR (CERGE-EI) Lukáš Nádvorník a Filip Pertold.

„Přišli s tím, že pokud si člověk spoří na dlouhém horizontu 35 nebo 40 let, tak poplatky fondů mu ve výsledku na konci seberou klidně celou polovinu toho, co by jinak mohl mít,“ popisuje.

I když o možnosti poplatky zákonem snížit uvažoval už předchozí ministr práce a sociálních věcí Marián Jurečka z KDU-ČSL, sáhnout na jejich výši se rozhodla až stávající ministryně financí Alena Schillerová (ANO), a to s heslem „Peníze lidem, ne bankám“.

Momentálně to vypadá, že pro snížení poplatků, které jsou v případě doplňkového penzijního spoření stanoveny zákonem, je přinejmenším část opozice. Kdo naopak navrženou maximální výši poplatku rozporuje, jsou právě instituce, které penzijní spoření nabízejí. „Probíhaly docela divoké diskuze mezi Českou spořitelnou, dalšími penzijními společnostmi a ministerstvem financí a vyjasňovaly si, co všechno snížení poplatků může penzijním společnostem způsobit,“ popisuje Bidrmanová.

Penzijní společnosti tvrdí, že navržená výše poplatku, která bude muset ještě projít Poslaneckou sněmovnou, nepokryje ani náklady, které jsou s obhospodařováním penzijních fondů spjaté, a že důsledkem toho mohou některé z nich skončit. „Jestli je to pravda, nebo jsou to jen vyhrůžky, to uvidíme,“ říká Markéta Bidrmanová. A připomíná, že podle Aleny Schillerové si poskytovatelé penzijního spoření s nižším poplatkem dokáží poradit.

Kromě snížení poplatků poskytovatelům se v takzvaném třetím pilíři chystá ještě jedna zásadní změna. Jde o zavedení strategie životního cyklu, která má vyřešit další problém, se kterým se dobrovolné investice na stáří v Česku potýkají. Lidé totiž dnes spoří hlavně konzervativně, sice s nízkým rizikem, ale také s nízkým výnosem. A to má strategie životního cyklu změnit.

„Když začnete spořit v mládí nebo v raném produktivním věku, automaticky - aniž byste museli vyplňovat investiční dotazník - spadnete do této strategie, která vám v mládí ‚narve‘ co nejvíce akcií. Drtivá většina vašich úspor bude v akciích a postupně, jak budete stárnout, budou vám přibývat konzervativní investice,“ popisuje nově navrhované změny Bidrmanová.

To by se mělo projevit na celkové výši úspor. Člověk, který si bude spořit od třiceti do pětašedesáti let tisícikorunu měsíčně a k tomu dostane kolem tří set korun měsíčně příspěvek od zaměstnavatele, by si mohl na důchod našetřit kolem 1,64 milionu.

„To znamená, že by mohl z téhle částky vyžít po dobu dvaceti let a každý měsíc si brát rentu 8 600 korun. To je výrazný nárůst proti stavu, který je nyní. Je to zhruba o polovinu více,“ rozvíjí modelový příklad v podcastu 5:59 ekonomická redaktorka Seznam Zpráv Markéta Bidrmanová.

Dočká se Česko za vlády Andreje Babiše i reformy druhého důchodového pilíře? Kolik budou všechny momentálně navrhované změny stát? A projdou Poslaneckou sněmovnou hladce? Poslechněte si audio v úvodu článku.